Jak celá značka vlastně vznikla?
„Původní záměr značky Život podle Lucie byla myšlenka osobního blogu na Instagramu. Pak ale přišel čas narozenin mé sestry. Dárek jsem měla vymyšlený, ale nevěděla jsem o nikom, kdo by mi ho vyrobil. Vypalování do dřeva v okolí přeci nikdo nedělá. Jsem holka šikovná a zručná a tak mi jednou při nákupu v Lidlu přítel říká: Já ti tu pájku koupím a zkus to sama. A tak se to stalo. Můj dárek byl ode mě a od srdce. Svou práci jsem pak postupně přidávala na můj profil na Instagramu, a tak se z osobního blogu stal ze dne na den profil orientovaný na vypalování, kde s oblibou používám můj vlastní hagstek #tetovaninadrevo.“
Proč jste se zaměřila zrovna na svatby?
„Orientace na svatby byla čistě náhodná, řekla bych spíše osud, který mi přinesl někdo shora. Když tak nad tím přemýšlím, věřím, že mi ho seslal z nebe můj milovaný pradědeček, který mě určitě pozoruje i teď a ví, jak jsem kreativní, že mě práce rukama baví. Svatba stojí za vším vlastně již od začátku, kdy jedna z mých prvních zákaznic doporučila mou práci své kamarádce, která se zrovna vdávala, měla svá přání/požadavky a asi i proto, že svatba byla poměrně hodně na úrovni, muselo být vše vyrobeno s pečlivostí a precizností. Tvrdší ruku jsem na sebe měla ale já, abych si udělala dobrou vizitku. A vyplatilo se. Vzniklo tak první svatební album, krabice, podložka na snubní prstýnky, uvítací cedule a jiné. Na svatbu jsem pak jela osobně pomoct i s přípravou a v tu chvíli jsem si uvědomila, že tohle chci dělat a i tímto směrem se orientovat. Velké díky patří i samotné nevěstě, která si na mě i po svatbě vymýšlela výrobky, díky kterým jsem se učila a posouvala dále. Nutno také říci že díky tomu všemu, je ona nevěsta v současnosti mou dobrou kamarádkou.“
Ve vašem případě se jedná o zakázkovou výrobu. Co vše si u vás tedy v dnešní době mohou lidé objednat?
„Cokoliv ze dřeva. To, co vám mohu nabídnout je ruční vypalování a to na jakékoliv dřevo/dřevěný tvar. Různé komponenty jsem si dříve musela shánět jinde a ceny pro mě nebyly zrovna vždy ok. To se ale teď změnilo a možnosti jsou neomezené. Pod stromeček na Vánoce 2021 jsme si s přítelem nadělili laser, díky čemuž mám neomezenou možnost komponentů (nejrůznější tvary atp). Nejčastější poptávka je po dřevěných albech a krabičkách na vzpomínky, přičemž motivy mohu zákazníkovi upravit na míru.“
Co z toho vás baví nejvíce?
„Vyrábět alba, asi proto, že si je od začátku do konce dělám celá sama, přičemž na začátku je to jen kus dřeva.“
Kde sháníte materiál?
„Na začátku to pro mě byl celkem velký oříšek - holka se stavebkou, pracující ve strojařině, dřevo pro mě bylo jedno jako druhé. Začínala jsem s materiálem pořízeným v hobby marketech. Postupně jsem se v tom naučila chodit a nyní mám své osvědčené dodavatele. Bonus je i to, že máme v rodině truhláře.”
Kde tvoříte? Máte nějakou speciální dílnu?
„Začínala jsem v dětském pokojíčku (svého času ještě u rodičů, ať už u mě nebo u přítele). Ke své práci potřebuji stůl, dobré světlo, pájku a ideálně dobrý čaj. Samozřejmě to není jenom o vypalování, ale i o hrubší práci se dřevem a tu už je lepší dělat v dílně, kterou nyní už mám.“
Jak taková výroba produktu vypadá od začátku až do konce?
„Na začátku každého výrobku je vždy myšlenka a návrh zákazníka. Z toho pak udělám vlastní návrh, který nechám schválit a ručně ho přenesu na dřevo a vypálím. Dřevo připravím pro svázání vazby a výrobek je na světe. Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát, některé produkty tvořím I několik hodin, s návrhem i v řádu desítek.“
Vím, že tvoříte s přítelem Lukášem. To jste si vymysleli společně, nebo se k vám přidal až později?
„Později a je to poměrně čerstvá záležitost. Naši společnou tvorbu jsme oddělili od mé ruční práce a vystupujeme (zatím pouze na fFacebooku) pod stránkou Dílnička na vsi.”
Kdo z vás vymýšlí design?
„Dalo by se říct, že společně. Většinou mám ale myšlenku a vizi já a přítel hravě vytvoří v programu a vyrobí. Šikovnějšího člověka neznám.”
Živí vás nyní toto řemeslo?
„Momentálně jsem na mateřské dovolené s ročním synem Lambertem a před tím jsem pracovala ve strojařině, konkrétně jako technik dodavatelské kvality. Mé řemeslo mě neživí, i když živnostenský list mám a daně odvádím. Přesto by se dalo mluvit zatím o koníčku. Nicméně je důležité zmínit podporu od přítele. Nebýt jeho, a toho že mi sám koupil pájku, nikdy bych toto řemeslo neobjevila. A asi každý kdo má cíle a chuť se posouvat se málokdy spokojí s tím co má a snaží se stále dosáhnout něčeho výš. U nás/mě to bylo vybudování vlastní značky a pracovat na tom, aby se z toho stal hlavní příjem. Proto pak přišlo na pořízení laseru, na který jsme čekali rok a přišel nám loni, měsíc před Vánoci. Díky němu můžeme zpracovat nejen dřevo ale I plexisklo, sklo, kůži, koženku, papír, některé kovy po úpravě, látku, gumu, vytvoříme pro vás dokonce I razítko. Abych se ale vrátila k otázce, v současné chvíli děláme vše proto, aby to nebyl pouze sen, ale realita. A opět, pod značkou Život podle Lucie tvořím sama, Dílnička na vsi je náš společný projekt.“
Proč by si člověk měl koupit právě vaše výrobky?
„Koupí mého výrobku podpoříte tu malou kreativní holčičku, která si už jako malá s oblibou malovala a vyráběla miniaturní pokojíček pro panenky. Podpoříte tu samou holčičku, která vyrostla v mladou dámu a nabízí světu (i do zahraničí má tvorba již putovala), zejména pak českému trhu, poctivou ruční práci, vytvořenou od A do Z svýma vlastníma rukama. Myslím si, že láska je na výrobku nejvíce znát při jeho balení. Mohla bych výrobky omotat bublinkou, strčit do krabice, zalepit a nazdar. Já ale výrobky balím v rukavičkách do kraftového papíru, ovázané jutovým provázkem, doplněné o poděkování a nálepku s mým logem. Na alba jsem si pořídila speciálně krabičky na míru.“
Kontakt
e-mail: l.leitkepova@gmail.com
Facebook: www.facebook.com/vypalila.lucie