Divadlo jste zrekonstruovala v době, kdy řada kulturních institucí prožívala těžké časy. Co Vás k takovému kroku vedlo?
Vždy pro mě bylo nesmírně důležité vědět, že se mám kam vracet. A právě tenhle pocit mi v mém divadelním životě delší dobu scházel. Také jsem chtěla vytvořit zázemí lidem, kterých si vážím a které mám ráda. Pak přišla pandemie a divadlo Ta Fantastika, které se už více než deset let věnovalo jen turistům a vizuálním představením, najednou nemělo pro koho hrát. To pro mě byla ideální příležitost scénu zrekonstruovat a vrátit ji českému divákovi. Spousty lidí mi říkalo, že je to obrovský risk, otevírat v takové době nové divadlo, ale já nikdy nepochybovala, že to vyjde. Nakonec jsem svým nadšením nakazila i okolí a vytvořili jsme kouzelné, útulné místo s jedinečnou atmosférou.
Vaše Divadlo Lucie Bílé už má za sebou téměř tři úspěšné sezóny. Co se za tu dobu změnilo?
Především to, že jsme si stihli vytvořit stálý repertoár a nachází k nám cestu čím dál více diváků. Jejich ohlasy, stejně jako reakce mých hereckých kolegů, mě navíc ještě silněji utvrzují v tom, že míříme správným směrem. Nic mi neudělá větší radost, než když mi někdo řekne, že si v mém divadle připadá jako doma. Toužila jsem mít rodinné divadlo a záleží mi na tom, aby se v něm všichni cítili dobře, a to nejen v hledišti a na jevišti, ale i v zákulisí. Jsem ráda, že se mi tento přístup jen v tom nejlepším smyslu vrací a že si mou scénu oblíbily tak velké herecké osobnosti, jako jsou třeba Simona Stašová, Petr Nárožný, Václav Vydra nebo Dana Morávková.
Ve svém divadle sama účinkujete, mimo jiné hned ve třech muzikálech. Máte mezi nimi svého favorita?
To je jako vybírat, které své dítě máte nejraději. Muzikál Láska je láska byl našim prvním velkým projektem po rekonstrukci, a tehdy jsem spíš chtěla vsadit na jistotu. To představení se hrálo již v roce 2005, i když v jiném obsazení a s jinou výpravou, a mě neskutečně těší, že jsem se nemýlila a diváky stále baví i po tak dlouhé době. Náš další muzikál Maminy byl oproti tomu krok do neznáma. Když mi ho ale autor českých textů Adam Novák představil, byla to láska na první poslech. Okamžitě jsem věděla, že Maminy prostě musí být součástí našeho repertoáru. Do muzikálu jsem si vybrala samé skvělé kolegyně a kamarádky a každé představení je pro nás svátkem. Z reakcí v hledišti je navíc vidět, že si diváci Maminy oblíbili úplně stejně jako my všichni. Podobně to mám i s muzikálem Srdeční záležitost, který měl premiéru loni v září. Jeho tématem je pro změnu krize středního věku, ovšem s nadhledem a humorem. Je to dojemné a zároveň zábavné představení plné krásných melodií, ve kterém se najde téměř každý. K tomu mám na jevišti po boku skvělého parťáka Dennho Ratajského, jako mého divadelního manžela, a další báječné kolegy... Co víc si přát.
Čekají Divadlo Lucie Bílé v blízké době další premiéry? Jaké novinky chystáte do budoucna?
Naší největší novinkou pro letošní rok je pikantní komedie Sladké neřesti právě s Dennym Ratajským, ale také s Adélou Gondíkovou, Bárou Munzarovou a Adamem Vaculou. Je to první představení, které sama kompletně produkuji a zároveň v něm nehraji, takže je to pro mě zase trochu jiná role. Premiéru uvedeme 17. září a já se nemůžu dočkat, protože scénář je opravdu skvělý. Ještě před tím nás ale během letních prázdnin čeká výměna opony a sedadel v hledišti, aby diváci na podzim mohli přijít do nového. Se svým týmem však pracuji i na jiných novinkách a už teď společně spřádáme plány na rok 2025 i 2026. Připravujeme například další muzikálovou premiéru, více však prozradím teprve až přijde ten pravý čas.
