Divadlo ABC

Z historie Divadla ABC

• V sezoně 1929/30 se začala psát historie divadelního sálu v nově vzniklém paláci U Nováků ve Vodičkově ulici. Útočiště zde (až do ukončení činnosti v roce 1938) získalo Osvobozené (později Spoutané) divadlo W+V. Jejich první zdejší inscenací byla hra Líčení pokračuje. Po válce, od 1951 zde působily Pražské estrády - divadla na pomezí revue, kabaretu a sólového cirkusu provozované ČS. cirkusy, varieté a lunaparky.
• V sezoně 1955-56 se tu usadilo Divadlo satiry (zřizovatel ONV Praha 1), v němž začínaly budoucí hvězdy ABC jako S. Zázvorková či L. Lipský.
• V letech 1955-61 vedl divadlo J. Werich, který se pokusil navázat na tradici někdejšího OD. Jeho zástupcem a zároveň novým partnerem byl M. Horníček – v té době byly uvedeny např. hry Limonádový Joe či Caesar.
• V roce 1959 tu byla za přítomnosti F. Dürrenmatta uvedena v české premiéře Návštěva staré dámy v režii. V roce 1958 byla scéna - z administrativních a politických důvodů - přejmenována na ABC .
• V roce 1960 byla na zdejším jevišti uvedena další slavná hra z éry OS Balada z hadrů. Nicméně vzhledem k politické situaci a zároveň zdravotním problémům se Jan Werich vzdal v roce 1960 vedení, jeho místo nakrátko zaujal M. Horníček, který v té době vytvořil novou komickou dvojici s M. Kopeckým.
• V sezoně 1960-61 nastoupil nový umělecký ředitel J. Jahn a koncem roku 1961 z divadla odešel M. Horníček. Poslední inscenací tehdejšího ABC byl Kiltyho Drahý lhář (1962) v režii O. Ornesta.
• Po skončení sezony 1961-62 bylo ABC jako samostatný subjekt zrušeno a celý soubor a působiště převzala MDP. Do MDP přešli i mnozí herci z předchozího souboru, kteří se pak stali hereckými hvězdami období tzv. Ornestina (např. J. Adamová, J. Bohdalová, K. Fialová, N. Gollová, A. Vránová, S. Zázvorková, S. Fišer, L. Kostelka, O. Lackovič, F. le Breux, R. Pellar, J. Zíma) a také balet pod vedením J. Koníčka. Repertoár ABC tvořil protiklad proti více intelektuálním scénám MDP zaměřením na nejširší divácké vrstvy. Byl vyhrazen převážně bulvárním hrám a muzikálu. V 60. letech dostal soubor nové herecké posily (mj. P. Kostka,      O. Sklenčka, L. Švormová, V. Hašek, J. Drbohlavová, F. Němec, D. Syslová, L. Trojan, C. Mayerová, J. Libíček, J. Šulcová, V. Preiss, V. Postránecký) a režiséry L. Vymětala, I. Weisse a F. Mišku. Do roku 1972 se tu pod vedením O. Ornesta dodržovaly dvě základní dramaturgické linie – bulvární (nejoblíbenější titul Charleyova teta), a umělecká (Sartre, Williams). Z českého repertoáru se tu hrály hry O. Daňka, V. Blažka a O. Zelenky. Inscenace byly zaměřeny na herecké osobnosti, kterými soubor disponoval a pro které se jednotlivé tituly vybíraly.
• V letech 1972-90 soubor vedl L. Poživil. V repertoáru převládaly bulvární komedie a detektivky, ale objevovaly se též muzikály a současná sovětská dramatika. Do divadla se pohostinsky vrátil M. Horníček, který tu ve své režii uvedl několik svých her. V průběhu té doby se objevila též zajímavá zpracování klasických titulů (autorské pojetí režie K. Kříže). Koncepci inteligentního zábavného divadla potvrdil i repertoár po roce 1990 – byli uvedeni Černí baroni (1990) a Dumasovi Tři mušketýři.
• V letech 1991-93 byl uměleckým šéfem M. Horanský a na repertoáru dominovala klasická komedie (Wilde, Shakespeare, Gozzi).
• V letech 1994-2006 za uměleckého šéfování M. Schejbala v repertoáru dominoval hudebně dramatický žánr + bulvární hry. V té době přišli do souboru opět noví lidé, z nichž mnozí jsou v souboru dodnes.
• Od r. 2005 se s nástupem O. Zajíce na místo ředitele stávají Divadlo Rokoko a Divadlo ABC opět společným subjektem, jak tomu bylo v dobách největší slávy divadla - jediným souborem, působícím na dvou scénách.