13. září 2026, svátek má Lubor
KATEŘINA KARHÁNKOVÁ

KATEŘINA KARHÁNKOVÁ

Vystudovala katedru animace na pražské FAMU, během studií absolvovala stáž na Bergen Academy of Art and Design v Norsku. Její autorské filmy Nový druh (2013) a Plody mraků (2017) získaly nespočet domácích i mezinárodních ocenění – z nich nejprestižnější je cena ECFA Short Film Award, která jí byla udělena v rámci Berlinale 2019 pro nejlepší evropský krátký film pro děti. Spolu s Alexandrou Májovou napsala a režírovala animovaný seriál Mlsné medvědí příběhy (2020, později uveden do kin také jako celovečerní film či vydán jako kniha a kuchařka pro děti), který vznikl ve čtyřstranné mezinárodní koprodukci. Nyní nás v kinech seznámí s Bubákem.

O vývoji projektu

Nápad se zrodil díky Štěpánce Ansorge, která scénář pro film napsala a oslovila s ním i režiséra Tomáše Pavlíčka. Ten následně oslovil mne, abych mu ve filmu pomohla realizovat animovanou postavu. Nakonec se rozhodl se mnou film spolurežírovat a tak jsme byli u přípravy od začátku oba. Vymysleli jsme jak pracovat ve filmu s bubákem a já vymýšlela, jak by měl bubák vypadat. Zkoušeli jsme nejdříve cestu 3D technologie, ale odklonili jsme se od ní a s radostí se vrhli do výzev stop motion animace. Vymýšleli jsme, kolik toho bubáka ve filmu chceme ukázat a shodli jsme se na tom, že čím déle nebude spatřen, tím lépe.

O žánru rodinného snímku

Rozhodla jsem se mé režijní působení zasvětit dětskému publiku, takže je pro mne žánr rodinného snímku ideálním zacílením, kdy hledáte jak oslovit nejen děti, ale i jejich rodiče, a vyvolat v nich určité pochopení k úskalím dětství.

O našich bubácích

Já se v dětství nebála bubáků, ale duchů. Věřila jsem, že v našem panelákovém bytu straší a spát jsem chodila zásadně s baterkou.

O spolupráci s režisérem Tomášem Pavlíčkem, o rozdělení rolí a o samotném natáčení

Do natáčení jsme s Tomášem řešili většinu věcí dohromady, ale na natáčení a v postprodukci jsme si role rozdělili. Tomáš byl zodpovědný za hranou režii, já za všechny scény s filmovými triky a animací. Řešila jsem spolu s Gabrielou Hloz, jak bude vypadat bubák, jak k němu přistoupit na scéně, jak tyto scény záběrovat, kde se co „opatlá“ od slizu, jaké můry budou létat vzduchem a měla jsem celkově větší vliv na scénografii a kostýmy. Tomáš měl poslední slovo u střihu a já měla na starost hudbu a zvukovou složku filmu obecně. Všechno se vzájemně prolíná samozřejmě, konzultovali jsme obojí, ale takto jsme si role rozdělili.

O vizuální a výtvarné podobě bubáka

Strašně moc mě baví zasazovat cokoliv nereálného do reality. Takže mít v reálném bytě animovaného bubáka a vymyslet to tak, aby byl součástí reality, byl splněný sen. Se zvolenou technologií stop motion animace – tedy animace snímané kamerou okénko po okénku – přišla nejprve idea použít k animování plastelínu. Její povrch se mi ale zdál příliš primitivní a při vložení postavy do reálného prostředí mi bylo okamžitě jasné, že jde o plastelínu a bubák by v sobě neskrýval žádné tajemství. Rozhodla jsem se proto plastelínovou loutku potáhnout vrstvou “inteligentní plastelíny", která teče. Když jsem tento nápad oznámila, byli všichni zprvu poněkud vyděšeni, protože pokud animujete stop motion animací, žádný z materiálů se nehýbe, je to žádoucí ba přímo nutné. Já ale chtěla po animátorovi, aby zatímco animuje loutku, ještě počítal s tím, že její povrch bude stékat. Tedy aby animoval její fáze ve stejném časovém rozestupu tak, aby pohyb stékání jejího povrchu působil při puštění animace plynule. Tohoto nelehkého úkolu se nakonec s radostí chopil Vojtěch Kiss a prozradím, že nejdelší záběr animoval dvanáct hodin. Vojta by mě možná opravil, že to bylo i o něco déle, ale Vojta mě neopraví, protože je skromný muž. Stékající sliz nám poskytl i spoustu možností přímo na place, kde jsme v některých záběrech používali loutku voděnou loutkoherci. Současně jsme slizem mohli byt krásně zapatlat.

Vedoucí postprodukce Petr Babinec byl v mnohém můj spojenec, když mě celý tento šílený nápad nechal zrealizovat. Velký dík patří také legendě trikového filmu Borisovi Masníkovi, který s námi projekt konzultoval. Nechtěla jsem, aby měl bubák mrtvé oči, ale aby divák při pohledu do nich uvěřil, že jsou to oči živého tvora. Vyrobili je pro nás ve studiu Divize Animace a pilovali je tak dlouho, dokud jsem nebyla spokojená. Posledním nelehkým úkolem bylo najít zvukový projev bubáka. V tomto ohledu jsem měla opět úžasné spojence ve zvukařích Janu Richtrovi a Petru Kolevovi, kteří bubáčí zvukový projev tvořili. Velmi nám v tom pomohl herec David Novotný, když se nechal na tři hodiny zavřít do malé místnosti a vyluzoval roztodivné zvuky. Jak výsledek dopadl, posoudí diváci sami. 

O poselství filmu Bubák

Film je o překonání strachu být sám sebou. Je o tom, že pokud nebudeme překonávat strach z očekávání ostatních, strach z přijetí, strach z bubáků pod postelí, nebudeme jako lidé růst a možná ani nemůžeme být šťastní a spokojení sami se sebou. Zároveň je krásné moct jít na horor a vědět, že se nemusíte bát, a to vše přesně Bubák nabízí.

 

Nové vydání

FACEBOOK

INSTAGRAM

ČTĚTE DÁLE

Z West Endu na Kladno. Petr Pan, který se zvrtl, zažije českou premiéru.

Co se stane, když se nadšení, ale nešikovní ochotníci pokusí zahrát pohádku o Petru Panovi? Létání se vymkne kontrole, technika odmítne spolupracovat a vztahy mezi herci ženou představení k nevyhnutelné katastrofě. Městské divadlo Kladno svou 112. sezonu otevře 18. září českou premiérou komedie Petr Pan, který se zvrtl z dílny britské Mischief Theatre Company, jejíž Hru, která se zvrtla si diváci na Kladně zamilovali.

VLASTNÍ PARFÉM? ZÁŽITEK, KTERÝ VONÍ JEŠTĚ DLOUHO

Zážitky dnes patří mezi nejoblíbenější dárky. Místo věcí, které časem skončí ve skříni, lidé stále častěji hledají něco, co si opravdu užijí a co jim zůstane jako vzpomínka. Velké oblibě se těší například výroba vlastního parfému – vůně, která vznikne podle osobních preferencí a kterou nebude mít nikdo jiný.
Reklama
reklama

Boris Kráľ. Bonsoir, Audrey! Oslava ženy, módy a řemesla ve Fashion 2000+ Moravské galerie

Moravská galerie představuje další počin ze série výstav současné módy. V návaznosti na projekty Liběny Rochové, Jana Černého a Lukáše Macháčka uvádí průřezovou výstavu Bonsoir, Audrey! slovenského módního návrháře Borise Kráľe. Poprvé bude sál Fashion 2000+ v Uměleckoprůmyslovém muzeu (zasvěcený expozici budované sbírky současné české módy) věnován sólové show. Mladý tvůrce jej přetvořil ve svébytné instalaci kombinující módní tvorbu a fotografii. Na mechanickém přehlídkovém mole předvede nejzásadnější modely ze svých přehlídek od Salon de Nuit až po poslední kolekci uvedenou v pavilonu Expo 58 letos v červnu v Praze. Součástí výstavy je i soubor fotografií ze zákulisí designérových přehlídek, jejichž autorkou je Lena Knappova. Boris Kráľ. Bonsoir, Audrey! trvá od 25. září 2026 do 24. ledna 2027.

Divadlo světla v září rozsvítí Prahu

Fandíte divadlu a přemýšlíte, kam v září vyrazit za neobvyklým kulturním zážitkem? Divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten ve spolupráci se souborem Musica Florea a DAMU Praha představí 15. září 2026 v pražském Divadle Hybernia operně-světelnou inscenaci Divadlo světla, která propojuje živou hudbu, herectví, světlo a barokní estetiku.

Divadlo v Praze na podzim 2026: 8 tipů na představení, která stojí za vidění

Pražská divadla vstupují do podzimní sezony s muzikály, činohrou, tancem i novým cirkusem. Od září do listopadu se můžete těšit na Saturnina, divadelní adaptaci filmu Chlast, Dvojku s Barborou Hrzánovou a Jaromírem Dulavou nebo přehlídku Slovenské divadlo v Praze. Vybrali jsme osm představení, která by vám letos na podzim neměla uniknout.
Tato stránka používá soubory cookies a bez nich nemusí fungovat správně. Povolte prosím soubory cookies ve vašem prohlížeči.