Máte představu, jak by vypadal váš život, kdybyste se do MasterChefa nepřihlásila?
Asi bych se stále skrze dorty věnovala okrajově gastronomii. Dělala bych videa a celkově sladký koncept na sociálních sítích. Určitě bych se věnovala hlavně práci, kterou jsem vystudovala, takže bych působila v marketingovém oboru. Byl by to značně nudnější život, než jaký mám teď.
Proč jste se rozhodla do této kulinární soutěže jít?
stav změnit. Stáli jsme před covidem a nikdo nevěděl, co nás čeká. Já jsem však věděla, že něco nového. Byla to jen zkouška, jakýsi výstřelek, který jsem nebrala vážně a neměla jsem od toho žádná očekávání.
Byla byť jen jediná chvilka, kdy jste své účasti litovala?
Nikdy jsem nelitovala ani mého působení v soutěži a ani ničeho, co je se soutěží spjaté. Za všechny věci a okolnosti, které se mi přihodily, jsem vděčná, protože mě dostaly tam, kde jsem teď.
Nevadí vám ani ztráta soukromí?
Ztráta soukromí je široký pojem. To, že se se mnou chtějí lidé vyfotit, nebo že mě na ulici poznávají, je velmi příjemné a jak říkám, jsem za to vděčná. Jinak nemám zkušenost s tím, že by se mi někdo vyloženě vrtal v soukromí. Jednak nemám co skrývat a na druhé straně si myslím, že nejsem tak zajímavá, aby to někdo zkoumal.
Píšou vám muži hodně na sociálních sítích?
Muži jsou na sociálních sítích někdy opravdu nespoutaní a píší věci, které by mi, myslím, v reálném světě do očí neřekli. Takže téma nepřeměřené zprávy a jejich obsah by bylo asi na další článek.
Postřehla jste, že by někdy měli možní nápadníci strach vás oslovit, protože jste veřejně známá?
Nevím, jak to vnímají oni, myslím si, že ten, který by o mě měl zájem, by primárně neměl řešit mou kariéru a to jak vystupuji, ale mě jako Veroniku a v tu chvíli by mělo být úplně jedno, či jsem nebo nejsem známá.
Nedávno se v médiích psalo o vašem rozchodu s manželem. Byla účast v soutěži také jedním z důvodů, proč se to stalo?
Rozvod byl pro mě vysvobození a dovolím si tvrdit, že úspěch v soutěži nebyl přímo spjatý s touto událostí.
Jste momentálně zadaná?
Ano a jsem šťastná.
Jak by měl vypadat váš vysněný princ?
Hlavně by měl být rovným člověkem, který si stojím za svým a pravda je mu blízká. Pěkné fyzické vlastnosti jsou sice příjemný doplněk, ale z dlouhodobého hlediska je pro mě důležitý hlavně charakter.
Souhlasíte s tím, že láska prochází žaludkem?
U mě určitě ano a vnímám, že u mnohých lidí též.
Ulovila jste nějakého muže na jídlo nebo naopak on vás?
Vždy mě velmi příjemně překvapí, když umí muž vařit, ale určitě to nevyžaduji. A lovit muže na jídlo je také prvoplánové. (usmívá se)
Co vám uvařil přítel? Nebojí se vás hostit, když jste MasterChef?
Myslím, že chlapi se v kuchyni vůbec nestresují (směje se). Přítel vaří skvěle, je vegetarián a i proto mě v mnohých jídlech inspiruje.
Kdo vás vlastně naučil vařit?
Základy mi dala moje maminka, která vždy rodinu spojovala skrze jeden stůl – skvělé jídlo. Tam jsem pochopila, jaké kouzlo má dobré jídlo a jak je skvělé něco podobného umět vykouzlit.
Pamatujete si, co prvního jste vykouzlila?
První jídlo, které jsem udělala úplně sama, byly asi těstoviny z pytlíku, takže žádná hitparáda. A moje první pokusy o pečení končily víceméně v koši, takže zastávám názor, že vařit se může naučit opravdu každý. Jen musí chtít.
Vaříte doma nebo je to typická kovářova kobyla?
Vařím ráda a zejména doma v pohodě. O to radši, když to někomu udělá radost. Nejčastěji dělám jednoduchá, rychlá, svěží jídla. Proto tak miluji Asii.
Takže i vaše oblíbené jídlo je asijské?
Kdybych si měla vybrat, co bych jedla do konce života, určitě bych zvolila těstoviny. Čerstvé al dente s krémovou omáčkou, to je moje.
Od počátku jste vynikala pečením dortů. Proč vaše kroky nesměřovaly do soutěže Peče celá země?
Nevím. Ale protože byl MasterChef impulzivní rozhodnutí, nic plánovaného, tak jsem ani nezvažovala jiné možnosti. A teď jsem i ráda, protože jsem si našla cestu k vaření a jsem tím pádem multifunkční. (usmívá se)
Předpokládám, že jste před soutěží nebyla ale úplný amatér?
Byla. Teda alespoň ve vaření – dělala jsem do té doby jen základní pokrmy. V pečení už jsem se sice motala pár let, ale i v tom jsem samouk. Takže ten přerod a vášeň přišla až s Masterchefem.
Sledovala jste novou řadu MasterChefa?
Obě soutěže Peče celá země i MasterChef, jsou moje oblíbené. Jsem nadšenec do kulinárních programů, takže bych jich klidně uvítala i víc. Na Netflixu mám zhlédnutou už asi každou show spojenou s vařením.
Od podzimu se jako kuchařka také objevujete ve Víkendové snídani s Novou. Jak jste k této nabídce přišla?
Určitě to bylo úzce spjaté s mým účinkováním v MasterChefovi a asi jsem jim zapadla do konceptu.
Váhala jste nad přijetím této nabídky?
Když mi volali z produkce, akorát jsem byla v Barceloně a seděla v přeplněném autobuse, takže jsem slyšela každé druhé slovo. Byla jsem překvapená a věděla jsem, že to bude zajímavá příležitost, takže jsem nabídku přijala téměř okamžitě. Teď už vím, že to bylo nejlepší rozhodnutí. Snídani miluji!
Znala jste se s Danou Morávkovou a Janem Čenským už před tím? Jak jste si sedli?
Neznala jsem se s nimi, ale nyní po těch čtyřech měsících mám pocit, že se známe roky. Myslím si, že jsme si sedli skvěle, jak dynamikou, tak humorem. Velmi je obdivuji za to, jak jsou sehraní a pohotoví, profesionální a vždy vědí, co říct.
Čemu se momentálně pracovně věnujete nejvíc?
Ve všech třech kulinářských akademiích mám vypsaných přes třicet kurzů, z nichž je 85 % vyprodaných. Jsem za ten neutuchající zájem vděčná. Pokud byste se na mé kurzy chtěli podívat, navštivte stránky Gourmet Academy, Grosseto kulnářská akademie, nebo Kuliner Plus Brno.
Přemýšlela jste třeba nad podobným projektem, jaký má Roman Staša, který jezdí vařit přímo k zákazníkům domů?
Nejspíš by mě to bavilo, ale primárně to cítím tak, že jako žena bych se bála vstupovat do cizích domácností. Což byl asi ten hlavní důvod, proč jsem se rozhodla touto cestou nejít.
Je vaším snem do budoucna otevření restaurace a boj o michelinskou hvězdu?
Vždy říkám, že profesionální gastronomie je opravdu těžký oříšek a já si nemyslím, že jako amatér jsem na to zralá. Možná časem, ale určitě své kroky nesměřuji do vlastní restaurace. Sním o kavárně či cukrárně. Sladké miluji nade vše. Ráda peču i ve volném čase pro rodinu a známé, no a samozřejmě si vždy z toho vezmu kus i pro sebe.
Není to na vás vůbec vidět, v poslední době jste výrazně zhubla. Předpokládám, že nejčastější otázka, kterou teď dostáváte, zní: Jak jste to dokázala?
Kalorický deficit. Jediné magické spojení, které podle mě stojí za každou dietou a nic jiného kouzelného a rychlého neexistuje. Lidi reagují pozitivními komentáři, ale já to víc neřeším, protože je to stále jen o nějakém obalu té Veroniky, která je stále stejná, ať už vypadá tak nebo tak.
Je pro vás obtížné udržovat si postavu?
Je to o každodenní disciplíně a sebezapření. Není to jednoduché, ale stojí to za to.
Musela jste vyřadit z jídelníčku nějaké potraviny nebo si dopřáváte vše dle chuti? Jaký je váš recept na úspěch?
Snažím se teď finálně najít balanc, který hledám téměř celý život. Před třicítkou už by to bylo vhodné. (usmívá se) Takže, když si dám k obědu něco kaloričtějšího, přidám si o 15 minut ve fitku a takto se to snažím držet v rovnováze.
Co ráda děláte ve volném čase?
Nasávám food inspiraci ze sociálních sítí, vymýšlím nové recepty a samozřejmě sportuji. Nově jsem si také našla zálibu ve čtení a poslechu hudby. A to, co mi přináší největší psychohygienu, je asi procházka v přírodě a uvaření dobrého jídla.
Jaké jsou vaše nynější plány do budoucna?
Chci se zdokonalovat, abych přinášela lidem ještě lepší kurzy a více informací. Proto plánuji absolvovat kurzy i já a určitě se najde místo též na nějakou stáž. Těším se na nové projekty, které se rýsují, a zejména chci zlepšovat svůj projev v televizi.
A v soukromém životě?
Tam doufám v pravý opak, a to je klid a už žádné nové impulzy. (směje se)
Co kdyby bylo tím novým impulzem miminko? Nebo to ještě není na pořadu dne?
Na miminko se jednou moc těším. Dle mého názoru potřebuje zázemí a pevný vztah, tak uvidíme, co budoucnost přinese. (usmívá se)
