Zdeňka Volencová-Žádníková
Dlouho ji znali především příznivci nejoceňovanější divadelní scény posledních let Dejvického divadla. Všeobecně známou se stala až díky roli Ivany v seriále Velmi křehké vztahy. Přestože je jednou z nejkrásnějších českých hereček, nikdy prý nepřestane litovat toho, že se nenarodila jako muž.
Zdeňko, musím přiznat, že tomuhle Vašemu přání úplně nerozumím…
Asi to je tím, že jsem se narodila ve znamení Štíra. Ženy narozené v tomto znamení to takhle prostě mají a já jsem Štírka zcela podle příruček. Vždycky mě fascinovalo, jakou mají muži svobodu. Hrozně by mně bavilo být chlap. Jen tak si vyjet na čundr, stopovat. Jako žena musím být opatrnější.
Q: Prý máte dokonce ráda válečné filmy, zejména ruské.
Velmi. Mám ráda velké a silné příběhy, které ve Vás něco zanechají. Líbí se mi, když je herectví autentické. Mám hrozně ráda Nikitu Michalkova.
Q: Nevadí Vám ani patos, který je příznačný pro všechny ruské filmy?
Ne. Když je dobře zpracovaný, tak je na svém místě. Pomůže vytvořit emoce. Mně nezajímají filmy, na které zapomenu, které ve mně nezůstanou.
Q: Díváte se vůbec na televizi?
Strašně málo. Například u akčních filmů, u kterých si lidé takzvaně čistí hlavu, bych se unudila k smrti. Teď jsem si párkrát pustila Mash. Ten mě hrozně baví. Baví mě inteligentní humor – „Připijeme si na vítězství, kdyby k tomu později nebyla příležitost…“
Q: S přípitky opatrně, typický Štír je prý náchylný k závislostem. Na čem jste závislá Vy?
Na pochvale. Chválit, chválit, chválit. Chytře chválit.
Q: Štírky jsou také velmi hrdé…
To jsem. I když hrdá se u mně rovná chudá. V tomto ohledu mně ale naštěstí jistí manžel.
Q: Na jednu stranu Vás přitahuje mužský svět, na stranu druhou jste v nedávné době vydala dvě knihy, z nichž jedna je plná typicky ženských, empatických veršů, druhá je pro děti…
Nejdřív jsem začala psát knihu pro děti. Je to pohádka o dvou holčičkách, které neposlechnou maminku a dostanou se do zlé říše, kde musí přemoci jejího vládce. Na každé straně je fotoilustrace Ivo Chvátila. A právě Ivo mě pustil do svého archivu, kde mě napadla poezie.
Q: Knížky, které jste napsala, jsou žánrově odlišné. Dočkáme se z Vašeho pera třeba i detektivky?
Ne, to určitě ne. Teď v hlavě nic nemám, zabývám se příliš mnoha praktickými věcmi. A hlavně se věnuji Shakespearovi. Ve hře Jindřich IV., který bude jako novinka uveden na Letních shakespearovských slavnostech. Ztvárňuji roli Fámy.
Q: Jak si rozumí Zdeňka Žádníková s Williamem Shakespearem?
To hraní se slovy, ty verše – to mě nesmírně baví. Navíc Jindřich IV. je výborná politická hra. A fakt je škoda, že premiéra je až po volbách. Fascinují mně charaktery vůdců a chorobně ambiciózních lidí. Žasnu, jak se kromě letopočtu vlastně nic nemění. A Shakespeare to dal do veršů naprosto bravurně, je to vlastně jeden koncentrovaný vtip, jedno koncentrované moudro. Až mě z toho někdy mrazí.
