17. listopadu 2026, svátek má Mahulena
Rozhovor s Barborou Šubrtovou, autorkou projektu NeverMore 68

Rozhovor s Barborou Šubrtovou, autorkou projektu NeverMore 68

Báro, NeverMore 68 letos vstupuje do pátého ročníku. Když se ohlédneš zpátky, jaká byla původní myšlenka, se kterou jsi festival zakládala, a změnila se za těch pět let nějak jeho role? 

Nějaká větší akce, která by komplexnějším způsobem připomínala události srpna 68, mi tady chyběla delší dobu. Zásadním akcelerátorem vzniku byl ale útok Ruska na Ukrajinu a pokus o její okupaci. Dodnes si pamatuju to únorové ráno a ten hrozný pocit bezmoci, že se historie znovu opakuje. První ročník se tedy přirozeně nesl v duchu solidarity s Ukrajinou, ale v dalších letech jsme už rozvíjeli témata, která reagovala na aktuální nálady ve společnosti, ať to bylo téma dezinformací nebo role žen a médií v takových historických momentech. Od začátku bylo jedním z hlavních cílů oživení tématu okupace i v mladé generaci, protože pro mnoho lidí z generace Z je to téma stejně vzdálené jako třeba druhá světová válka. Tento cíl ostatně stále zůstává jedním z hlavních.  

Každý ročník otevírá jiné téma spojené s rokem 1968. Proč letos právě exil a emigrace a co by si měli návštěvníci z tohoto tématu odnést? 

Migrace obecně je v dnešním světe velmi intenzivně diskutované téma, které je pro mnoho lidí hodně emočně zabarvené. V České republice je toto téma spojováno většinou buď se strachem z imigrantů z jiného civilizačního okruhu nebo s uprchlíky s válkou zmítané Ukrajiny. Téma je velmi často zneužíváno politiky a místo racionální debaty využívají strach a jiné emoce, aby vše využili k vlastnímu prospěchu. Letošní téma by mělo Čechům připomenout, že i my jsme byli v pozici příchozích, kdy jsme byli nuceni spoléhat na jiné země a jejich obyvatele, kteří neměli s režimem v Československu nic společného. Možná mohli mít pocit, že nemáme důvod utíkat, a přesto nás přijali a umožnili nám tam začít nový, svobodný a bezpečný život. Mezi lety 1948 a 1989 odešlo podle některých odhadů až půl milionu obyvatel, kteří tady zásadně chyběli a podle mého názoru tuto ztrátu ve společnosti cítíme doteď.

NeverMore 68 propojuje historii se současností. Jak hledáš rovnováhu mezi připomínkou historických událostí a debatou o dnešních výzvách, aby festival nebyl jen vzpomínkou, ale i aktuální společenskou platformou? 

Aktuálnost témat udržuje Rusko, které od dob Sovětského svazu nezměnilo vůbec nic na své imperiální podstatě a neustále ohrožuje a pokouší se okupovat své sousedy a země v bezprostřední blízkosti jako Ukrajina nebo Gruzie. Skrze trollí farmy a pátou kolonu se snaží změnit narativ a vnímání historických událostí i u nás, například nesmyslnými tvrzeními typu, že nás neokupovali Rusové, ale Ukrajinci. Udržování živé kolektivní paměti o událostech roku 68 tak, jak se staly, je podle mě životně důležité pro naši společnost a její soudržnost.

Od prvního ročníku se festival výrazně rozrostl a stal se největší občanskou připomínkou srpna 1968 v Česku. Čím si vysvětluješ, že si našel tak silnou odezvu u veřejnosti i partnerů?

Upřímně si myslím, že je to odrazem pětiletého úsilí a snahy o spojování napříč občanskou společností a organizacemi, které společně pak vytvářejí obsah na NeverMore68. A musím říct, že na akci je vidět a cítit, že jí návštěvníci oceňují a je pro ně zajímavá. Také si myslím, že lidem chyběla právě taková společná velká akce, kam by mohli 21. srpna přijít, a nejen společně zavzpomínat, ale dozvědět se něco nového o tomto zásadním historickém datu. Navíc mají jednou za rok na jednom místě všechny organizace, které se tomuto tématu věnují. 

Svoboda a historická paměť nejsou samozřejmostí a dnes to bohužel občas vypadá, že velmi rádi zapomínáme. Jaká reakce návštěvníků je pro tebe tím momentem, kdy si řekneš, že to i tak dádá smysl? 

Když každý rok vidím, jak návštěvníci soustředěně poslouchají různé debatní panely, pročítají si texty výstav, sledující dokumenty, vím, že to má smysl. Dalším důležitým momentem je porozumění, ať mezi jednotlivými generacemi, ale obecně mezi všemi návštěvníky. Z vyjadřování politiků i „diskusí“ v online prostoru můžeme mít často pocit, že jsme společnost rozdělená hlubokým a nepřekonatelným příkopem. Staví nás proti sobě a snaží se neustále dělit na my a oni. Realita ale ani zdaleka není tak vyostřená, a i podle mnoha průzkumů je vidět, že se jako národ na těch hlavních hodnotách opravdu většinově shodneme. Třeba na tom, že patříme na západ a máme být součástí NATO, nebo že Rusové jsou spolehlivě nejméně oblíbený národ. Nenechme si tedy od politiků tuto představu vnutit, rozdělování je výhodné jen pro ně, pro nás jako národ a společnost to nic dobrého nepřináší. 

Pokud bys měla jednou větou pozvat na NeverMore 68 někoho, kdo si říká, že 'rok 1968 už je dávná historie' a‘ že to se přece už nemůže znovu stát‘, co bys mu odpověděla?

Právě pocit, že 'to už se dnes stát nemůže', bývá jedním z důvodů, proč společnost přestává být vůči podobným hrozbám vnímavá. A jestli nám rok 1968 něco připomíná, pak to, že svobodu můžeme ztratit mnohem rychleji, než jsme ochotni si připustit.

 

Nové vydání

INSTAGRAM

ČTĚTE DÁLE

Co letos darovat k Vánocům: malé nápady, velká radost

Vánoce mají zvláštní schopnost proměnit i úplně obyčejné chvíle v něco, na co se těšíme celý rok. Vůně čerstvě upečeného cukroví, světýlka v oknech, první zabalený dárek nebo večer, kdy konečně vypneme telefon a pustíme si oblíbený film. Jenže mezi nákupy, pečením a nekonečnými seznamy úkolů někdy zapomínáme na to nejdůležitější – užít si samotné přípravy. Letos to zkuste trochu jinak. Nemusíte mít dokonale sladěný stromeček ani dvanáct druhů cukroví. Stačí několik nápadů, které udělají radost vám i ostatním. A možná právě ty nejjednodušší nakonec vytvoří tu nejlepší vánoční atmosféru.

20 tipů do kina: Filmové premiéry do konce roku 2026

Od koncertního filmu George Michaela přes nové české komedie až po vánoční horor se Santou. Přinášíme přehled 20 filmových novinek, které dorazí do kin v listopadu a prosinci 2026.

Kam na Mikuláše v Praze 2026: čtyři tipy na bruslení, pohádku i plavbu

Mikulášské akce v Praze začínají už koncem listopadu. Vybrali jsme čtyři možnosti pro rodiny: bruslení zdarma na Výstavišti, lidové tradice v muzeu, pohádku na Dobešce a čertovskou plavbu. Přidáváme termíny, ceny i podmínky rezervací.

Západočeská galerie v Plzni vystavuje mimořádný dar z pozůstalosti Zbyňka Sekala

Poprvé tak veřejnost uvidí výjimečný dar, který galerie získala od Marie Christine Sekal, vdovy po předním českém sochaři, malíři a překladateli Zbyňku Sekalovi.

Čekala prince. Dostala nelítostného vládce bouře s reputací potřísněnou krví.

Světový romantasy fenomén Mezi bouří a příbojem (v originále Between Tides & Thunder) od autorky Leeny Kazak konečně přichází do Česka pod hlavičkou nakladatelství Epocha. Kniha, která na platformě Goodreads nasbírala více než 40 000 hodnocení s fantastickým průměrem 4,18 hvězdiček, slibuje strhující zážitek plný intrik, elementární magie a osudové přitažlivosti. Oproti nekonečným fantasy sériím navíc nabízí plnohodnotný a uzavřený samostatný příběh (standalone) na 496 stranách.

Panství Bzí: Svatba na ostrově, kde se čas na chvíli zastaví

Historický zámek, romantický rybník se soukromým ostrovem a celý víkend jen pro vás a vaše blízké. V jižních Čechách vzniká svatební místo, které propojuje kouzlo barokního panství s moderním komfortem. Panství Bzí otevírá první zrekonstruovanou etapu na jaře 2027 a již nyní přijímá rezervace.
Tato stránka používá soubory cookies a bez nich nemusí fungovat správně. Povolte prosím soubory cookies ve vašem prohlížeči.