Do Kunovic muzejníci blechu přivezli z pražského Avion Clubu, známého například z pořadu Na Plovárně, kde byla téměř tři dekády součástí interiérové dekorace. „Moc za ni panu Válkovi a paní Štefanové děkujeme, a nejen za letadlo samotné, ale i za skvělou asistenci při demontáži,“ zdůraznil Hrabec.
Ziskem Nebeské blechy se podle něj kunovické muzeum zařadilo mezi velká světová muzea. „Různé varianty Nebeské blechy najdete jak ve sbírkách Vojenského historického ústavu a Národního technického muzea, tak v Musée de l'air et de l'espace ve Francii, National Air and Space Museum ve Washingtonu i britského Royal Air Force Museum a mnoha dalších předních muzeí,“ vysvětlil.
Letadlo má ale vztah i přímo ke Kunovicím. „Blechu si pro sebe po válce stavěl i Vladimír Janík, někdejší servisní technik a podnikový fotograf Letu Kunovice, který byl autorem řady ikonických snímků zde vyráběných letadel,“ upozorňuje tajemník historické komise muzea Lukáš Skládal. Se svým letadlem se ale Janík nakonec neproletěl. „Po komunistickém převratu v roce 1948 mu jej těsně před dokončením stát zabavil a nejspíš bylo zničeno,“ doplnil.
Nikdy nejspíše neletěla ani blecha, kterou muzejníci nyní získali. „Druhá čtvrtina 20. století, kdy si lidé tato letadla stavěli, nebyla zrovna klidnou dobou. A vůbec nešlo o lehký projekt. Takže řada těchto strojů nakonec zůstala ukrytá někde na půdě, jako právě ta naše. Na druhou stranu i díky tomu se zachovala,“ tvrdí Hrabec. Letadlo dočasně zamířilo do depozitáře, muzejníci ho ale chtějí během několika příštích let vystavit.
Nebeská blecha byla vynálezem francouzského leteckého nadšence Henriho Migneta a měla sloužit širokým masám k rekreačnímu létání. Pravděpodobně i proto měla zjednodušené ovládání, což zvyšovalo stabilitu stroje, ale snižovalo jeho ovladatelnost. První exemplář vzlétl v roce 1933. O zkušenosti se stavbou blechy se pak Mignet podělil ve své knize, která v Československu vyšla v roce 1936 pod názvem „Letecký sport – Proč a jak jsem si postavil Nebeskou blechu“.
