Be Friendly: Karlínský unikát

Publikováno: 24.07.2017

Přátelská atmosféra. Dvojice slov, kterou se ohání prakticky každý gastronomický podnik. Realita je samozřejmě taková, že člověk nikdy neví, jak se bude na daném místě opravdu cítit. V případě Be Friendly je situace odlišná. Zde vám totiž nic jiného než přátelskou atmosféru, ani nedovolí prožít. A je to zatraceně příjemná věc!

Vždycky je to o nápadu. A ten, který měl majitel karlínského unikátu Be Friendly, je tak geniálně jednoduchý, až je jednoduše geniální - v podniku se personálu tyká. Od začátku. Prostě přijdete a první věta, která vaším směrem přiletí, je "ahoj, co si dáš". Funguje to překvapivě dobře. Automaticky se totiž budete v Be Friendly cítit doma, i pokud jste do restaurace zavítali úplně poprvé.

Vzhledem k tomu, že jde o relativně nový podnik, působí svěže a moderně. Velmi zajímavý je členitý prostor, díky kterému na žádném místě nebudete mít pocit ?jako za výlohou?. Současně jsou dobře rozmístěné televize, takže prakticky ze všech koutů restaurace mají sportovní fanoušci dokonalý přehled. Pokud někdo touží po soukromí, nabízí se salónek v přízemí (ten je s oblibou využíván pro různé kvízové hry, oslavy či bujaré studentské večírky, při oslavě navíc automaticky získáte 10% slevu na konzumaci). Zmínit je třeba i neobvyklou možnost zanechat svůj vzkaz či podpis na stěně podniku, velkou zahrádku ve dvoře, kam se vejde až 70 lidí a v pátek prodlouženou otevírací dobu do jedné ráno.

Be Friendly rozhodně stojí za návštěvu. Zaručuji, že podobnou atmosféru skutečně žádný jiný podnik nenabízí. Takže zbytečně neváhej a mazej do Be Friendly. Věř mi, ten koncept si tě získá!

Sokolovská 65/97, 186 00 Praha 8 - Karlín, Tel: +420 222 313 473, www.charlestonrestaurant.cz

ROZHOVOR S MAJITELEM

Zatímco jiní se mu vyhýbali, on Karlínu věřil. Před více jak dvaceti lety v něm Pavel Papazov odvážně začal budovat své gastronomické impérium. Dnes, kdy je Karlín již populární a zajímá se o něj stále více lidí, vlastní v tamních končinách hned čtyři restaurace - Charleston, U saní, U mrtvýho ptáka a Be Friendly. Poslední jmenovaný je nováčkem (původně šlo o restauraci U přístavu) a nabízí vskutku ojedinělý koncept, o kterém si s Pavlem Papazovem povídal Tomáš Chvála.

Pub a restaurant Be Friendly je originálně postavený na tom, že se v něm personálu tyká. Dokonce mají na tričku natisknuté "Tykej mi", aby nikdo nemohl mít pochyby. Jak jste na tenhle značně neobvyklý koncept přišel?

Víte, že ani nevím? (smích) V gastronomii jde vždycky o dvě věci. Úroveň služeb, samozřejmě a pak o nápad. Během těch let, co se oboru věnuji, jsem si pohrával s nejednou myšlenkou. A to tykání mi zdaleka nejvíc utkvělo v hlavě. Samozřejmě se takový styl nehodí všude. V Charlestonu, kde máme atmosféru třicátých let minulého století, by to nemuselo působit vhodně. Ale v příjemném moderním podniku, kam si člověk zajde na dobré jídlo, pivo, zápas nebo jen posedět s přáteli, tam je přímo ideální se uvolnit a škrobeně nevykat.

Tykání není ale to jediné neobvyklé.

Narážíte na podpisy na stěnách?

Přesně tak. Proč podpisy?

Když je mi někde příjemné, rád tam po sobě něco zanechám. Stopu. Takovéto "tady jsem byl a bylo mi tu skvěle". Chtěl jsem dát svým návštěvníkům tuhle možnost, ale nejen ve stylu "když to budou vědět, tak můžou". Je to vyloženou součástí podniku, takže personál návštěvníkům nabízí, zda se nechtějí na stěnu podepsat. A my jsme za to rádi. Vznikají tím zajímavé příběhy, sem tam se pak postupně mohou na jedné stěně sejít i přátelé a podobně. Princip je stejný jako u tykání. Aby se u nás člověk co nejvíce přiblížil tomu, že se v Be Friendly bude, lidově řečeno, cítit jako doma. Mám radost, že se nám to podle dosavadních ohlasů daří.

Byl jste nervózní, že to nevyjde?

Ta nervozita je na místě vždycky. Originální nápad ještě nutně neznamená, že něco uspěje. To jsme viděli mnohokrát. V Praze je navíc enormní množství hospod a barů. Jsou doslova na každém rohu. Mám pocit, že každý týden tu jak houba po dešti vyskočí nějaká nová. Takže pokaždé, když se někde něco otevírá, existuje risk, že zkrátka nebudou lidi, protože už mají "v okolí svoje". A co si budeme povídat, když někdo má oblíbené místo, nemá dvakrát chuť se učit chodit někam jinam.

Ale to tykání pomáhá.

Určitě. Sem tam někdo znervózní, ale s tím jsme počítali. Obsluha je naštěstí vytrénovaná a ví, že se toho nemá bát. Lidé se pak většinou chytnou. Samozřejmě se může najít někdo, komu bude tykání připadat přes čáru a bude mu vadit. Ale nemůže se na nás zlobit, takový máme styl. Když půjdu do vegetariánské restaurace, taky nemá smysl tam remcat nad tím, že nemají v nabídce jídel žádné maso.

Myslím, že "Be Friendly" sedí i na sestavené menu. Přijde mi hodně přátelské v tom, že se myslí jak na pořádnou večeři, tak pochutiny k pivu.

Tak to děkujeme. Nemám rád úplně klasické menu, takže se snažíme různým způsobem věci oživit. Jako když mezi klasické hospodské předkrmy jako hermelín hodíme quesadillu nebo šunku od kosti. Během obědů zase například nabízíme zdarma pečivo, aby měli zákazníky takzvaně "něco navíc" za své peníze. Spokojenost, o nic jiného tu nejde a ani by jít nemělo. Když jsou spokojení zákazníci, promítne se to a jsme spokojení i my.

Pub a restaurant Be Friendly je originálně postavený na tom, že se v něm personálu tyká. Dokonce mají na tričku natisknuté ?Tykej mi?, aby nikdo nemohl mít pochyby. Jak jste na tenhle značně neobvyklý koncept přišel? Víte, že ani nevím? (smích) V gastronomii jde vždycky o dvě věci. Úroveň služeb, samozřejmě a pak o nápad. Během těch let, co se oboru věnuji, jsem si pohrával s nejednou myšlenkou. A to tykání mi zdaleka nejvíc utkvělo v hlavě. Samozřejmě se takový styl nehodí všude. V Charlestonu, kde máme atmosféru třicátých let minulého století, by to nemuselo působit vhodně. Ale v příjemném moderním podniku, kam si člověk zajde na dobré jídlo, pivo, zápas nebo jen posedět s přáteli, tam je přímo ideální se uvolnit a škrobeně nevykat. Tykání není ale to jediné neobvyklé. Narážíte na podpisy na stěnách? Přesně tak. Proč podpisy? Když je mi někde příjemné, rád tam po sobě něco zanechám. Stopu. Takovéto ?tady jsem byl a bylo mi tu skvěle?. Chtěl jsem dát svým návštěvníkům tuhle možnost, ale nejen ve stylu ?když to budou vědět, tak můžou?. Je to vyloženou součástí podniku, takže personál návštěvníkům nabízí, zda se nechtějí na stěnu podepsat. A my jsme za to rádi. Vznikají tím zajímavé příběhy, sem tam se pak postupně mohou na jedné stěně sejít i přátelé a podobně. Princip je stejný jako u tykání. Aby se u nás člověk co nejvíce přiblížil tomu, že se v Be Friendly bude, lidově řečeno, cítit jako doma. Mám radost, že se nám to podle dosavadních ohlasů daří. Byl jste nervózní, že to nevyjde? Ta nervozita je na místě vždycky. Originální nápad ještě nutně neznamená, že něco uspěje. To jsme viděli mnohokrát. V Praze je navíc enormní množství hospod a barů. Jsou doslova na každém rohu. Mám pocit, že každý týden tu jak houba po dešti vyskočí nějaká nová. Takže pokaždé, když se někde něco otevírá, existuje risk, že zkrátka nebudou lidi, protože už mají ?v okolí svoje?. A co si budeme povídat, když někdo má oblíbené místo, nemá dvakrát chuť se učit chodit někam jinam. Ale to tykání pomáhá. Určitě. Sem tam někdo znervózní, ale s tím jsme počítali. Obsluha je naštěstí vytrénovaná a ví, že se toho nemá bát. Lidé se pak většinou chytnou. Samozřejmě se může najít někdo, komu bude tykání připadat přes čáru a bude mu vadit. Ale nemůže se na nás zlobit, takový máme styl. Když půjdu do vegetariánské restaurace, taky nemá smysl tam remcat nad tím, že nemají v nabídce jídel žádné maso. Myslím, že ?Be Friendly? sedí i na sestavené menu. Přijde mi hodně přátelské v tom, že se myslí jak na pořádnou večeři, tak pochutiny k pivu. Tak to děkujeme. Nemám rád úplně klasické menu, takže se snažíme různým způsobem věci oživit. Jako když mezi klasické hospodské předkrmy jako hermelín hodíme quesadillu nebo šunku od kosti. Během obědů zase například nabízíme zdarma pečivo, aby měli zákazníky takzvaně ?něco navíc? za své peníze. Spokojenost, o nic jiného tu nejde a ani by jít nemělo. Když jsou spokojení zákazníci, promítne se to a jsme spokojení i my.
0.017 seconds.