18. září 2025, svátek má Kryštof
Chci, aby se v mém divadle všichni cítili jako doma

Chci, aby se v mém divadle všichni cítili jako doma

Zatímco se jiná divadla v době pandemie strachovala o přežití, zlatá slavice Lucie Bílá podnikla odvážný krok a pustila se do rekonstrukce bývalé Ta Fantastiky. Díky ní scéna v pražské Karlově ulici prošla velkou proměnou a zároveň dostala nové jméno. Jak se Divadlu Lucie Bílé daří několik let od otevření?

laska-je-laska.jpg

Divadlo jste zrekonstruovala v době, kdy řada kulturních institucí prožívala těžké časy. Co Vás k takovému kroku vedlo?

Vždy pro mě bylo nesmírně důležité vědět, že se mám kam vracet. A právě tenhle pocit mi v mém divadelním životě delší dobu scházel. Také jsem chtěla vytvořit zázemí lidem, kterých si vážím a které mám ráda. Pak přišla pandemie a divadlo Ta Fantastika, které se už více než deset let věnovalo jen turistům a vizuálním představením, najednou nemělo pro koho hrát. To pro mě byla ideální příležitost scénu zrekonstruovat a vrátit ji českému divákovi. Spousty lidí mi říkalo, že je to obrovský risk, otevírat v takové době nové divadlo, ale já nikdy nepochybovala, že to vyjde. Nakonec jsem svým nadšením nakazila i okolí a vytvořili jsme kouzelné, útulné místo s jedinečnou atmosférou.

muzikal-maminy.jpg

Vaše Divadlo Lucie Bílé už má za sebou téměř tři úspěšné sezóny. Co se za tu dobu změnilo?

Především to, že jsme si stihli vytvořit stálý repertoár a nachází k nám cestu čím dál více diváků. Jejich ohlasy, stejně jako reakce mých hereckých kolegů, mě navíc ještě silněji utvrzují v tom, že míříme správným směrem. Nic mi neudělá větší radost, než když mi někdo řekne, že si v mém divadle připadá jako doma. Toužila jsem mít rodinné divadlo a záleží mi na tom, aby se v něm všichni cítili dobře, a to nejen v hledišti a na jevišti, ale i v zákulisí. Jsem ráda, že se mi tento přístup jen v tom nejlepším smyslu vrací a že si mou scénu oblíbily tak velké herecké osobnosti, jako jsou třeba Simona Stašová, Petr Nárožný, Václav Vydra nebo Dana Morávková.

srdecni-zalezitost.jpg

Ve svém divadle sama účinkujete, mimo jiné hned ve třech muzikálech. Máte mezi nimi svého favorita?

To je jako vybírat, které své dítě máte nejraději. Muzikál Láska je láska byl našim prvním velkým projektem po rekonstrukci, a tehdy jsem spíš chtěla vsadit na jistotu. To představení se hrálo již v roce 2005, i když v jiném obsazení a s jinou výpravou, a mě neskutečně těší, že jsem se nemýlila a diváky stále baví i po tak dlouhé době. Náš další muzikál Maminy byl oproti tomu krok do neznáma. Když mi ho ale autor českých textů Adam Novák představil, byla to láska na první poslech. Okamžitě jsem věděla, že Maminy prostě musí být součástí našeho repertoáru. Do muzikálu jsem si vybrala samé skvělé kolegyně a kamarádky a každé představení je pro nás svátkem. Z reakcí v hledišti je navíc vidět, že si diváci Maminy oblíbili úplně stejně jako my všichni. Podobně to mám i s muzikálem Srdeční záležitost, který měl premiéru loni v září. Jeho tématem je pro změnu krize středního věku, ovšem s nadhledem a humorem. Je to dojemné a zároveň zábavné představení plné krásných melodií, ve kterém se najde téměř každý. K tomu mám na jevišti po boku skvělého parťáka Dennho Ratajského, jako mého divadelního manžela, a další báječné kolegy... Co víc si přát.

srdecni-zalezitost-ii.jpg

Čekají Divadlo Lucie Bílé v blízké době další premiéry? Jaké novinky chystáte do budoucna?

Naší největší novinkou pro letošní rok je pikantní komedie Sladké neřesti právě s Dennym Ratajským, ale také s Adélou Gondíkovou, Bárou Munzarovou a Adamem Vaculou. Je to první představení, které sama kompletně produkuji a zároveň v něm nehraji, takže je to pro mě zase trochu jiná role. Premiéru uvedeme 17. září a já se nemůžu dočkat, protože scénář je opravdu skvělý. Ještě před tím nás ale během letních prázdnin čeká výměna opony a sedadel v hledišti, aby diváci na podzim mohli přijít do nového. Se svým týmem však pracuji i na jiných novinkách a už teď společně spřádáme plány na rok 2025 i 2026. Připravujeme například další muzikálovou premiéru, více však prozradím teprve až přijde ten pravý čas.

 

Nové vydání

FACEBOOK

INSTAGRAM

ČTĚTE DÁLE

Pozvánka: Derniéra výstavy Byli tady… a debata o sovětských vůdcích v Československu

Muzeum paměti XX. století srdečně zve ve spolupráci s Museem Kampa a Werichovou vilou na derniéru venkovní výstavy Byli tady… Státní návštěvy a jiní pražští hosté, která mapuje státní návštěvy a významné zahraniční osobnosti v Praze během 20. století. Výstava, která je od jara umístěna na pražské Kampě, se rozloučí ve středu 24. září 2025 speciálním programem pro veřejnost.

Den hrdinů 2025 na Výstavišti: příběhy služby veřejnosti na podcast stage i humanitární základna poprvé v Praze!

Výstaviště Praha letos nabídne jubilejní 10. ročník akce Den hrdinů, která se dlouhodobě věnuje tématu ochrany obyvatelstva a práce integrovaných záchranných složek. Stane se tak 27.9. od 11.00 do 17.00 hodin ve spodní části areálu Výstaviště a v Křižíkově pavilonu B. Hlavním lákadlem letošního ročníku je, na tomto místě unikátní premiéra – Materiální základna humanitární pomoci, kterou veřejnost vůbec poprvé uvidí v plném rozsahu.
Reklama
reklama

ZRCADLO PŘÍRODY A NAŠE ODPOVĚDNOST

Každé zvíře si zaslouží svobodu a důstojný život. Organizace Svoboda zvířat pomáhá chránit jejich práva, upozorňovat na utrpení a inspirovat lidi k odpovědnému a laskavému přístupu k tvorům kolem nás. Ukazuje, jak malé i větší kroky mohou přinést radost a klid do jejich života. Pojďte s námi nahlédnout do světa, kde vlídnost a respekt k nim nejsou jen slova, ale každodenní praxe. O svých zkušenostech a pohledu na ochranu zvířat jsme si povídali s Mgr. Barborou Bartuškovou Večlovou, předsedkyní organizace.

LÁSKKKA!

Pražské Švandovo divadlo nově uvádí mysteriózní western s patřičně černým humorem o dosti zvrácené lásce k vlasti a tradiční rodině… Jsou městečka, kde zkrátka není dobré být po západu slunce.

KDYŽ HISTORIE OŽÍVÁ V TANCI

Tanec nás fascinuje už od nepaměti. Je to přirozený projev člověka, který provází lidskou společnost od pravěku až po dnešek. Tanec není jen pohyb, je to řeč beze slov. Může být oslavou radosti, projevem víry, součástí slavností, ale také prostým potěšením ze setkávání s druhými. Postupem času se z něj stalo i umění, které dokáže vyjádřit krásu a emoce tam, kde slova nestačí.
Tato stránka používá soubory cookies a bez nich nemusí fungovat správně. Povolte prosím soubory cookies ve vašem prohlížeči.