Už dvacet let s Vámi vstává a společně s Leošem Marešem každý všední den vysílá na jednom z nejposlouchanějších českých rádií. Proslavil se fiktivní postavou pana Mrázka v pořadu Mrázek, ústředna, ve kterém volal neznámým lidem a nachytával je různými vtipnými příběhy. Moderátor a bavič Patrik Hezucký je ten, který v ranní show nikdy nezkazí žádnou legraci. Ale jaký je v soukromí? To prozradil v exkluzivním rozhovoru pro časopis Pragmoon.
Kdo je Patrik Hezucký? Jak by ses představil?
Jsem hostem na tomto světě, a tak se snažím neudělat ostudu. Vlastně jako každý hledám trochu důvod a smysl naší existence.
Málokdo ví, že máš francouzské kořeny. Tvůj táta byl Francouz. Táhne Tě to do Francie?
Do Francie mě to táhne coby turistu, to je pravda. Ale nějak zvlášť to nepociťuju. Moje druhá polovina rodiny je z Moravy a připadám si tady jako hodně zakořeněný Moravan v Praze. (smích)
Ty jsi tátu nikdy neviděl. Tragicky zemřel, než si se narodil. Chyběl Ti v životě táta?
Když je člověk kluk, tak tam cítíte nějakou tu ztrátu, ale dnes už je to jedno. Já díky tomu, že jsem vyrůstal s tetou a díky tomu, že oni měli asi pocit, že by mi mohlo něco chybět, tak jsem vždycky dostal, co jsem chtěl, nikdy mi nic nechybělo. Já měl šťastné dětství, takže mi táta nechyběl.
Čím jsi chtěl být jako malý kluk?
Kosmonautem, popelářem a náčelníkem Apačů (smích) A teta chtěla, aby ze mě byl diplomat. Ale to se nějak nepovedlo. (smich) Ale je pravda, že díky tomu jsem se naučil francouzsky. Teď už bych se to nedoučil. Nedokopal bych se k tomu. (smích)
Jak ses dostal k moderování?
Myslím, že to byl osud - už v mládí jsem byl naprostý extrovert a rád bavil spolužáky. A to mi zůstalo.
Vzpomeneš si na své první moderování v rádiu? Jak Ti bylo? Jak si se cítil?
Měl jsem hroznou trému a nesnášel jsem svůj hlas.
Na Evropě 2 moderuješ už dvacet let. Stalo se někdy, že Ti došly slova?
Většinou mi dojdou slova, když den před vysíláním v rádiu popíjíme s kamarády víno. To je druhý den hlava úplně vygumovaná. (smích)
Předpokládám, že za ty roky se Ti několikrát stalo, že Tě v éteru něco totálně odbouralo. Co třeba?
Snažím se nenechat se vykolejit, ale samozřejmě někdy je to těžké a člověk se neudrží. Ale většinou se nejvíc směje Lucka Šilhánová. (smích)
Na Evropě 2 moderuješ s Leošem Marešem. Co máte společného?
Společná je touha nezklamat naše posluchače a dát jim každý den dávku zábavy, aby se cítili celý den skvěle. Někdy se daří, někdy ne.
A v čem jste naopak každý úplně jiný?
Ve všem. (smích)
Dovedeš si představit, že bys po těch letech moderoval s někým jiným?
Za tu dobu, co spolu pracujeme, jsme si vytvořili docela fungující model. S někým novým by to asi chvílí trvalo, než bychom si "sedli".
Kdybys musel s moderováním skončit, co bys dělal? Co umíš?
Jednou taková situace určitě nastane. Přiznám se, že na to ale zatím nemyslím, protože by jsem mohl zjistit, že nic neumím a to by bylo stresující. (smích)
Za poslední dva měsíce si zhubnul 25 kilogramů. Na jaké váze si začínal a co bylo tvojí největší motivací?
Já už jsem vypadal opravdu jako koule. Měl jsem nějakých 135 kilogramů.
A teď už jsi se svou váhou spokojený, nebo budeš ještě se shazováním kil pokračovat?
Samozřejmě jsem strašně rád, že jsem zhubnul 25 kilo, ale teď bych chtěl ještě zhubnout deset patnáct kilo, ale už pomalejším tempem.
Co byla Tvoje největší motivace?
Když se podíváš do zrcadla a vidíš tam někoho úplně jinýho, v tu chvíli si řeknete pozor a teď už je potřeba něco dělat. Motivací pro mě byla i moje přítelkyně, která mě v tom hodně podporovala, neřku-li mě do toho hodně tlačila. (smích)
Bylo to pro Tebe těžký?
Já myslím, že lidi, co někdy zkoušeli hubnout, tak potvrdí, že to není vůbec jednoduchá věc. Čas od času má člověk chuť si dát nějakou tu prasárnu. Ale kdybych se vrátil k těm návykům, co jsem měl předtím, tak by to zase dopadlo špatně. Ale já jsem naštěstí dostal podporu od firmy, která se zabývá hubnutí, a to pak šlo rychle a bezbolestně.
S jakou firmou si hubnul a v čem spočívá ta dieta? Co jíš a co musíš dodržovat?
Zhubnul jsem jednoznačně díky velmi kvalitní stravě od It´s my life. Díky této české firmě mi to hubnutí šlo perfektně. A vzhledem k tomu, že jsem musel zhubnout kvůli sázce, tak jsem musel mít jistotu, že to dokážu. S It's my life to byla strašná pohoda. Místo toho, abyste si večer dali něco nevhodného, tak si místo toho dáte jejich koktejl a je to.
Tvé nejoblíbenější jídlo?
Mám rád středozemní, asijskou, indickou a českou kuchyni. Tak něco z toho. (smích)
Co bys naopak nikdy do pusy nestrčil?
Snažím se odvyknout si na smažené věci v oleji a hodně jsem omezil cukry. A od školy nesnáším hrachovou kaši a mlékovou polévku. Takže asi to.
Cvičíš?
Přiznám se, že jsem si domů koupil běžecký pás a čas od času na něm jsem.
Co děláš, když nejsi v práci?
Když nejsem v práci, tak nabírám energii. Jídlem, pitím, sportem nebo spánkem. Taky rád cestuju, takže když je chvíle volna, vyrážíme s přítelkyní na výlety nebo jedeme někam k moři. A taky si rád posedím s přáteli u dobrého jídla a pití.
Co Tě naopak vůbec nebaví?
Nebaví mě vstávat příliš brzo. (smích) Ale už jsem si za ty roky v rádiu zvykl.
Přijdeš mi jako velký pohodář a kliďas. Je ale něco, co Tě dokáže zaručeně naštvat?
Naštve mě, když mě přemůže moje lenost a pohodlnost. Štve mě pomalý internet, nebo zácpy na silnicích.
Máš nějakou špatnou vlastnost?
Lenost. To je jedna z mých nejhorších vlastností. To je obrovský handicap. Ta může i za to, že jsem se dopracoval až k tomu, že jsem vážil až 135 kilo.
Tvé životní motto?
Nejdůležitější na světě je záměr.
Máš nějaký životní sen?
Já si myslím, že si životní sen plním. Dvacet let v rádiu, což nepovažuju za nějaký těžký pracovní výkon, je vlastně životní sen. Člověk se baví, a tím se živí. A to je skvělý.