Výstava „Stanislav Kolíbal 100“ představuje výběr Kolíbalových děl z rozsáhlé sbírky Nadace Jana a Medy Mládkových.
V prostorách stálé expozice Musea Kampa, která je věnována jednomu z velikánů českého i světového výtvarného umění, Františkovi Kupkovi, nově vznikla komorní výstava věnována osobnosti obdobného formátu. Výstava „Stanislav Kolíbal 100“ představuje výběr Kolíbalových děl z rozsáhlé sbírky Nadace Jana a Medy Mládkových. Výstava potrvá přibližně rok a její podoba se bude postupně proměňovat.
Stanislav Kolíbal (* 1925) patří mezi nejvýraznější postavy českého poválečného umění. V kontextu světového umění lze v jeho tvorbě najít paralely k americkému minimalismu a italskému arte povera, jeho dílo však vyrůstá z odlišných kořenů a rozvíjí se v duchu vlastní vnitřní logiky. Kolíbal, jak dokazují jeho knižní ilustrace a raná tvorba, je suverénním kreslířem a modelérem, od šedesátých let jsou však ústředním tématem jeho kreseb a soch otázky geometrie a prostoru. Jádrem jeho tvorby nicméně není forma, ale napětí mezi řádem a náhodou, trváním a pomíjivostí, bytím a prázdnotou.
Zakladatelka Musea Kampa Meda Mládková sledovala a sbírala Kolíbalovo dílo od svých prvních návštěv socialistického Československa na konci šedesátých let. Umělcovy práce nakupovala prostřednictvím státního Art Centra i newyorské galerie OK Harris, ve které měl Kolíbal v osmdesátých letech čtyři samostatné výstavy. Ne všechna díla, která její sbírkou prošla, se stala součástí fondů Musea Kampa, i tak se jedná o poměrně početnou a reprezentativní kolekci s těžištěm v kresbách a sochách ze sedmdesátých let.
Výstava Stanislav Kolíbal 100 je připomínkou umělcových nadcházejících stých narozenin, které oslaví v prosinci. Výstava je plánována minimálně do února příštího roku a její složení se bude průběžně obměňovat, aby bylo možné představit Kolíbalova díla v co největší šíři. Spojení se stálou expozicí obrazů Františka Kupky je zcela záměrné, jakkoli vazba mezi Kupkovými abstrakcemi a Kolíbalovými díly je jen velice volná. Stanislav Kolíbal, stejně jako Kupka, je totiž jednou z vskutku světových osobností českého umění.
Na Vysočině má zima své osobité kouzlo. Ráno tu voní dřevem z kamen, přes den se mlha líně převaluje přes pole a lesy a večer se světla vesnic zrcadlí v rybnících, které pomalu pokrývá led. Všechno zpomalí a ztiší se – a právě tehdy se začíná psát příběh Vánoc na Vysočině. Místo spěchu a shonu tu lidé hledají klid, blízkost a tradice, které se tu drží po generace.
Pátá řada se chystá uzavřít epickou ságu maloměsta Hawkins, kdy otevřené trhliny v realitě rozpoutají hrůzu a parta mladých hrdinů se vydává na jediný jasný cílový úkol – najít a zabít ďábelského Vecna. Už samotné téma navýsost klasické: poslední bitva, konečné rozuzlení, vyšší sázky. Karanténa města, armádní zásah a lov na jednu z nejzranitelnějších postav – Jedenáctka – dodávají sérii vážnost, dospělost a pocit větší hrozby než kdy dříve.
Třebíč – město, kde se starobylá tajemství a silné příběhy snoubí s přítomností, a kde klidné soužití dvou odlišných kultur, křesťanské a židovské, vyneslo místní památky na prestižní Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Přivoňte si k historii a nechte se vtáhnout do atmosféry místa, které ožívá v čase, kdy se halí do kouzelného adventního hávu.
Jedno z nejmenších pražských divadel s neopakovatelnou neformální atmosférou vyŘEZalo do svého repertoáru další titul. Vraťte nám Sofii Lorenovou je křehká magická komedie s citlivým odkazem do 60. let minulého století.