Na rozdíl od dlouhého a postupně šplhajícího podhůří po české straně jsou polské masivy strmější a dramatičtější, protože „podkrkonoší“ tady jednoduše chybí. Jediné větší základny pro horskou turistiku tak představují města Karpacz a Sklářská Poruba. Jižní část druhého zmíněného letoviska sousedící s českým Harrachovem - Jakuszyce - je zároveň zimním královstvím běžkařů a dojedete sem z Česka jak autem, tak opětovně od roku 2010 i vlakem po historické trati zvané Jizerská dráha. České turisty sem láká především moderní turistická struktura 21. století a vynikající místní gastronomie. Nejen horská turistika, ale i lázeňství má v okolí Jelení Hory dlouhou tradici - nedaleké Slezské Teplice ve své době dokonce navštívil třeba Johann Wolfgang Goethe, pruský král Bedřich Vilém III. nebo budoucí americký prezident John Quincy Adams. Dnes se můžete v termálních bazénech s teplotou 27-36 stupňů vyřádit sedm dní v týdnu i vy. A pokud snad chcete prožít noc v královském stylu, objednejte si nocleh v jednom ze zámečků, třeba v Łomnici, Wojanówie nebo Pakoszowě. V Česku je podobná nabídka přenocování na zámku mnohem skromnější, tak proč to nezkusit hned kousek za hranicí?
Zloty Stok
Ve Slezsku se po staletí těžily drahé kovy včetně zlata (v muzeu ve Zlatém Stoku dokonce do středu zlatonosné hory dojedete hornickým vláčkem), takže je doslova prošpikováno podzemními chodbami. Okolí města Valbřich bylo v letech 1943-1945 nacisty v několika místech podkopáno a podle nejrůznějších legend zde mělo vzniknout nové sídlo pro německého vůdce Adolfa Hitlera - mimo dosah spojeneckých bombardérů. Dokumentace chybí, takže si můžete svůj názor na podzemní komplex v Sovích horách v několika zpřístupněných částech nikdy nedokončeného nacistického komplexu „Riese“ udělat sami. Ze stejného období pochází i podzemní chodby pod zámkem Książ, který bývá právem nazýván králem mezi polskými zámky. Legenda navíc hlásá, že nacistický vlak se zlatem z Vratislavi byl viděn naposledy na jaře 1945 nedaleko odsud… a dodnes nebyl i přes obrovskou snahu mnoha badatelů i státních orgánů nalezen.
kostel v Javoru
Různé části Slezska byly během různých dějinných období součástí českého státu, nakonec i jedna z žen Karla IV. pocházela odsud, ze Svídnice. Toto malebné město proslavila jinak postava slavného německého esa z Velké války, „Rudého Barona“ alias Manfreda von Richthoffena, ale také stavba obrovského dřevěného Kostela míru. Ten byl zapsán společně se svým „bratrancem“ v nedalekém Javoře na seznam UNESCO a říká si o návštěvu především během neopakovatelných varhanních koncertů.
Nefalšovaný český lev na vás vykoukne ale především v Kladsku a jeho okolí. Město je spojeno nejen s arcibiskupem Arnoštem z Pardubic, který zde našel místo svého posledního odpočinku, ale i s Boženou Němcovou a dokonce i pražským Karlovým mostem. Kladský most sv. Jana totiž vypadá jako jeho miniatura a je přesně desetkrát kratší, k čemuž ale místní namítají, že je starší a věc se má tedy opačně – místní gotický
Zámek Wojanów
most byl prý modelem pro ten pražský… Ať už je pravda kdekoliv, oba mosty mají do malty přimíchaná syrová vejce a na obou drží stráž český světec Johánek z Nepomuku. Křehkost mostu jde ale v přímém kontrastu s obrovskou pevností na severní straně centra, jež ale osud rakouského města stejně před rozpínavými Prušáky během prusko-rakouských válek o dědictví Marie Terezie neubránila. Rozhodně ale stojí za návštěvu, podobně jako pevnost v nedaleké Stříbrné Hoře, a to ideálně během různých rekonstrukcí bitev z 18. století. Česky se v části Kladského hrabství mluvilo běžně až do konce druhé světové války, kdy bylo původní obyvatelstvo odsunuto a přišlo sem nové z východních oblastí Polska. Česky přivítali obyvatelé vsi Pstrążna, kterou mimochodem založili husité, v roce 1903 i budoucího československého prezidenta Tomáše G. Masaryka. Dříve německá lázeňská města Kudowa, Polanica nebo Duszniki stála naštěstí na konci války daleko od vojenských operací a po rekonstrukcích v posledních dekádách jsou cílem lázeňských šviháků chtivých zdejších pramenů, klidných procházek a výborné gastronomie mimo jiné také z Česka. Zatímco byla Kudowa dříve pro Čechy především symbolem levných nákupů, dnes už se čeští návštěvníci více procházejí po promenádě, pijí místní solanku anebo zakouší atrakce v místním aquaparku. Okolní krajina navíc nabízí přehršle aktivit od exkurze v historickém Muzeu zpracování papíru v Dusznikách přes poutní Vambeřice či národní park Stolové hory až po sportovní vyžití ve formě půjčoven kánoí a raftů na klidné a bezpečné Kladské Nise.
Jak do polských Krkonoš, tak i do Kudowy dojedete z Prahy za necelé 2 hodiny. Tak proč to nezkusit..?
Text Pavel Trojan, foto a spolupráce Polská turistická organizace
