Na pražských Příkopech pod svou decentní klasicistní formou z počátku 19. století ukrývá historii pestrou tak, jakoby zapisoval dějiny města na Vltavě. Nepochybně stojí na mimořádném místě: naproti nynější Prašné bráně a kdysi i naproti královskému paláci, který stával v místě dnešního Obecního domu. Zejména pozice při vstupu do Starého Města Pražského z východního směru, od Kutné Hory, tehdy nejbohatšího českého města a pro těžbu stříbra veledůležitého, musela v místě zanechat fluidum mimořádných zkušeností a paměti.

Na zradu, po které brankou v hradbách v místě Prašné brány v září 1310 vnikli do města Míšenští, na prosinec stejného roku, kdy se to ve stejném místě nepovedlo Janu Lucemburskému. Na mimořádný urbanistický počin Karla IV. v založení Nového Města Pražského obklopujícího hradby Starého města na pravém břehu Vltavy. Na založení ambrosiánského klášteřiště v roce 1354, jen několik let po vzniku Nového Města, na paměť korunovace Karla IV. železnou korunou lombardskou v Miláně, stejně jako na stavbu městského královského paláce,ve kterém už roce 1383 bydlel Karlův syn Václav IV., a po něm Zikmund, Albrecht, Ladislav Pohrobek Jiří z Poděbrad i král Vladislav. Na proboření hradeb v zimě 1373 a zbudování první pražské "třídy" Dlážděné, dnes Hybernské, ulice. Ale také má v paměti husitské války a devastaci kláštera vedoucí po pokusu Jiřího z Poděbrad usadit v něm po roce 1461 františkány až k jeho opuštění. Po třicetileté válce, v roce 1629 pak povolil Ferdinand II. zřízení koleje v místě zpustlého kláštera opět františkánům, tentokrát irským - proto dodnes trvá pojmenování U Hybernů.V roce 1653 započala stavba kostela, který navrhl známý Carlo Lurago v ranně barokním slohu. Jakoby to místo nebylo svaté; po sto letech po pruském ostřelování za obležení Prahy v roce 1757 klášter značně utrpěl, a když Josef II. klášter v roce 1785 zrušil, začal jeho světský život. Když v dražbě roku 1793 získal objekty hrabě Sweerts-Sporck zdálo se, že přebuduje kostel na první pražské divadlo, v refektáři již od roku 1789 hrála česká divadelní společnost. Ale po Sporckove smrti byl klášter přeměněn na celnici. V letech 1806 - 1811 se na přestavbě podíleli vídeňský dvorní architekt Louis Montoyer a profesor pražské techniky Jiří Fischer. Z této doby pochází dnešní vzhled domu U Hybernů.

V jeho paměti je i bourání kasáren, které zbyly z královského paláce, v roce 1902 a následná stavba Obecního domu, stavba bankovních budov a proměna bývalých obranných příkopů na prestižní městskou třídu s provozem tramvají. Také na nespočet výstav, když bývalý kostel sloužil ve dvacátém století jako výstavní prostor. Na přelomu tisíciletí znovu místo vrávoralo. A - jakoby jeho duch zasáhl - k novému životu se v roce 2006 vrátil bývalý kostel irských františkánů v divadelním převleku. Muzikálová scéna divadla Hybernia vyměnila kněžiště za jeviště a poskytuje útěchu všem, kteří prahnou po mimořádném kulturním zážitku. Jako bonus pak mohou mít jeden z nejkrásnějších pohledů na Prahu z vyhlídkové terasy a pocit nalezení ztraceného času.