„Během čtyřiceti minut lidi roztřískali skoro všechno, co bylo v dosahu. Smyslem nebylo nízké pudy vybudit, ale ukojit. Různý lidi reagovali různě. Někoho nejvíc bavilo rozbít sekerou ženské torzo, někomu největší radost udělalo, když se při čůrání na panenky, které byly umístěné v pisoárech, strefil přesně na očičko a panenka na něj zamrkala… Je to můj příspěvek k boji proti blbě nasměrované agresivitě a prasáctví. Je mi líto, kdo to nepochopil.“ – David Černý, Vokno 22, 1991