Dvacetiletá Tereza Čermáková z B rna patří k nejlepším lezkyním u nás. Díky svému nadání a vytrvalosti procestovala skály celého světa a v nejednom státě stála na stupni vítězů. I když se závodní kariérou skončila, má celou řadu cenných rad pro začátečníky. K lásce ke skalám a lezení ji přivedli rodiče, a to ještě v době, kdy pořádně neuměla ani běhat. ?Oba dva jsou lezci, takže jsem se po skále v podstatě plazila ještě dřív, než jsem začala ťapkat. Na prvních závodech jsem byla asi v šesti nebo sedmi letech. Nedá se říct, že bych zjistila, že jsem lepší než ostatní, ale lezení mě moc baví, takže to šlo samo. V českých juniorech v mé kategorii velká konkurence není, v cizině už je to podstatně horší. Dostat se tam do finále vyžaduje velký výkon. V dospělých je pak konkurence velká i u nás, v Čechách. Holky se neustále zlepšují, a pokud chce člověk něčeho dosáhnout, tak musí pořádně makat!! Před několika lety postavili mí rodiče a jejich známí v Brně lezeckou stěnu RAJČE, za což jsem jim velmi vděčná.
Jakých si dosáhla ve světě úspěchů? Jako prcek jsem jezdila do italské Marina Di Ravena na Mistrovství Evropy juniorů, a tam jsem pokaždé vymetala první tři místa. Když jsem byla v českém reprezentačním teamu, tak jsem pokládala za největší úspěch umístění ve finále, kam se dostane nejlepších 10 holek. Díky účasti ve finále na evropských závodech jsem jezdila i na mistrovství světa.
Můžeš nám přiblížit, na jaké disciplíny se tento sport rozděluje? Rozděluje se to do tří disciplín. Těmi jsou obtížnost, bouldering a rychlost. Obtížnost se leze s lanem a hodnotí se, kdo doleze nejdál. Při boulderingu se nepoužívá lano, padá se do žíněnky. Jsou tam hodně těžké kroky, a to jak dynamické, tak statické nebo hodně technické. Rychlost asi vysvětlovat nemusím. Člověk prostě po madlech hopsá jako opice co nejrychleji nahoru.
Do kolika let se v tomto sportu závodí? Kolik let je největším hvězdám? Lezení se člověk, pokud mu slouží zdraví, může věnovat až do důchodu. Nejlepší závodnice jsou ve věku tak od dvaceti do třiceti let.
Měla jsi nějaký velký vzor? Když jsem byla úplně malinká, tak to byla jednoznačně Lin Hill. Pak už se mi líbil každou chvíli někdo jiný?
Co bys doporučila člověku, který si to chce na konci léta a na podzim také zkusit? Tak například v okolí Brna je to Moravský Sloup, v Čechách pak Suché Skály nebo Panťák, a na západě třeba Labák. Lezení na pískovcových skalách je ale většinou špatně odjištěné, takže úplný začátečník tam musí vyrazit s někým zkušeným. Lidem, kteří v životě nelezli, bych doporučila nejdříve vyzkoušet lezeckou stěnu, kde se jim může věnovat zkušený instruktor nebo ochotný kamarád. Pak už hurá na skály, protože tělocvična v létě není žádná paráda.
