Pokud něco považuji za svůj úspěch v burlesce tak i to, že jsme u ní vydržela tak dlouho. Stále mě baví kontakt s diváky a socializace kolem show, jsem hodně extrovertní, takže to si užívám vždy, popovídání v zákulisí s kolegyněmi, s diváky u skleničky po show a také mezinárodní přátelství se skvělými lidmi z celého světa, které jsme díky burlesce našla. Pak se s nimi člověk setkává opakovaně různě po světě a s nadšením čeká, jaký mix lidí mu připraví každá show. Aktuálně mě i více baví moderování a učení než vystoupení a věnuji se více produkci ale stále ráda jezdím za vystoupením hlavně do zahraničí nebo vystupuji na firemních akcích. I cestování s burleskou mě baví, jen to balení a vybalování je únavné.
Česká burleska určitě vyrostla, když jsem začínala bylo v ČR jen asi 5 nebo 6 tanečnic. Publikum se také změnilo, hlavně v tom, že už je zkušené a burlesku zná, pozná kvalitu očekává ji. I když je burleska stále niche zábava, více lidí už ví, co to je i pokud třeba na show ještě nebyli. Burleska je obecně v ČR již mnohem známější než bývala i díky nám. A máme tady mnoho skvělých uměleckých talentů. I v letošní kolekci přihlášek na můj festival bylo mnoho skvělých nových umělců z ČR, které spojujeme se zahraničními a budujeme tak místní scénu.
Když se řekne burleska, někomu se vybaví krásné kostýmy, jinému jednoduše svlékání. Co všechno ale divák během několika minut na pódiu nevidí? Kolik práce se za jedním vystoupením skutečně skrývá?
Každé číslo je práce na měsíce a roky, pokud se bavíme o profesionálním levelu vystoupení. Design a výroba kostýmu trvá dlouho a finančně se jedná o desetitisícové částky a u mnohým kostýmu spíše o statisícové. Především rekvizity jako luxusní boa, vějíře a sklenička stojí hodně peněz. Výběr a ladění hudby a její editace je také dlouhý proces stejně jako tvorba konceptu vystoupení a jeho choreografie. Někdy číslo začne konkrétní hudbou, která nás inspiruje a pak se přidají další elementy, jindy je to spíše vizuální nápad, barvy a estetika, styl čísla, někdy vede koncept a charakter a jemu se podřizuje ostatní. Na všechny tyto elementy jsme povětšinou sami, tedy musíme být multitalentovaní. A i pokud si najdeme jiné kreativní lidi na pomoc s některými částmi tohoto uměleckého procesu, společné tvoření je stále jedinečný kreativní proces. Plus samozřejmě dnes nezanedbatelnou část práce, kterou mnoho lidí včetně mě někdy úplně nemiluje, tvoří náš osobní marketing a prezentace na sociálních sítích a jinde, focení, texty, portfólia pro producenty a složitá administrativa. Tato část je pak zásadní pro producentskou práci.
Burleska pracuje s nahotou, sváděním a ženskou sexualitou. Nejde to proti současnému feminismu? Setkáváte se i s kritikou od žen, že burlesky „prodávají“ ženské tělo a vlastně tím podporují stereotypy, proti kterým feminismus bojuje?
S tímto se moc nesetkávám, protože ženy, které si nás najdou jak v publiku, tak třeba na kurzech cítí intuitivně anebo vědomě ví, že moderní burleska je velmi feministická. Ale je to jiný nový feminismus, moje oblíbená pátá vlna, které říkám feminine feminist, ženský feminismus. Tato vlna jasně podporujeme moderní genderové role, v práci, v rodičovství, přístupu k majetku a právům, které feminismu zatím vydobyl a stále je tam co zlepšovat.
Ale zároveň pomáhá ženám být znovu v kontaktu s jejich ženskostí, jemností, emocemi a sexualitou, s tělem protože naše biologické danosti zůstávají neměnné. Projevuje se to nejvíce pravě v sexualitě a vztazích, kde čtvrtá vlna feminismu někdy selhává a ženy vyhoří s toho, že jedou pořád příliš na výkon, což jim neslouží zejména pro romantické vztahy a sex, kde je třeba polarita.
Moderní žena by měla mít pevné hranice a standardy, ale zároveň by měla byt v kontaktu se svou zranitelností a srdcem, emocemi, které se projevují mimo jiné přes tělo a její vztah s ním. A troufám si tvrdit, že i muži, kteří na nás chodí jsou ti, kteří už se posunuli do moderní doby, ale zároveň jsou rádi starosvětskými gentlemany a stále umí randit i komunikovat se ženami. Mnozí kupuji lístky na show, kurzy nebo pinup focení svým partnerkám jako dárky. Tyto dárky mají úspěch a oni cítí, že taková investice do jejího sebevědomí se jim nasbně vrací v posílení partnerského vztahu. Chodí za námi často i pro radu, jak své partnerce pomoci cítit se lépe sama se sebou.
Zajímavé přitom je, že velkou část publika burlesque show tvoří právě ženy. Proč podle vás ženy tak baví dívat se na jiné ženy, které se na pódiu svlékají? Je v tom erotika, obdiv, inspirace, nebo třeba i určitý pocit svobody?
Ano to je pro neznalé burlesky někdy překvapením, ale je to jasný důkaz, že burleska poskytuje ženám něco, co jim jinde chybí, a proto je tak populární. Ženy a diváci obecně se vlastně skrze performerku dívají sami na sebe pohledem a obdivem, jaký by k sobě možná cítily, pokud by už nebo ještě neměli v hlavě dlouhodobé programy od okolí a společnosti, které je mají limitovat, utlumit, korigovat a umenšovat ať už v sexualitě, odvaze nebo sebevědomí. A v tom je obrovská svoboda. Tohle je ta nejvyšší forma odblokování partriarchálnich vzorců a v našem regionu i dědictví komunismu, který chtěl všechno a všechny unifikovat a v případě patriarchátu jasně preferoval potřeby a přání můžu nad ženami. Je čas to vybalancovat zpět a netřeba k tomu nenávidět muže ani k nim mít podezřívaný přístup. Mnoho uměleckých forem včetně filmu bylo tvořeno pro tzv. male gaze, mužskou optiku toužení a objektu, ale burleska je pro female gaze a v tom je velmi moderní a současná a v tom tkví její aktuální popularita.
Existuje podle vás věk, kdy už by se žena „neměla“ svlékat nebo chtít být sexy? V burlesce běžně vystupují ženy po čtyřicítce či padesátce. Je v tomto směru burleska svobodnější než společnost kolem nás?
Burleska a její nadkategorie kabaret, což jsou obě staré divadelní formy s minimálně 100letou historii, měli vždy specifickou roli ve společnosti, a to posouvat její hranice, osvobozovat ji, poskytovat bezpečné prostředí variabilitě a odlišnosti, jedinečnosti, bořit tabu. Myslím, že věková omezení neexistují, a i naše show jsou toho důkazem, máme běžně i performerky starší 50 let a je jich více. A hlavně na nás chodí i mnoho lidí starších 60 let a chodí i pravidelně. Máme třeba fanouška v Brně, pana Jaroslava, který nikdy na festivalu nechybí už asi 4 roky a je mu přes 80 let. Často lidé chodí i se svými staršími rodiči nebo prarodiči, s dospělými vnoučaty. Je to naše oblíbená skupina diváků, taková mezigenerační rande. Navzájem si dávají lístky na naše show jako dárky. I moje babička ve svých 85 letech naše vystoupeni navštívila a líbilo se jí moc. Jsme důkazem, že nikdy není pozdě se jít bavit, objevovat nové perspektivy nebo najít si nové hobby. My věříme, že věkem není třeba se omezovat nikdy stejně jako třeba postavou.
Vedete také kurzy burlesky pro ženy, které přitom vůbec nemusejí mít ambici někdy veřejně vystupovat. S čím k vám nejčastěji přicházejí? A co byste řekla ženě, která by si kurz chtěla dopřát, ale v hlavě jí okamžitě naskočí: „Na to nemám postavu, věk ani dost sebevědomí“?
Pokud máme v hlavě podobné limity, tak někdy stačí na konec těch vět dosadit moje oblíbené kouzelné slovo ZATÍM pro uvědomění, že jak to cítíme teď to nemusí už být ani zítra ani za měsíc nebo půl roku. Změna a rozvoj je možný a burleska v tom pomáhá, i když to není terapie.
Já sama jsem na začátku prvotně vedla kurzy pro cestu k vystupovaní, protože jsem začala učit už před 10 lety, kdy bylo více aktuální rozšiřovat a budovat scénu. Mnoho slečen, které dnes na scéně profesionálně působí se učilo u mě a svoje prvotní vystoupení měli na mých show. Stále si myslím, že jsem kvůli svých mezinárodním zkušenostem nejlepší lektorkou pro ty dámy nebo performery, kteří cítí touhu vystupovat a mohu jim nejlépe pomoct vytvořit mezinárodně úspěšné profesionální akty.
Ale učím všechny ženy a jak s burleskou dále naloží je jedno. Každopádně jim to dá zážitek naladění se na sebe a svoje tělo a změní jim to pohled na některá omezení, která třeba ve své hlavě cítí, odblokuje je to často a dá jim to povolení se cítit tak sebevědomě, jako my na pódiu. A často si na kurzech najdou dlouholeté nové kamarádky. Je to bezpečné podporující prostředí, takže nebojte se to zkusit.
Dá se vůbec ženské sebevědomí naučit? Zažila jste na svých kurzech ženu, u které jste pozorovala opravdu výraznou proměnu v tom, jak vnímala sama sebe a svoje tělo?
Je krásné, že tohle zažije skoro každá žena na kurzech burlesky a je to úžasné sledovat a být tomu aktivně pomocníkem a katalyzátorem. I když je pravda, že mnohé ženy, které kurz burlesky nějak vyhledají nebo najdou má již zaseto semínko chtění nějaké změny, hledají možnosti seberozvoje a cítí potřebu pracovat na svém sebevědomí a zlepšení vztahu k tělu, chtějí se znovu více naladit na svou ženskost. I proto bych chtěla udělat i kurzy o sebevědomí, které nebudou kurzem burlesky pro ty, které jsou v té cestě ještě možná méně daleko a na kurz by si ZATÍM třeba netroufly ale o to víc by jim nějaká práce na sobě tohoto druhu pomohla.
Sebevědomí je určitě schopnost jako mnoho jiných a dá se kultivovat a naučit. Je to super schopnost, která vás ochrání a přinese mnoho benefitu do všech oblastí života. Zdravý vztah ke svému tělu bez nenávisti a přehnané kritiky je k tomu zásadní a nemusí to být vždy extrémní body positivity, sebeláska, úplně stačí i neutralita. Prožitky a spojeni s tělem je zvláště pro ženy zásadní kvůli tomu, aby cítila svou ženskost a emoce, které jsou prožívány v těle, aby nebyla zatvrzelá a vyhořelá, odpojená od sebe a svého hlubokého prožívání.
K burlesce patří i výrazná móda a pin-up estetika. Co na tomto stylu milujete vy a kde hledáte inspiraci pro své kostýmy? A dá se něco z pin-up stylu přenést i do běžného šatníku ženy, která se nechystá vyrazit do práce v korzetu a podvazcích?
Pinup móda a styl funguje na burlesce nezávisle a spíš s ní souvisí jen mírně, tím, že spadá do stejného retro období 20. až 60. let, kdy byl i zlatý věk burlesky. Pinup, pojmenovaný podle obrázků krásek, které si vojáci připevňovali špendlíky v letadlech ve válce, je velmi přenositelný do běžného života, je to styl velmi žensky a sluší opravdu každé postavě od xs po xxxl. V ČR i v zahraničí existuje velká komunita žen, které tuto módu nosí jako svůj každodenní look i do kanceláří a práce a kombinují skutečné vintage kousky, které se zachovali z minulosti s reprodukcemi moderních firem, které oblečení podle starých střihů a stylů šijí dnes z modernějších materiálu a v širokém výběru velikostí, které vintage kousky většinou nenabízí. Je to obrovský celosvětový fashion trh a módní trend.
Burleska je podobná v tom, že má ráda extrémní velmi elegantní retro styling, extravagantní a glamour, což ale bylo dříve běžnější i v každodenní módě než dnes. V tomto věřím, že je fajn kultivovat oblékání zpět na standarty z minulosti a nepodporovat upadaní vkusu a elegance tím, že by bylo snad ok nosit jeansy do divadla nebo chodit do školy a práce v teplákách a jiném sportovním oblečení.
Každá žena si může snadno koupit šaty se širokou sukní v nádherných vzorech a barvách a podtrhnout tak svoji ženskost. Pokud si koupí skutečně funkční podvazkový pas i punčošky k němu jsou velmi nositelné. Korzet už je trochu speciálnější ale vidět ženy poprvé v korzetu a jiných těchto glam a retro kouscích je magické.
Já sama pinup miluji už dlouho a nosím ho příležitostně na akce a na večerní události skoro vždy. Mám doma obrovskou módní sbírku mnoha jedinečných kousků z celého světa, vintage i reprodukcí. Na burlesque akcích na moderování a pro děkovačku a na večerních show, kde třeba nevystupuji, využiju mnoho velkých večerní šatů a mám k nim výrazné třpytivé doplňky, boa, kožešinové štóly a kloboučky.
Na svém instagramovém profilu Angelica G. L´Amour budu brzy začínat video blogy o tomto stylu a také s mou firmou Bohemian Burlesque přebíráme soutěž Miss Pinup ČR. Tedy se v příštim roce můžete těšit na separátní akci spojenou s tímto stylem a mnoho stylingových rad, inspirací a krásných pinup fotek ode mě.
Můj osobní styl kostýmu pro vystoupení je vždy maximálně glam a inspiruji se ve filmech, které jsou mojí dlouholetou láskou (studovala jsem filmovou vědu), výtvarným uměním a jinými uměleckými formami jako například drag a tanec. Také miluji historii a její módu a inspiruje mě stále.
Součástí Bohemian Burlesque Festivalu je také Pin-up Market. Co tam mohou ženy objevit? Je to místo jen pro milovnice pin-up a burlesky, nebo si tam přijde na své i žena, která je tímto světem zatím úplně nepolíbená?
Na marketu je ideální příležitost vyzkoušet si pinup styl a můžete se u nás nechat adekvátně učesat i nalíčit a pořídit si různé zajímavé kousky. Máme tam i menší pinup soutěž a několik přehlídek. Také na marketu zažijete mnoho burlesque vystoupení od novějších tanečnic z celého světa, tedy skvěla příležitost podívat se na burlesku třeba i poprvé za menší vstupné v rámci denní akce. Nechybí ani tradiční diskuse o body image a sebevědomí a také debata s našimi hosty z rad zahraničních hvězd burlesky. A možná přijde i kouzelník…
Letos pořádáte už 10. jubilejní ročník Bohemian Burlesque Festivalu, na který přijíždějí umělci z různých koutů světa. Když si vzpomenete na první ročník a podíváte se na festival dnes, napadlo vás tehdy vůbec, kam až se může dostat? A na co se letos osobně těšíte nejvíc?
Ano akce vyrostla do nečekaných rozměrů, letos k tomuto jubileu máme rekordní počet přes 100 performerů z 20 zemí. Struktura akce ovšem zůstala stejná od začátku, jen jsme přidali před třemi lety velmi úspěšnou ostravskou akci ve středu, pak je tradiční čtvrtek v mém rodném Brně a pátek a sobota v Praze s tím, že v sobotu máme dvě akce, ten denní Bohemian Market a večerní Bohemian Queen Night soutěžní závěr festivalu.
Aktuálně připravujeme pro naše diváky retrospektivní videa o historii festivalu, takže nás sledujte a uvidíte, co všechno máme za sebou a před sebou letos. Když tuto dlouhou historii vidím, jsem na akci skutečně hrdá a dojímá mě videa vidět, je to moje dítě a pýcha, love projekt.
Pokud vím, tak jiný festival kromě australského nemá v Evropě ani zamoří takovou touring strukturu v až třech městech a o 5ti akcích, do počtu akcí a performerů jsme tedy jeden z největších festivalů v Evropě. A máme prestižní reputaci pro vysokou kvalitu prostor, technického zajištění, headlinerů a výběru vystupujících. Letos se osobně moc těším na oslavu výročí, na naše evropské hosty z Francie a také na hlavní hvězdu Medianoche, která je z USA ale původem Španělka. Jsme velmi pyšným evropským festivalem a podporujeme hlavně evropskou burlesku a její propojení s nejlepšími českými talenty.
Za patnáct let vystupování jste určitě zažila i chvíle, kdy se na pódiu všechno nevyvíjelo úplně podle plánu. Prozradíte svůj největší burleskní trapas nebo nehodu, která vám tehdy možná do smíchu nebyla, ale dnes už je?
Krásná otázka, takových je nespočet a zážitky, co se pokazilo by vydaly na knihu. Vždy je to potom vtipná historka, není třeba se brát příliš vážně a k live show nečekané momenty a improvizace patři. Jednou jsem si třeba v zákulisí zakrvácela kostým z náušnice, která mi spadla do korzetu a poškrábala mě a ani jsme nemohla najit odkud to je. Na jedné soukromé akci mi místo mojí hudby pustili úplně random elektronickou skladbu dlouhou asi 7 minut, prostě jsem musela zaimprovizovat s vějíři.
Také se často stane, že člověk něco zapomene, což je snadné, protože každý kostým má cca 15 až 20 částí a jsou všechny důležité. Donutila jsem třeba řidiče Flixbusu zastavit mi na okraji Prahy a vracela se pro svou slavnou celokamínkovanou podprsenku při cestě do Mnichova na festival. Další rok mě tam štípla v parku před vystoupením včela a musela jsem show s velkými vějíři zvládnout i s úplně napuchlou rukou. Nebo mi v Chicagu ztratily kufr a pak ho našli ale byl rozbitý a moje věci včetně bílého andělského kostýmu mi vrátili špinavě v pytli na odpadky. Dodnes považuji za zázrak, že se mi ty černé skvrny povedlo vyprat v malém motelovém umyvadle.
