„Spolupráce zoologických zahrad je nenahraditelná. Bez ní bychom takové projekty nemohli uskutečnit, ba na ně ani pomyslet. Jsem ráda, že Česká republika má v této mezinárodní iniciativě svou stopu, respektive jednu od nás z Čech a jednu od kolegů z Moravy. Vedle samotného převozu zvířat se tímto rovněž podílíme na šíření povědomí o zoologických zahradách jako klíčových institucí pro ochranu přírody,” říká kurátorka chovu kopytníků Zoo Praha Barbora Dobiášová.
Pohled do tváře jednoho ze tří převezených býků. Foto Emil Khalilov, WWF
Výběr konkrétních jedinců měla na starost koordinátorka Evropského chovného programu (EEP) pro zubry evropské, která sídlí právě v Berlíně. Svou roli hrál zejména věk, zdravotní stav a genetická vhodnost každého kandidáta. Zvířata byla v roce 2024 převezena do německé metropole, kde měla možnost se před cestou seznámit. Berlínská zoo poté koordinovala letecký transport z Frankfurtu do Baku nákladním Boeingem 777F i jejich pozemní cestu nákladními vozy do NP Shahdag.
„Před takovou přepravou vyžaduje každý krok – od výběru zvířat a provedení lékařských vyšetření až po přípravu a uskutečnění samotné cesty – odborné znalosti v oblasti veterinární medicíny, managementu divoké zvěře a logistiky,“ vysvětluje zoologický ředitel Tierparku Berlín Christian Kern. „Zubry doprovázíme po celou dobu, dokud bezpečně nedorazí do národního parku.“
Zubři byli ve středu minulého týdne vypuštění do aklimatizační ohrady, kde si nyní budou zvykat na tamní podmínky. Poté již zamíří do volné přírody, tedy do místních rozlehlých listnatých pralesů. Národní park Shahdag vznikl v roce 2006 a se 130 tisíci hektary je největší v Ázerbájdžánu i na celém Kavkazu. Reintrodukční centrum leží v jeho východním cípu a bylo zřízeno v roce 2018.
Hned v následujícím roce začal projekt „Návrat zubra na Kavkaz“, v jehož rámci bylo do Ázerbájdžánu přepraveno již 64 zubrů. Ti se navíc na místě úspěšně množí. Jen loni tam přišlo na svět devět mláďat, a tak je aktuálně v Shahdagu zhruba 90 těchto kopytníků. Cílem projektu je vytvořit soběstačnou populaci zubrů v místě jejich původního výskytu. Právě Kavkaz byl pro zubry před sto lety posledním útočištěm.
První kroky stáda zubrů v aklimatizační ohradě. Foto Emil Khalilov, WWF
„Návrat zubra po jednom století má pro náš region zvláštní význam. Místní komunity, školy i návštěvníci se zapojují do naší práce a na vlastní kůži zažívají, jak fungují ekosystémy a jakou roli v nich hrají ohrožené druhy,“ vysvětluje Zeynab Khalilova, projektová manažerka WWF Ázerbájdžán.
Zubři přežili do dnešních dní pouze díky zoologickým institucím. Poté, co byli v první třetině 20. století ve volné přírodě vyhubeni, založili evropští odborníci Mezinárodní společnost na ochranu zubra evropského. Jejím prvním výstupem byla plemenná kniha zubra evropského. Tehdy šlo o první plemennou knihu divokého druhu zvířete na světě (není bez zajímavosti, že druhou v pořadí se stala kniha pro koně Převalského v roce 1959). Její první vydání publikované ve 30. letech registrovalo 56 posledních žijících jedinců. Od té doby zubří populace stoupala.
V roce 1952 byli zubři vypuštěni do Bělověžského pralesa a dále pokračoval jejich úspěšný návrat do přírody v řadě evropských zemí. Aktuálně žijí v deseti evropských státech. Celkem se ve volné přírodě nachází přes 2800 zubrů. Dalších několik tisíc jich žije v oborách, oplocených pastvinách a zoologických zahradách. Na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN má dnes zubr evropský status „téměř ohrožený“.
Zoo Praha chová zubry od roku 1948. Od té doby se zde narodilo přes sto mláďat. Vedle trojského areálu je lidé od října spatří také ve výběhu v pražských Dolních Počernicích. V minulosti už pražská zoo zubry pro reintrodukci poskytla, a to nejen pro posílení kavkazské populace, ale také do Národního parku Bieszczady v Polsku.
