Téma Film měsíce
Karate kid
Karate kid: Když skončí více než dvouhodinový film a vy si říkáte, že ten konec je trošku uspěchaný, a že byste se docela rádi hned podívali na druhý díl, je to dobré znamení.
Copak by mohl někdo čekat, že se remake jednoho z nejlepších sportovních fi lmů 80. let může povést? A přece, povedl se. Dobrým příkladem je podobně překvapivě povedený akční A-Team. Ale dává to smysl. Lidé, kteří v 80. letech na těchto fi lmech vyrůstali, jsou teď ve věku, kdy o podobných projektech mohou rozhodovat a mohou se na nich podílet. A je to asi dobře, protože současná mladá generace prostě také svého Karate Kida potřebuje. přečíst celé »
The Doors
The Doors… Není příliš obvyklé, aby filmový režisér začal natáčet dokument. Mnohem spíš to bývá naopak. Režiséři dokumentů se postupně dopracovávají až k hraným filmům.
Jenže jak vidno, Tom DiCillo, má nejspíš kapelu The Doors moc rád a z tohoto dokumentu je to znát. Je totiž natočený s láskou a je na něm i vidět, jak úzkou spolupráci dokázal navázat s žijícími členy legendární kapely. Tedy, ne že by v dokumentu mluvili a říkali nějaké nové informace. Nic takového v tomto filmu není. Ale poskytli režisérovi mnoho záběrů z archívů, které doposud nespatřily světlo světa a právě proto je dokument The Doors, v originále nazvaný podle jedné jejich písničky When You’re Strange, tak zajímavý. A to jak pro fanoušky kapely, tak i pro ty, kteří se s ní teprve hodlají seznámit. Obsahově totiž dokument neříká nic nového nebo revolučního. přečíst celé »
Seriozní muž
Tenhle film je tak trošku záhadou. Za oceánem ho kritici označují za nejlepší a nejosobitější film bratří Coenů. V našich končinách ale nemůže fungovat. přečíst celé »
Agora
Agora je dost nenápadný film, ale rozhodně by neměl zapadnout, protože v záplavě všech velkorozpočtových historických filmů vyniká hned v několika ohledech.
Zatímco Hollywood totiž natáčí historické snímky spíše pro efekt než pro myšlenky a poselství, Agora, španělská produkce s americkými herci a anglicky mluvená, jde přesně opačným směrem. Nejdůležitější je u ní myšlenka, ale nepoddává jí všechno. Pořád jde o fi lm pro diváky, ve kterém nechybí láska, emoce, velkolepé akční a dramatické scény a skvělé vizuály, které vystavěl režisér Alejandro Amenábar. přečíst celé »
Precious
Precious je jeden z těch filmů, na které se nedívá snadno. Je totiž zlý, ukazuje zlé lidi a nikdy se neuchýlí k autocenzuře.
Chce totiž, abychom viděli všechno a ve všech brutálních nuancích. Tím hodlá docílit, aby na nás mělo poselství, které nese, mnohem větší dopad. A daří se mu to.
Hrdinka z titulu filmu je černošská dívka s velkou nadváhou žijící v Harlemu v poměrně chudé rodině. Žije pouze s matkou, která nepracuje a živoří ze sociálních dávek, a ačkoliv je Precious teprve šestnáct let, už je podruhé těhotná. Právě její těhotenství způsobí, že je vyhozena ze školy, ale naskytne se jí příležitost, jak utéct od všech hrůz, které ji obklopují. přečíst celé »
Cesta
Depresivní pohled na lidstvo v postapokalyptickém světě, ve kterém září pohublý, špinavý a vousatý Viggo Mortensen.
Někteří zahraniční kritici označili tento film ze jeden z nejdůležitějších snímků vůbec. Někteří o něm mluví dokonce jako o dokonalém díle, který ukazuje, že se musíme starat o náš ekosystém. Cesta ale vůbec není o zničené zemi, ač by se to na první pohled mohlo zdát. Není o apokalypse nebo o tom, co by takovou světovou zkázu mohlo způsobit. Cesta je o lidech. Je o nás, o lidské rase a o tom, že když jsou k tomu podmínky, naše lidství začnou ovládat primární zvířecí instinkty. Přežití je nejdůležitější a veškeré morální zábrany jdou při něm stranou. A je to také, z tohoto pohledu, pravděpodobně nejdepresivnější film všech dob. přečíst celé »
Nine 9
Hvězdami nabitý muzikál od Roba Marshalla, režiséra oscarového muzikálu Chicago vychází z 8 ½ od Federica Felliniho.
„Žádný film neexistuje, je mi líto,“ říká na konci Nine hlavní postava Guido Contini, povoláním režisér. A tak nějak to skoro působí, jako by nemluvil jen o filmu, který jeho postava měla natočit, ale i o tom filmu, ve kterém se ta postava objevuje. Nine totiž opravdu nepůsobí jako film. přečíst celé »
Bratři
Bratři je jeden z těch filmů, u kterých je nejlepší příliš toho nevědět o ději.
Je to jeden z těch filmů, který se zabývá spíše vnitřními emocemi, nevyřčenými problémy, které postavy tíží, než aby vykládal hned všechny karty na stůl. A je to také film, který by nebyl vůbec nic bez skvělých herců. Bratři jsou remakem dánského stejnojmenného originálu od Sussane Bier, který byl syrovým vyprávěním o zdánlivě dokonalé rodině, kterou naprosto rozhodila válka. Ne že by byli přímo ve válečném konfliktu, ale otec od rodiny je voják, a když se vrátí z bitvy, je změněný. Natolik, že ze všeho nejvíc utrpí právě ta na první pohled dokonalá rodinka. přečíst celé »
Země Zombie
V Zemi Zombie je život pěkně těžkej. Aby člověk přežil, musí dodržovat spoustu pravidel…
To hlavní je, že musí mít výbornou kondičku. To aby těm hnusným zombíkům, co vás chtějí sežrat, dokázal utéct. Další z pravidel třeba je, že vždycky, když nasednete do auta, musíte zkontrolovat zadní sedadla. Častokrát se tam totiž nějaká ta zrůda ukrývá, aby vás kousla do zátylku. Když narazíte na nějakou střelnou zbraň a sejmete zombie, vždycky se ujistěte, že jí dáte dodělávací ránu. To je hodně důležitý pravidlo. Občas si myslíte, že je zombík mrtvej, ale pak vstane a jde zase po vás. A užívejte si maličkostí. To jsem se na svém road tripu touhle zemí dozvěděl až se zpožděním. Je to ale hodně důležitý proto, abyste se nezbláznili. přečíst celé »
