První tři trasy vyznačil Klub českých turistů ve středních Čechách. První vlaštovka vedla ze Štěchovic ke Svatojánským proudům už od května 1889. Zlomek původní trasy s replikami tehdejšího značení si lze dodnes projít vysoko nad řekou Vltavou v místech, která nebyla zatopena vodními nádržemi Štěchovice a Slapy. Jen o měsíc později byla vyznačena Cesta Vojty Náprstka, zakladatele Klubu českých turistů. Vede z Berouna přes Svatého Jana pod Skalou, Bubovické vodopády a Dub sedmi bratří až na královský hrad Karlštejn. Třetí trasu vyznačil Klub českých turistů opět ve středních Čechách, a to z Řevnic přes vrchol Babka až na brdský hřeben k poutnímu místu Skalka.
V současné době je u nás kolem 40 000 km turistických značených tras pro pěší, cyklisty i lyžaře. Je to sice pořádné sousto, přesto u nás chyběla jakási národní a opravdu dlouhá promyšlená trasa, která by procházela celou zemí. Proto vznikly stezky Via Czechia – důkladně zmapovaný a podrobně popsaný systém nejdelších turistických tras a poutních dálkových tras v České republice. Celkem čtyři trasy jsou vyznačeny samostatně nejen pro pěší turistiku, ale také pro cykloturistiku, a dokonce i zimní turistiku na lyžích. Všechny dohromady tak mají přes 7 000 km.
Původní Severní stezku a Jižní stezku, procházející celou Českou republikou od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod převážně podle hranic, a také příhraniční Stezku Slezskem, nově doplnila Stezka středozemím. Propojuje nejsevernější a nejjižnější body naší země a nikoho snad ani nemůže nechat chladným: prochází přes čtyři chráněné krajinné oblasti, 24 poutních míst, bezpočet malebných měst, sleduje přirozené historické cesty i plaveckou stezku, po které se vraceli voraři z Prahy zpět na Šumavu. Její základní varianta měří 569 km, a tak jako v případě svých starších sestřiček, i Stezka středozemím je rozdělena na logické úseky s cílovými body dobře dostupnými veřejnou dopravou.
Krásný středočeský úsek, pečlivě zanesený do portálu mapy.cz včetně informací o náročnosti, převýšení, studánkách a pramenech a možnostech ubytování či občerstvení, prochází Kokořínskem a Máchovým krajem, kde trasa vede přes Kokořínský důl a kolem tajuplného hradu Kokořín až do vinařského města Mělník nad soutokem řek Labe a Vltavy. Pokračuje oblastí Dolního Povltaví kolem historického zdymadla Hořín a dále souběžně s poutní cestou Blaník-Říp na samotný Říp, symbol české národní historie, a také k zámkům Veltrusy a Nelahozeves či do Roztok u Prahy. Z Prahy na jih dovede pěší turisty na Zvolskou homoli i do oblasti Středního Povltaví kolem Medníku, kde ostatně už roku 1920 vznikla ikonická turistická Posázavská stezka. Nikoho neošidí o krásné vyhlídky na Vltavu třeba i z Albertových skal ani o poznání Sedlčan. Toulavou stezka brouzdá mimo jiné přes skanzen Vysoký Chlumec či areál Monínec.
Celou trasu poutavě popisuje kniha Jana Hocka s názvem Českem od severu k jihu – Stezka středozemím. O zajímavých místech, trasách a dalších tipech na výlety se dočtete také na www.strednicechy.cz.