Za pět let své existence se NeverMore 68 stal největší připomínkovou akcí výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy a významnou platformou pro organizace, které se věnují historické paměti, lidským právům a obraně demokratických hodnot. Každý ročník otevírá vedle historických souvislostí také aktuální společenská témata a ukazuje, že dějiny nekončí v učebnicích, ale stále ovlivňují současný svět.
„Připomínat si důležité okamžiky naší historie považujeme za důležitou součást občanské odpovědnosti. Projekt NeverMore 68 citlivě a srozumitelně přibližuje události srpna 1968 široké veřejnosti a vytváří prostor pro mezigenerační dialog o hodnotách svobody a demokracie. Jsme rádi, že můžeme být i letos partnerem této výjimečné akce a podpořit uchovávání historické paměti pro další generace,“ říká PR manažerka Alzy Eliška Čeřovská.
Letošní ročník připomene jednu z nejhlubších ran, kterou okupace zanechala – nucený odchod statisíců lidí do exilu. Československo tehdy nepřišlo pouze o své občany. Ztratilo vědce, lékaře, umělce, sportovce, novináře, pedagogy i podnikatele, rodiny ztratily své členy, přátelé své blízké. Každý příběh emigrace představoval osobní drama, ale zároveň znamenal ztrátu pro celou společnost. Festival ukáže nejen známé osobnosti, ale především příběhy obyčejných rodin, které musely opustit domov ve jménu svobody.
„Za každým člověkem, který po srpnu 1968 odešel do exilu, je jedinečný příběh – rozhodnutí, které často znamenalo opustit domov, rodinu, přátele i celý dosavadní život. Neměli bychom zapomínat, že emigrace nebyla pro mnohé svobodnou volbou, ale důsledkem situace, kdy jim komunistický režim nedal možnost žít podle vlastních hodnot. Československo tehdy přišlo o generace schopných a odvážných lidí, jejichž zkušenosti a talent mohly naši společnost dál rozvíjet. Jsem rád, že Ústav pro studium totalitních režimů může být letos partnerem festivalu NeverMore 68. Společně chceme připomenout nejen samotné historické události, ale především osudy konkrétních lidí, kteří se ocitli v těžkých životních situacích, a přesto si dokázali zachovat svou důstojnost a touhu po svobodě. Právě jejich příběhy nám i dnes připomínají, že svoboda není samozřejmostí,“ uvedl Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.
Akce nabídne tematický, ale zároveň rozmanitý program po celý den. Debaty s historiky, publicisty, odborníky i pamětníky, kdy součástí programu budou například i diskuse o operaci Asanace za účasti Jaroslava Hutky, podcast Přepište dějiny Martina Gromana a Michala Stehlíka, speciální vysílání Českého rozhlasu Radiožurnál nebo debaty věnované emigraci, současným geopolitickým hrozbám i ekonomickým dopadům odchodu vzdělaných lidí do zahraničí. Program doplní dokumentární pásma a večerní projekce filmu Taking Off, prvního amerického filmu Miloše Formana natočeného po jeho odchodu do emigrace.
Historie se může opakovat
Významnou součástí festivalu budou také tematické výstavy. Paměť národa představí osudy významných československých exulantů, Muzeum paměti XX. století připomene tvorbu malíře Pavla Vošického, Ústav pro studium totalitních režimů přiveze výstavu Špioni! Kulaci! Fašisti! Češi a Čechoslováci v hledáčku sovětské tajné policie, Příběhy bezpráví připomenou osudy lidí, kteří přišli o život při útěku za svobodou. Spolek Díky, že můžem, představí interaktivní instalace Mapy okupace a Mozaika příběhů, které přibližují lidské osudy prostřednictvím autentických vzpomínek a historických dokumentů. Na akci (před Maroldovým panorámatem) se objeví tank T55, který byl součástí okupačních armád v tehdejším Československu.
Výstava „Chartisté v exilu“ je první vlaštovkou celostátní kampaně Zasvobodu!, která připomíná odkaz a aktuální poselství Charty 77 na základě životních příběhů ze sbírky Paměť národa. Mezi desítkami tisíc emigrantů, kteří naši zemi opustili po roce 1968, představovali disidenti zvláštní skupinu. Zatímco běžným občanům režim v odchodu bránil, svých odpůrců se naopak cíleně zbavoval a k emigraci je doslova tlačil. Říkalo se tomu cynicky „asanace“, tedy ozdravení prostředí,“ komentuje historik Jan Blažek a dodává: „Byli jsme na to i hrdí – režim se bál několika „pisálků“ a nezaměstnaných intelektuálů,“ vzpomínala Daňa Horáková. Chartisté chtěli zůstat a odolávali, někteří ale neúnosnému tlaku podlehli. Po odchodu sovětských vojsk se mnozí vrátili, jiní už cestu zpět nenašli. Jejich nepřítomnost, krátká či trvalá, znamenala pro společnost jako celek ztrátu – s nimi odcházely hodnoty, kultura, ale i duch svobodomyslnosti a pospolitosti. Ještě že jsou dnes zpět!
Výstava Brotherhood ukáže, že historie se může opakovat
Jednou z novinek letošního ročníku bude mezinárodní výstava Brotherhood běloruského grafického designéra Artura Vakarova. Soubor deseti výrazných plakátů mapuje různé historické podoby ruského imperialismu a ukazuje, jak byl pojem „bratrství“ opakovaně zneužíván jako záminka k okupaci, represím nebo potlačování svobody.
Výstava připomíná nejen okupaci Československa v roce 1968, ale také historické zkušenosti Polska, pobaltských států, Gruzie, Moldavska, Ukrajiny či Běloruska. Prostřednictvím silné vizuální zkratky propojuje události napříč dvěma stoletími a upozorňuje na společné mechanismy propagandy, cenzury, násilí a potlačování národní identity. V době, kdy Evropa opět čelí válce a bezpečnostním hrozbám, získává historická zkušenost nový význam. Brotherhood připomíná, že svobodu nelze považovat za samozřejmost a že znalost historie je nejlepší obranou proti opakování stejných chyb.
Matylda poprvé mezi čtenáři
Festival bude také místem slavnostního představení nového bibliobusu Matylda, který se poprvé vydá nejen mezi čtenáře na Výstaviště. Pojízdná knihovna Městské knihovny v Praze uvítá své návštěvníky v 15.30 hodin a nabídne tematickou literaturu věnovanou roku 1968, exilu, totalitním režimům i moderním dějinám.
Od 16.30 naváže beseda Rok 1968 – příběhy svobody, exilu a odvahy, která připomene osudy lidí, jejichž životy zásadně ovlivnila okupace Československa. Atmosféru doplní také možnost zahrát si dobové deskové hry a nahlédnout do publikací, které pomáhají uchovávat historickou paměť i pro nejmladší generace. Právě propojení knih, vzdělávání a veřejného prostoru symbolicky ukazuje, že připomínání historie nemusí probíhat pouze v muzeích nebo školách. Může, a měla by být, živou součástí města i každodenního života, protože historie se může opakovat jednodušeji než si lze představit.
Dárek pro Putina v Křižíkově pavilonu B
Speciální celodenní program o bezpečnostní situaci v Evropě a také o okupaci Československa v srpnu 1968 uvedou Světlana Witowská a Jindřich Šídlo. Přijďte do Křižíkova pavilonu B a staňte se součástí živého televizního vysílání na sociální sítě. Účast přislíbilo téměř 30 hostů. Začínáme v 10.00 a končíme v 18.00 hodin. Akci organizuje iniciativa Dárek pro Putina.
Pátý ročník NeverMore 68 se uskuteční 21. srpna 2026 od 14.00 do 23.30 hodin na Výstavišti Praha. Vstup je zdarma.
Hlavní partner akce:
Alza.cz a.s.
Partneři:
Díky, že můžem, Dárek pro Putina, Paměť národa a Magistrát hl. m. Praha.
Hlavní mediální partneři:
Český rozhlas Radiožurnál, Česká televize
Mediální partneři:
Český rozhlas Rádio Praha, Aerokina
Zapojené instituce: Díky, že můžem, Dárek pro Putina, Paměť národa, Muzeum paměti XX. Století, Ústav pro studium totalitních režimů, Příběhy bezpráví, Národní filmový archiv, Kancelář demokratických sil Běloruska, Gulag.cz, Memorial Česká republika, Političtí vězni a Dekomunizace.cz.
Ve spolupráci s: Zastoupení Evropské komise v ČR, Rakouské kulturní forum, Městská knihovna Praha, Univerzita Karlova
Záštitu nad akcí převzal předseda senátu Miloš Vystrčil.
