20. května 2026, svátek má Zbyšek

Dům U Kamenného zvonu

Adresa:
Staroměstské Náměstí 605/13, Praha 1 11000
Telefon:
222327840
Email:
Web:
www

Otevírací doba

Pondělí
zavřeno
Úterý
10:00 - 20:00
Středa
10:00 - 20:00
Čtvrtek
10:00 - 20:00
Pátek
10:00 - 20:00
Sobota
10:00 - 20:00
Neděle
10:00 - 20:00
Právě je zavřeno

Podle posledních stavebně historických průzkumů se počátky domu U Kamenného zvonu datují do druhé poloviny 13. století, kdy za mohutným věžovým nárožím s masivními obvodovými zdmi vzniklo i podélné boční stavení.

Nejstarší stavební etapa se zachovala ve sklepích a v přízemí jižního křídla. Druhá stavební etapa následovala kolem roku 1310. Tehdy byla v přízemí zřízena kaple s bohatou figurální a ornamentální malířskou výzdobou, pokrývající stěny i klenbu. Výsledkem přestavby objektu ve druhé čtvrtině 14. století byl reprezentativní městský palácový dům s věžovým nárožím, který je pozoruhodným dokladem činnosti severofrancouzsky orientované dvorské huti a jenž je ojedinělým dodnes dochovaným příkladem tohoto typu architektury v Praze.

Hlavní dominantu průčelí bohatě zdobeného gotickými architektonickými prvky tvořila plastická figurální výzdoba. Její ikonografický program oslavoval ideu království a panovnickou rodinu - v této souvislosti vznikla domněnka, že stavebníkem byl někdo z okruhu královského dvora. Typické domovní znamení umístili na nároží budovy v 16. století. Po roce 1685 a v 18. století proběhly barokní úpravy budovy. Náročné rekonstrukci domu U Kamenného zvonu, při které byla stržena novobarokní fasáda z 19. století a objeveno gotické průčelí, předcházel rozsáhlý stavebně historický průzkum. Rekonstrukce byla dokončena v roce 1988 a město přidělilo objekt GHMP, které slouží jako výstavní prostor pro její významné výstavní projekty. V objektu je otevřená galerijní prodejna a v zadní části objektu kavárna.

Nové vydání

FACEBOOK

INSTAGRAM

ČTĚTE DÁLE

JAKUB ŠMÍD: Snažím se být empatický a jednat s lidmi tak, jak bych chtěl, aby oni jednali se mnou

Jakub Šmíd (*1984, Olomouc) je český filmový, televizní a divadelní režisér. Po studiích herectví na JAMU v Brně a angažmá v Divadle Husa na provázku vystudoval filmovou režii na FAMU, kde mezi jeho pedagogy patřili Věra Chytilová a Bohdan Sláma. Jeho studentský film Neplavci získal Českého lva za nejlepší studentský film. Celovečerně debutoval snímkem Laputa, následoval film Na krátko a další režijní práce pro televizi. Paralelně se výrazně profiluje i v divadle a etabloval se jako výrazný režijní hlas současného českého divadla. Působil také jako umělecký šéf pražského Divadla D21. Mezi jeho inscenace poslední doby patří Valérie a týden divů (Národní divadlo), Vlastenci a Faidra (Zatmění) (Národní divadlo Brno), Médea a Idiot (Národní divadlo moravskoslezské) či Pucciniho opera Madama Butterfly (Jihočeské divadlo).

PAM RABBIT: PAM RABBIT JE MOJE ALTER EGO, JÁ JSEM PAMELA NARIMANIAN

Písničky skládá od čtrnácti. Konzervatoř jí dala základ, zbytek si tvrdě odmakala. Co neuměla, to se naučila. Na první klipy si nejdřív našetřila a pak je celé zrealizovala sama. Hlas bere jako sval, který se musí trénovat. Deset let na scéně, tři roky pod labelem. Dva Andělé, čtyři účasti v Eurovizi. Forbes, ELLE i Times Square v New Yorku. A jede dál. Časem neplýtvá, investuje ho. Když do něčeho vstoupí, jde naplno. Na pódiu intenzivní, téměř elektrická. V soukromí introvert, který si energii hlídá. 3. března vypouští do světa album Planet 33. A 18. března roztáčí Fórum Karlín. Drsná i křehká zároveň. Žena s havraními vlasy a rentgenovým pohledem.
Reklama
reklama

REŽISÉR MARTIN HORSKÝ A HEREC ŠTĚPÁN KOZUB: rozhovor o filmu, humoru a práci před kamerou

Kolik bláznivých příběhů se může odehrát během jednoho krásného léta v jednom neobyčejném městě? Na to odpoví režisér a scenárista Martin Horský, tvůrce Žen v běhu, divácky nejúspěšnějšího českého filmu v novodobé historii. A k filmu nám pár zajímavostí řekne i herec Štěpán Kozub, který se v něm ujal role svérázného vynálezce Evžena.

KUBA RYBA: Bohem zapomenuté dítě

O životě, alkoholu, drogách i radostech. Nehlásá morální poučení, sdílí jen svůj osobní příběh a pohled. Není to vyumělkovaný rozhovor psaný PR jazykem. Je to brilantní, surová autenticita Kubovského stylu s esencí sebeironie. Živý pocit s každým slovem. Je tak lidový, že kolem něj kolují pravdivé i smyšlené historky o tom, kdo s ním, co dělal. Byl sporťák, chtěl mít kapelu, pro kterou bude psát texty. Nechtěl být frontman. Chtěl se stát učitelem, ale na pajdák (pedagogická škola – pozn.) neudělal přijímačky z hudebky. Jaký paradox! Během své dynamické jízdy od plnoletosti až do Kristových let si od života bral všechno, co se mu nabízelo, a užíval si to. Jeho sestra ho seznámila se svou kamarádkou Domčou, jeho budoucí ženou. Na první pohled se jí Kuba moc nelíbil. Okouzlilo ji ale to, jak o něm sestra mluvila. Otevřený, upřímný a brutálně autentický. Více než dvacet let frontman kapely Rybičky 48, se kterou za poslední desku dostali za osmnáct dní zlatou desku a za měsíc platinovou. Milující manžel a táta, který při žádosti o změnu svého křestního jména napsal cimrmanovsky vtipný elaborát o tom, jak mu jméno Jakub ničí život a jak je z toho psychicky na dně. Takový je Kuba Ryba.

Lukáš Dvořák: Nová kniha, která odhaluje krásu nahoty s duší

„Nahota pro mě není provokací, ale pravdou o člověku.“ Tři roky práce, 75 projektů, 324 stran a výsledek, který bere dech. Fotograf Lukáš Dvořák právě vydal svou třetí knihu, v níž zachycuje ženskou krásu s elegancí, respektem a duší. Jeho snímky nejsou provokací, ale poctou přirozenosti, síle a křehkosti zároveň.
Tato stránka používá soubory cookies a bez nich nemusí fungovat správně. Povolte prosím soubory cookies ve vašem prohlížeči.