Městské divadlo Kladno nasazuje na svůj repertoár divadelní adaptaci stejnojmenného filmu Karla Kachyni. Mistrovské psychologické drama, otevřeně obžalovávající totalitní režimní praktiky, bylo natočeno už za sovětské okupace a stalo se jedním z tzv. trezorových filmů. Do distribuce byl snímek uvolněn až po roce 1989, o rok později se dočkal nominace na Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes. Na Dnech českého a slovenského filmu v témže roce za něj obdržel Jan Procházka – in memoriam – Cenu za scénář. V hlavních rolích zazářili Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová.
Scénář Jana Procházky zpracovala do jevištní verze autorova dcera, spisovatelka Lenka Procházková. Tragikomedie o strachu z moci i bezmoci, je modelovým příběhem z padesátých let v Československu. Čím ale nová inscenace promlouvá k dnešku? „Je třeba se vzepřít strachu, který nás ochromuje, deformuje a nedovoluje nám autenticky žít. A to za každého režimu,“ říká režisér Jakub Šmíd.
Funkcionář Ludvík a jeho žena Anna už si zvykli na neustálé odposlouchávání u nich doma. Když se ale jednou v noci vrátí z prezidentské recepce a „ucho“ najdou také v kuchyni, jsou přesvědčeni o tom, že Ludvíkovi hrozí zatčení. Oba manželé se ze zoufalé snahy uniknout hierarchii moci vrhají do dialogu plného výčitek, vzájemného obviňování a sžíravého nepochopení. Strach, který ohrožuje jejich dosavadní pohodlný život, se dynamicky stupňuje a odkrývá nejhlubší zákoutí jejich charakterů.
V hlavních rolích se představí Jiří Š Hájek (Ludvík) a Lenka Zbranková (Anna). „Je jako ohňostroj, někdy ty barvy ladí, jindy ne, někdy to hodně třeská, jindy je tichý. Ale každopádně „smrdí“, což je známka života... Divák s nimi projde situace v reálném čase, kde se vystřídá to, na co by jinému páru nestačila dekáda,“ popisuje vztah manželského páru herečka Lenka Zbranková. Režisér Jakub Šmíd k herecké dvojici doplňuje: „Jsou to skvělí a zkušení herci, kteří jsou připraveni sehrát tak fyzicky i psychicky náročné charaktery.“
Více informací o inscenaci
„Co jsme? Jsme ještě lidi?“
Premiéry
23. a 24. února na malém sále MDK
Nejbližší reprízy
5. a 19. března od 19:00
Jan Procházka
Jeden z nejvýznamnějších českých filmových scenáristů, spisovatel a politický publicista. Narodil se v roce 1971 v Ivančicích. Debutoval knihou povídek Rok života (1956), v níž shrnul své životní zkušenosti z doby, kdy působil jako organizátor mládežnických brigád v pohraničí. Na konci 50. let se stal scenáristou Filmového studia Barrandov a s tímto povoláním je těsně spjata i jeho další beletristická činnost: většina jeho knižně vydaných próz vznikla přepracováním filmových scénářů nebo souběžně s nimi. Od roku 1962 byl kandidátem Ústředního výboru KSČ, byl také poradcem prezidenta Antonína Novotného. Scénáře psal pro řadu režisérů, ale nejúspěšnější byla jeho spolupráce s Karlem Kachyňou (Trápení, 1961; Závrať, 1962; Naděje, 1963; Vysoká zeď, 1964; Ať žije republika, 1965; Kočár do Vídně, 1966; Noc nevěsty, 1967; Ucho, 1970, aj.). Stal se jednou z předních osobností tzv. pražského jara. Po sovětské okupaci Československa patřil mezi první autory, kteří byli prohlášeni za zakázané. V březnu 1970 byla proti němu rozpoutána štvavá kampaň. Zemřel na rakovinu v roce 1971 v Praze.
Lenka Procházková
Dcera spisovatele a scenáristy Jana Procházky se narodila v roce 1951 v Olomouci. Po maturitě na gymnáziu (1969), absolvovala obor teorie a kultury na FF UK (1975). Je signatářkou Charty 77. V 80. letech byl jejím životním partnerem spisovatel Ludvík Vaculík. V roce 1994 založila Spolek na podporu nezávislé justice Šalamoun. V letech 1997–2004 byla členkou Rady Českého rozhlasu. V letech 2002–2007 působila v diplomatických službách jako kulturní tajemnice na Velvyslanectví České republiky v Bratislavě. V roce 2018 jí prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně, za zásluhy o stát v oblasti kultury. Její literární činnost zahrnuje vedle rané poezie také divadelní a rozhlasové hry, televizní a filmové scénáře a publicistiku (reportáže, fejetony a eseje). Procházková je však především autorkou povídkových souborů a románů s milostnou tematikou.
Jakub Šmíd Režisér
Jakub Šmíd se narodil v roce 1984 v Olomouci, po zdejším gymnáziu vystudoval činoherní herectví na JAMU. Mezi lety 2006 a 2008 byl pod vedením Vladimíra Morávka v angažmá v Divadle Husa na provázku v Brně, kde si zahrál například titulní roli v Shakespearově Hamletovi. Následně absolvoval pod vedením Věry Chytilové a Bohdana Slámy režii na FAMU. Jeho krátkometrážní snímek Neplavci (2011) získal Českého lva za nejlepší studentský film. Je podepsán pod dvěma celovečerními snímky; Laputa (2015) a Na krátko (2018). Následně se začal věnovat divadelní režii. Pro soubor 3D Company vytvořil inscenace Noc tribádek (2015) a Čechov vs Tolstoj (2016). Na začátku sezony 2017-18 nastoupil na pozici uměleckého šéfa pražské nezávislé scény Divadlo D21, kde působil až do června 2023 (např. Utrpení mladého Werthera, 2018; Válka s mloky, 2018; Král Ubu, 2019; Zločin a trest, 2020; Spalovač mrtvol, 2021; Pěna dní, 2023). Spolupracoval s Městskými divadly pražskými (Posedlost, 2021) i Laternou magikou pražského Národního divadla (Valérie a týden divů, 2023). Pro Divadlo Lampion nazkoušel inscenace Malý strom (2022), Případ Edward (2022) a Sněhová královna (2024). S činoherním souborem Městského divadla Kladno pracuje podruhé, jeho první zkušeností zde byla v roce 2021 dramatizace románu L. N. Tolstého Anna Karenina.
Jan Procházka, Lenka Procházková
Ucho
režie Jakub Šmíd
dramaturgie Anna Smrčková
scéna a kostýmy Lenka Hollá
hudba Zdeněk Dočekal
hrají Jiří Š Hájek (Ludvík), Lenka Zbranková (Anna), Kryštof Dvořáček (Muž)
Premiéry
23. a 24. února na malém sále MDK
Nejbližší reprízy
5. a 19. března od 19:00
