Za nejvyšší vrchol byl totiž dlouho považován o tři metry nižší vrch Praha. Jak se zdá, přesné měření je oříšek – brdské hory jsou totiž typické absencí jediného výrazného vrcholu. U Toku tomu není jinak. Jde o vrcholovou plošinu, kde vrchol ve výšce 865 m n.m. poznáte jen podle cedulky a pár kamenů. Přesto stojí za zdolání – už proto, že stanutím na vrcholu Toku se ocitnete i na nejvyšším místě středních Čech. Navíc si tu ve vzdálenosti 60 km vzdušnou čarou od Prahy budete připadat jako v jiném světě. Vždyť běžní smrtelníci sem měli po dlouhá desetiletí přístup zapovězen…
Brdská krajina je drsná, lesy střídají vřesoviště i mokřady. A také vojenské bezlesí, tedy místa uměle odlesněná kvůli vzniku dopadových ploch pro dělostřelectvo. Tak tomu bylo i na úbočí Toku. Vojenská historie oblasti je cítit doslova na každém kroku a při každém šlápnutí do pedálů. Armáda Brdy bezmála sto let využívala jako výcvikový prostor, o čemž svědčí jednak nedotčenost krajiny, jednak cedule upozorňující na zákaz vstupu mimo vyznačené stezky. Berte ho skutečně vážně, na nevybuchlé munice nechce narazit nikdo. Držte se bezpečných míst, která prošla pyrotechnickou asanací, než se z Brd roku 2015 stala naše nejmladší chráněná krajinná oblast.
Cesta je cíl a výstup na Tok je zážitkem právě pro cestu na vrchol a zpět, ať už zvolíte kteroukoliv z přístupových tras. Ticho rozrážené jen šuměním větru v korunách stromů svádí k přemýšlení o všem možném. Pokud byste si lámali hlavu nad původem názvu hory, pak vězte, že za ním stojí zásnubní tanec tok, který na zdejších tokaništích vždy na jaře náruživě provozovali tetřevi.
Více výletů najdete na www.strednicechy.cz.
