Zajímavostí jsou obří hrnce a kotle, zavné čertova oka, které dravý proud Mumlavy vymlel v žulových stupních. Po většinu roku voda padá bystře z 10metrové výšky dolů, ale jakmile přijde zima, mráz promění vodu v led a vykouzlí tak mohutný ledopád, originální dílo přírody. Vodopády jsou dobře přístupné po modře značené trase od harrachovského autobusového nádraží kolem lesnického muzea Šindelka, a to pěšky, na kole i v zimě na běžkách. V letních měsících je též velmi romantická k němu cesta kolem bývalých rudných dolů, dnešního hornického muzea. Od Mumlavských vodopádů můžete pokračovat dále například na Krakonošovu snídani či k Vosecké boudě.
Nedaleko vodopádů se nachází Mumlavská bouda – původně harrachovská hájovna, dnes výletní restaurace.
JESKYNĚ ŠIPKA
Nejkrásnějším krasovým útvarem Štramberského krasu je zcela určitě volně přístupná jeskyně Šipka. Jeskyně se spolu se Štramberkem dostala do českého, ale i světového povědomí po objevu spodní čelisti neandrtálského dítěte, tzv. Šipecké čelisti. V letech 1879 – 1887 zde prováděl archeologický výzkum Karel Jaroslav Maška, učitel na gymnáziu v Novém Jičíně. Roku 1880 zde našel ve vchodu do chodby nazývané Jezevčí ohniště a část čelisti a další předměty z doby bronzové. Na památku nálezu Šipecké čelisti byla v roce 1922 umístěna před jeskyni pamětní deska K. J. Mašky od malíře Františku Juraně. Dnes je jeskyně obývána pouze netopýry. Vznik jeskyní na Kotouči je opředen tajemstvím. Jejich základ byl pravděpodobně vyhlouben vodním tokem obtékajícím Kotouč v úrovni dnešních jeskyní. Tento tok prorazil skalní žebro Šipky, Psího kostelíku a zřejmě i Čertovy díry již v předledovcových dobách. Při ústupu ledovce byly jeskyně rozšiřovány tavnými ledovcovými vodami, spolu s táním ledovce asi došlo k odnosu měkkých hornin, které obklopovaly vrch Kotouč a říční síť se pak zahloubila na dnešní úroveň.
