Nejděsivější videohra všech dob se vrací na filmová plátna, SilentHilla jeho ikonická monstra znovu ožívají

Filmové zpracování kultovní hororové franšízy je zpět! A napjatě očekávaný návrat do postapokalyptického pekla i labyrintu vlastních nočních můr bude ještě děsivější a trýznivější. Když James obdrží tajemný dopis od své ztracené lásky Mary, táhne ho to zpět do SilentHill. Město, jak ho oba znali, se ale změnilo. Propadlo se do temnoty. James se tak musí při pátrání po Mary postavit nejen ikonickým stvůrám, ale i svým vlastním démonům, což ho dohání až na pokraj šílenství. Strach a smrt jsou všudypřítomné. Představa, že ztratí lásku svého života, je ale ještě hrozivější.Filmová adaptace druhého dílu herní sérieSilentHill, který magazín Time zařadil mezi stovku nejlepších videoher všech dob, bude v českých kinech k vidění od 22. ledna 2026 s podtitulem Noční můry.

Jako by se svět zastavil a existovali jen oni dva. Nečekané setkání Jamese (Jeremy Irvine) a Mary (Hannah Emily Anderson) zasáhne do jejich životů jako blesk z čistého nebe. Opojný sen ale střídá bolestné vystřízlivění a mladý umělec se probouzí v místním baru. Ztratil vědomí. A když navíc ztropí scénu, skončí venku na smetišti, což není jediný malér, do kterého se dostal. Taky se opakovaně nedostavil na sezení ke své terapeutce, ale ani na tom nemá v úmyslu nic měnit. Když večer dorazí zpátky do ateliéru, zničený ztrátou své milované i přemírou alkoholu, ze zoufalství ho vytrhne rukou psaný vzkaz, který mu někdo podstrčil pod dveřmi. Mary ho úpěnlivě prosí, aby se vrátil na místo, které kdysi nazývali domovem, do SilentHill. Něco se stalo a ona ho potřebuje. James okamžitě nasedá do auta a vyráží na cestu. Tunel, kterým se do města jezdilo, je ale opuštěný a zavřený. Pokračuje proto pěšky, po lesní pěšině a dál přes městský hřbitov. Z nebe se snáší popel a zvrácený milostný příběh připomínající noční můru právě začíná…

Režie filmu, který vznikal v Bělehradě, Dinárských horách na západě Srbska, mnichovských studiích a u nedalekého vysokohorského jezera Walchensee, se opět ujal Christophe Gans. Ten režíroval i první snímek série SilentHill (2006), který hned první víkend po premiéře ovládl žebříček návštěvnosti amerických kin. Navzdory technologickému pokroku, který oba snímky dělí, Gans ani v SilentHill: Noční můry nevytváří příšery jen pomocí speciálních efektů, ale nechává je ztvárňovat akrobaty a tanečníky ve speciálně upravených kostýmech.

„Horory, jak je lidé mají rádi dnes, jsou jiné než ty, které jsme sledovali v roce 2006. Jsou mnohem víc znepokojivé, víc psychologické, hrají si s různými úrovněmi vnímání, což je pro nás všechny velmi vzrušující… Tvrdě jsme na filmu pracovali a doufám, že diváci budou tak nadšení jako my,“ říká režisér v okamžiku, kdy se jeho nový snímek chystá do kin. „Je to poprvé, kdy se jedno dílo, stejná hra, zpracovává prostřednictvím dvou různých médií,“ přibližuje filmový producent Victor Hadida úzkou spolupráci s tvůrci kultovní hry, předevšíms hudebníkem a producentem Akiro Yamaokou, který je považovaný za kmotra franšízy.