17. ledna 2025, svátek má Drahoslav
Muzeum umění a designu Benešov Vás zve na výstavu Terezy Tomanové / ZAHRADA: MÍSTO SE(T)KÁNÍ

Muzeum umění a designu Benešov Vás zve na výstavu Terezy Tomanové / ZAHRADA: MÍSTO SE(T)KÁNÍ

Prochází zahradou a slyší praskat zmrzlou trávu. Na kompostu se červená pár ohryzků. Kupa sena mu připomíná ledovou chýši. Klepe kosu. Zahradník posmrkne a dál tiše pozoruje. Je čas, kdy kvetou vilíny. Je zima a zahrada spí

tereza-tomanova2.jpg

Diplomová práce loňské absolventky AVU Terezy Tomanové vypadala na začátku léta jinak. Co se v červnu podobalo zahradě v květu, nyní připomíná zasněžený záhon. Malby se po létě uchylují k zimnímu spánku a vybízejí k introspekci. Série velkoformátových obrazů ještě před pár měsíci hýřila sytými odstíny. Od té doby jako by opisovala roční období.

Tvorba Terezy Tomanové je poháněna časem. Důraz klade na transformaci obrazu, která pokračuje i poté, co jej domaluje. Vlastní tvorba barviv z organických materiálů a barevnost antokyanů, oxidů kovů a anorganických sloučenin dopřává autorce jistou nevyzpytatelnost, jež je zde vítaným hostem. Při malbě počítá s tím, že barvy na plátně podléhají dalším chemickým reakcím a vnějším činitelům – světlu, vlhkosti vzduchu, absorpčním vlastnostem plátna – a časem tak mění svou sytost, odstín a teplotu. Z umělkyně se tak trochu stává alchymistka. Definuje podmínky pro život a trpělivě pozoruje další vývoj. „Jsem spíše přihlížejícím s drobnými zásahy, stejně jako člověk v zahradě.” Někde se roztancuje kaleidoskop podobný jinovatce, jinde rostou krystaly. Z obrazu se stává živý organismus – kultivované prostředí — zahrada. Vlastnosti kultivovaného prostředí podléhají jisté míře kontroly: jsou potlačovány (plení záhonů, zastřihávání keřů) nebo naopak pobízeny (hnojením trávníku, pěstováním polykultur). A právě skrze koncept zahrady autorka dlouhodobě zkoumá vztah člověka k okolnímu prostředí: co dává zahradník zahradě a co zahrada zahradníkovi? Do jaké míry je tvořitelem? Kam až sahá jejich vzájemné působení?

tereza-tomanova1.jpg

Tomanová důmyslně dotváří také prostředí, v němž vystavuje, s cílem zapojit tělo a vnímat skrze pohyb. Na diplomantské výstavě Plané plody musel návštěvník projít pískem, aby se dostal k obrazům blíž. Mohl také použít zahradní hrábě, které byly doplněny o jejich autorské sochařské repliky. „Akt hrabání se mi stal spojnicí mezi člověkem a půdou, nástrojem narušení hranic vnitřního a vnějšího prostoru charakteristického pro zahradu", vysvětluje autorka. Tento aspekt prezentace je v Šímově síni umírněný, ale neméně podstatný. Pohyb je přizpůsoben ročnímu období: zimě. Návštěvník je vybídnut k odpočinku a introspekci, protože nejen zahrada, ale také zahradník sbírá síly na jaro.

Tereza Tomanová obhájila svou diplomovou práci na AVU v roce 2024 v ateliéru Malby Roberta Šalandy a Lukáše Machalického. V průběhu studia absolvovala stáže v ateliérech Intermedia II a Malba II na AVU a v Ateliéru skla na UMPRUM. Zahraniční pobyty strávila v Bulharsku a v Nizozemí. Na konci minulého roku se přestěhovala z bytu na rušné ulici do zahradního domku a její umělecké bádání o konceptu zahrady tak objevuje nové horizonty. „V noci jsem slyšela kapání a říkám si: prší. Vyjdu ven a zjistím, že slyším padat rosu."

Tereza Tomanová / ZAHRADA: MÍSTO SE(T)KÁNÍ

Kurátorka: Karolína Varvařovská

tereza-tomanova-hlavni-fotka.png

www.mudbenesov.cz

 

Nové vydání

FACEBOOK

INSTAGRAM

ČTĚTE DÁLE

Lisa Gerrard z Dead Can Dance a Jules Maxwell přivezou do Prahy dechberoucí show Burn

„Její nejlepší deska za mnoho let,“ píše server Louder Than War o albu Burn, které Lisa Gerrard (Dead Can Dance) nahrála spolu s irským skladatelem Julesem Maxwellem. Oba teď přijedou jedinečnou nahrávku představit naživo do Prahy a slibují zvukově masivní a vizuálně dechberoucí zážitek.

Památník Tomáše Bati představí Baťovy hodinky v rozšířené realitě

Památník Tomáše Bati ve Zlíně nabídne od 17. 1. 2025 při komentovaných prohlídkách novinku: digitální 3D model kapesních hodinek Tomáše Bati s možností jejich zobrazení v rozšířené realitě. Návštěvníci tak mohou exponát nejen do detailu prozkoumat, ale také si jej ve svých mobilních zařízeních odnést z památníku domů.

iQLANDII čeká rok změn, inovací a nových příležitostí

Science centrum iQLANDIA v roce 2024 přivítalo 495 tisíc návštěvníků, což představuje meziroční nárůst o 2 %. Centrum pod Ještědem, kde se prolíná zábava s neformálním vzděláváním, si zároveň připomnělo 10. výročí otevření iQLANDIE a 20. výročí iQPARKU. Rok byl ve znamení rozšiřování expozic a nových vzdělávacích programů, přičemž důraz byl kladen na aktuální témata, jako jsou umělá inteligence, udržitelnost a aktivity pro návštěvníky všech generací.

Revírem Erdogana Atalaye bude Praha. Herec z populární Kobry 11 se potká s fanoušky a uvede novou komedii

58letý německý herec s tureckými kořeny Erdogan Atalay, jehož znají tuzemští diváci coby neúnavného a zdánlivě nesmrtelného komisaře Semira Gerkhana z oblíbeného seriálu Kobra 11, míří do Prahy. Uvede zde novou českou komedii Bez trenek, v níž si zahrál, a v kině Cinema City Chodov se v pondělí 3. února od 16:00 setká s fanoušky v rámci akce „Meet and greet“.

Bronislav Kotiš: Dva úplně nazí muži jsou víc než jen komedie

Nově uváděnou inscenaci Dva úplně nazí muži podle stejnojmenné hry Sébastiena Thiéryho interpretuje a režíruje Filip Renč. A do hlavní role majitele advokátní kanceláře Alaina Kramera obsadil zkušeného divadelního a filmového herce Bronislava Kotiše, kterého tak s odstupem několika desetiletí čeká obnovená premiéra na kladenské scéně. Jak se na ni připravuje?

První premiéra letošní sezóny v Městském divadle Kladno, Dva úplně nazí muži, jsou víc než jen komedie!

Úspěšnou komedii o útrapách hroutícího se manželství a o tenkých hranicích pravdy a fikce napsal Sébastien Thiéry roku 2014, ale její finální podoba vyrostla až z první inscenace v pařížském divadle Théâtre de la Madeleine. Svižně vedený a herecky živý text hry je i proto otevřený širokým možnostem tvůrčí interpretace, čehož ve svém činoherním debutu využil také režisér Filip Renč: „Pro kladenské nastudování jsem ve scénáři udělal menší úpravy, vnesl svůj úhel pohledu a přidal linku psychologické, skoro až detektivní povahy. Ona tam byla schovaná od začátku, já ji jen objevil a trochu rozpracoval, takže inscenace bude mít o trochu jiný konec a jiné vyznění. Jako banální taškařice to opravdu jen vypadá.“
Tato stránka používá soubory cookies a bez nich nemusí fungovat správně. Povolte prosím soubory cookies ve Vašem prohlížeči.