8. ledna 2026, svátek má Čestmír
Hliník už dávno není jen materiál na lžičky ale král moderní architektury

Hliník už dávno není jen materiál na lžičky ale král moderní architektury

Hliník v posledních letech zažívá v stavebnictví obrovskou renesanci a definitivně opustil škatulku chladného kovu vhodného leda tak do továrních hal.

Současní architekti a developeři po něm sahají ve chvíli, kdy potřebují spojit zdánlivě neslučitelné požadavky na extrémní nosnost, subtilní vzhled a tepelnou izolaci. Zatímco plastová okna mají své limity v rozměrech a dřevo vyžaduje pravidelnou údržbu, hliník nabízí řešení pro ty nejnáročnější komerční i rezidenční projekty.

Fyzika nelže aneb proč unese víc než ostatní

Tajemství úspěchu hliníkových profilů tkví v poměru jejich hmotnosti k pevnosti. Hustota hliníku je přibližně 2,7 gramu na centimetr krychlový, což je zhruba třetina hustoty oceli. Přesto slitiny používané v okenních a dveřních systémech dosahují takové pevnosti, že udrží i těžká trojskla o váze stovek kilogramů bez nutnosti masivních a nevzhledných rámů. Díky tomu mohou vznikat prosklené fasády mrakodrapů nebo velkoformátové portály v luxusních vilách, kde sklo hraje hlavní roli a rám se stává téměř neviditelným doplňkem. Pro investora to znamená jediné. Více světla, lepší výhled a čistší design, který zvyšuje tržní hodnotu nemovitosti.

Tepelné mosty jsou minulostí

Dlouho panoval mýtus, že hliník jako kov nutně vede chlad a v zimě bude promrzat. To byla pravda možná před padesáti lety. Dnešní profilové systémy jsou složité sendviče. Klíčovým prvkem je přerušení tepelného mostu. Uvnitř hliníkového profilu se nachází speciální vložka, nejčastěji z polyamidu vyztuženého skelnými vlákny. Tato nenápadná součástka funguje jako dokonalá bariéra, která nepustí chlad zvenčí dovnitř a teplo zevnitř ven. Špičkové systémy, jako je například MB 104 Passive od Aluprof, dosahují takových izolačních parametrů, že získaly certifikaci Institutu pasivních domů v Darmstadtu. Z hlediska fyziky stavby se tak hliníkové okno stává rovnocenným partnerem zděné stěny s tlustou vrstvou polystyrenu.

Odolnost, která šetří peníze firmám i správcům

Pro B2B sektor, tedy pro majitele administrativních budov, hotelů či developerských projektů, je klíčovým parametrem životnost a bezúdržbovost. Hliník nekoroduje, nepraská a nedeformuje se vlivem slunečního záření tak jako PVC. Plastové profily mohou při velkých výkyvech teplot měnit svůj tvar až o několik milimetrů na metr délky, což u obřích prosklených ploch způsobuje problémy s těsností a zavíráním. Hliník je v tomto směru tvarově stálý. Povrchová úprava práškovým lakováním nebo eloxováním navíc zaručuje, že barva zůstane sytá desítky let bez nutnosti natírání. Z pohledu facility managementu to znamená dramatické snížení nákladů na údržbu v horizontu dvaceti a více let.

Bezpečnost a design bez kompromisů

Zajímavým aspektem hliníkových konstrukcí je jejich požární odolnost. Hliník je nehořlavý materiál. V případě požáru se netaví tak rychle jako plast a neuvolňuje toxické zplodiny. Proto jsou hliníkové systémy první volbou pro únikové cesty, protipožární dveře a kouřotěsné zábrany ve veřejných budovách. Architekti oceňují také variabilitu. Do hliníkového rámu lze integrovat nejen klasická skla, ale i různé typy panelů, ventilace nebo stínící techniky. Když se projektuje moderní rezidence s přístupem na terasu, jsou to právě posuvná balkonová okna z hliníku, která umožňují bezbariérový průchod a křídla o šířce až několik metrů, kterými by s jiným materiálem nešlo ani pohnout.

Ekologie není jen prázdné slovo

Udržitelnost je tématem, které rezonuje v každém moderním projektu. Hliník má v tomto směru jednu fenomenální vlastnost. Je stoprocentně recyklovatelný, a to donekonečna bez ztráty kvality. Recyklace hliníku vyžaduje pouze pět procent energie, která je potřeba k výrobě primárního kovu z bauxitu. Statistiky uvádějí, že přibližně 75 procent veškerého hliníku, který byl kdy v historii vyroben, je stále v oběhu. Použití hliníkových systémů tak pomáhá budovám získat prestižní ekologické certifikáty jako BREEAM nebo LEED, což je pro velké investory často podmínkou pro financování projektu.

Estetika v barvách duhy i dřeva

Technologie povrchových úprav pokročila tak daleko, že hliník nemusí vypadat jen jako stříbrný kov. Díky technologii sublimace lze na hliníkové profily přenést dekory dřeva, které jsou na první pohled k nerozeznání od originálu, ale zachovávají si odolnost kovu. Řada Aluprof ColorCollection nabízí spektrum barev a struktur, které uspokojí i ty nejdivočejší vize designérů. Od matných povrchů připomínajících beton až po metalické odlesky. Pro architekta to znamená svobodu. Může navrhnout okna, která splynou s fasádou, nebo naopak vytvoří výrazný kontrastní prvek, aniž by se musel bát, že za pět let barva vyšisuje.

www.aluprof.com

Nové vydání

FACEBOOK

INSTAGRAM

ČTĚTE DÁLE

KUBA RYBA: Bohem zapomenuté dítě

O životě, alkoholu, drogách i radostech. Nehlásá morální poučení, sdílí jen svůj osobní příběh a pohled. Není to vyumělkovaný rozhovor psaný PR jazykem. Je to brilantní, surová autenticita Kubovského stylu s esencí sebeironie. Živý pocit s každým slovem. Je tak lidový, že kolem něj kolují pravdivé i smyšlené historky o tom, kdo s ním, co dělal. Byl sporťák, chtěl mít kapelu, pro kterou bude psát texty. Nechtěl být frontman. Chtěl se stát učitelem, ale na pajdák (pedagogická škola – pozn.) neudělal přijímačky z hudebky. Jaký paradox! Během své dynamické jízdy od plnoletosti až do Kristových let si od života bral všechno, co se mu nabízelo, a užíval si to. Jeho sestra ho seznámila se svou kamarádkou Domčou, jeho budoucí ženou. Na první pohled se jí Kuba moc nelíbil. Okouzlilo ji ale to, jak o něm sestra mluvila. Otevřený, upřímný a brutálně autentický. Více než dvacet let frontman kapely Rybičky 48, se kterou za poslední desku dostali za osmnáct dní zlatou desku a za měsíc platinovou. Milující manžel a táta, který při žádosti o změnu svého křestního jména napsal cimrmanovsky vtipný elaborát o tom, jak mu jméno Jakub ničí život a jak je z toho psychicky na dně. Takový je Kuba Ryba.

Top 5 bitcoinových eventů v Evropě, které si nesmíte nechat ujít v roce 2026

Rok 2026 je pro bitcoinovou komunitu v Evropě bohatý na špičkové konference a setkání, která propojují kryptonadšence, investory i odborníky z celého světa. Od pulzujícího Amsterdamu přes historickou Prahu až po malebné Lugano – vybrali jsme pro vás pět nejzajímavějších akcí, které stojí za to poznamenat do kalendáře.

Trh v Evropě poroste na 30 miliard dolarů. Modulární výstavba může být odpovědí na bytovou krizi.

Zatímco tradiční stavebnictví v České republice čelí nedostatku pracovníků a rostoucím nákladům, modulární výstavba nabízí řešení, jak stavět rychleji a efektivněji. Podle aktuálních analýz by evropský trh modulárních obytných staveb mohl do roku 2026 dosáhnout hodnoty až 30 miliard dolarů. Česká republika má díky růstu domácích výrobních kapacit reálnou šanci z této poptávky výrazně profitovat.

Loňský hit se vrací na Discovery Channel s druhou sérií. V oku bouře diváky opět zavede do epicentra ničivých přírodních katastrof

Dokumentární série V oku bouře (In theEyeoftheStorm) se vrací s druhou řadou, ve kteréopět diváky zavede přímo do epicentra ničivých přírodních katastrof. I v nových dílech zůstává zachováno to, proč je pořad tak oblíbený: základem zůstávají autentické záběry a osobní svědectví lidí, kteří se ocitli tváří v tvář tornádům, hurikánům, extrémním bouřím či povodním. Série tak zachycuje nejen syrovost ničivé síly přírody, ale i lidskou odvahua schopnost přežít v extrémníchpodmínkách. Premiérové díly druhé řady můžete sledovat od 11. ledna 2026 vždy v neděli ve 20 hodin na Discovery Channel

Efektivní teplárny jako zbraň proti drahé energii. Kogenerace zrychluje evropskou transformaci

Evropa potřebuje rychlejší cestu ke snížení emisí i úsporám energie. Klíčovou roli v transformaci hrají moderní plynové kogenerační teplárny, které dokážou výrazně zefektivnit výrobu tepla a zároveň dodat elektřinu ve chvílích, kdy je jí v síti nedostatek.

Lukáš Dvořák: Nová kniha, která odhaluje krásu nahoty s duší

„Nahota pro mě není provokací, ale pravdou o člověku.“ Tři roky práce, 75 projektů, 324 stran a výsledek, který bere dech. Fotograf Lukáš Dvořák právě vydal svou třetí knihu, v níž zachycuje ženskou krásu s elegancí, respektem a duší. Jeho snímky nejsou provokací, ale poctou přirozenosti, síle a křehkosti zároveň.
Tato stránka používá soubory cookies a bez nich nemusí fungovat správně. Povolte prosím soubory cookies ve vašem prohlížeči.