Samotná teplota vzduchu tlak neovlivňuje
Často se objevují mýty, že na krevní tlak má vliv především teplota vzduchu. Ta, na něj ale nemá přímý vliv. Tělo se stálejší teplotě vzduchu přizpůsobuje pozvolně. Horší je to s nárazovými přechody z tepla do zimy, například v zimě nebo při saunování. „Zdravý organismus tyto změny zvládne bez problémů, ale u osob s onemocněním srdce to může způsobit potíže. Proto se také pro pacienty s onemocněním srdce a vysokým tlakem nedoporučuje klasické saunování. Když už, tak s nižší teplotou a postupným ochlazováním. Švédské studie prokazují, že nejvíce infarktů mají lidé po ránu, když spěchají do práce a musí předtím vyhrnout sníh,“ říká internistka MUDr. Eva Kociánová, garantka projektu Srdce v hlavě.
Jak letní počasí ovlivňuje kardiaky?
Letní počasí způsobuje větší roztažení cév v podkoží a větší ztráty tekutin a soli pocením. Kombinací těchto dvou faktorů krevní tlak klesá a kardiovaskulárních příhod je spíše méně. Pokles tlaku ale mohou pacienti pociťovat, zvláště, pokud užívají léky na vysoký tlak. Počasí by ale nemělo být důvodem k samoúpravě léčby bez porady s lékařem, v létě obvykle stačí doplnit tekutiny a minerály. Faktor počasí by měli mít na mysli lékaři i pacienti, kardiovaskulární riziko hodnocené na základě tlaku v létě může reálné riziko podcenit. Vyšší tlak v zimě by měl být ověřen a konzultován s ošetřujícím lékařem, může být důvodem navýšení antihypertenzní léčby. Pokud si necháváte u lékaře změřit tlak jen jednou za rok, udělejte to tedy raději v zimě.
Pozor na meteosenzitivitu, může způsobit nevolnosti
Existuje mnoho lidí, kteří jsou na změny počasí citliví. Tento jev je označován jako meteosensitivita. V zásadě se jedná o poruchu adaptace na změny počasí. V zimě a při prudším ochlazení mají pacienti s vysokým krevním tlakem potíže související s chladem - dušnost, bolest na hrudi, kašel, zahlenění nebo bušení srdce a také mají prokazatelně více kardiovaskulárních příhod. V létě jim může pokles tlaku naopak způsobit nevolnost, pocení, mžitky před očima až ztrátu vědomí. „Na změny teplot jsou citlivější lidé fyzicky méně výkonní, se sedavým způsobem života, žijící dominantně uvnitř budov. Ať už je příčina jakákoliv, lidé citliví na výkyvy teplot mají větší kardiovaskulární nemocnost a úmrtnost.
Meteosenzitivita trápí také jedince, kteří mají více psychických problémů jako jsou úzkosti a deprese. U nich se může projevovat větší únavou, podrážděností či bolestmi hlavy,“ říká MUDr. Eva Kociánová, garantka projektu Srdce v hlavě.
MUDr. Eva Kociánová
Sportem ke zdravějšímu srdci
Proti změnám počasí je dobré bojovat aktivitou a sportem. Obecně je nejlepší takové cvičení, které vás baví. Z odborného pohledu je ideální kombinace aerobního a silového cvičení, třeba 4x týdně svižná procházka, jogging, kolo nebo plavání. Podle toho, co zvládnete a 3x týdně cvičení s váhou vlastního těla. Pokud nemáte čas na aktivní sport, tak nejpřirozenější formou udržení si pravidelné aktivity je i chůze. Nastavte si denní cíl, kolik kroků chcete ujít. Ideální je 6 až 10 tisíc kroků za den. To se rovná cca hodině procházky ve svižném tempu chůze a s počítáním vám pomůže třeba aplikace mobilního telefonu. Navíc s pravidelným pohybem se zlepší výkonnost kardiovaskulárního aparátu, zlepší se funkce cév a máte pak dobrou šanci prožít delší život v lepší kvalitě.
Více o prevenci kardiovaskulárních onemocněních se dozvíte na www.srdcevhlave.cz Projekt se snaží zlepšit informovanost pacientů ohledně rizik, spojených s vysokým krevním tlakem a vysokým cholesterolem.
