Rozhovor s Milanem Mikuláštíkem z Galerie NTK

Galerie NTK je nekomerční výstavní síň v budově Národní technické knihovny v Praze-Dejvicích. Od svého založení v roce 2009 pořádá výstavy zaměřené především na propojení současného umění, vědy a techniky, prezentaci architektury, ale také na výzkum institucionálního zázemí uměleckého provozu. Co nového galerie schystá, o tom jsme si povídali s jejím kurátorem Milanem Mikuláštíkem.

Zkuste nám na úvod malinko galerii představit. Ostatně zajímavé není jenom to, co vystavuje, ale i její samotné prostory.

Pozoruhodná budova NTK navržená architektonickým studiem Projektil byla po svém dokončení ověnčena řadou cen – za architekturu, design nábytku, grafický design. Projekt Národní technické knihovny byl hned z několika důvodů výjimečným – vítězný návrh vzešel z pečlivě připravené architektonické soutěže, což v té době nebylo v českém kontextu samozřejmostí, knihovna byla projektována jako svým způsobem pionýrský příklad udržitelné architektury a od samého počátku se u návrhu počítalo s realizací tzv. centrálního uměleckého díla, kterým se stalo 200 nástěných kreseb na vnitřních ochozech atria budovy, jejichž autorem je mezinárodně proslulý rumunský umělec Dan Perjovschi. Nešlo ale jen o centrální umělecké dílo. Kultura a umění měly být přítomny ve vědecké instituci jako její integrální součást. Dne 9. 9. 2009, kdy byla budova knihovny otevřena veřejnosti, se začala psát také historie Galerie NTK.

Jste v Galerii NTK od jejího založení. Jak dlouho hledala svou tvář? Nebo se povedlo koncept nastavit hned na začátku?

Základní definice profilu galerie se v jistém smyslu nabízela sama už z podstaty instituce samotné – konfrontace dvou zdánlivě nesmiřitelných světů - vědy a techniky na jedné straně - a umění na straně druhé. Úkolem Galerie NTK je tento předsudek vyvracet. Podle mého názoru existuje mezi vědcem a umělcem řada zajímavých podobností. Jak umělec, tak vědec pracují s fantazií a imaginací, bez nich by nevznikla velká umělecká díla, ani důležité vědecké objevy. Konkrétnější zaměření programu Galerie NTK se vyvinulo poměrně rychle. Budova NTK se nachází ve vysokoškolském kampusu – logické tedy bylo, otevřít program Galerie NTK také studentským a akademickým projektům. V těsném sousedství NTK stojí fakulty architektury a stavebnictví ČVUT, pořádáme proto často mezinárodní výstavy věnované architektuře a urbanismu. Díky spolupráci s Kabinetem architektury se nám podařilo zrealizovat samostatné výstavy architektů Araty Isozakiho, Odile Decq, Stevena Holla a dalších světových jmen. Druzí dva jmenovaní přijeli dokonce osobně.Nesmím zapomenout na výstavy, jejichž ambicí je vyslovovat se k společenským otázkám a kultivovat občanskou společnost, výstavy reflektující politické události, kritizující nerovnosti, xenofobii a nenávist. Jiným důležitým tématem je „institucionální kritika“, která je v různé podobě přítomna u řady výstav Galerie NTK – tímto termínem označuji projekty, jejichž úkolem je analyzovat a dekonstruovat provozní podmínky a vztahy při produkci a distribuci umění, zabývají se tedy médiem výstavy a institucemi galerií a muzeí jako takovými. Často používanou strategií je tematická výstava, která je společnou prezentací současného umění a „neuměleckých“ muzejních exponátů souvisejících s historií i současností vědy.

Na kterou výstavu v historii NTK, jíž se povedlo zrealizovat, jste opravdu hrdý?

Nevím, jestli hrdost je právě ta emoce, která mnou cloumá, ale nadprůměrnou radost jsem měl třeba z výstavy Člověk v jeskyni, kterou jsme připravili v kurátorském tandemu s Janou Písaříkovou před třemi lety. Představili jsme na ní množství uměleckých děl od současných tvůrců, ale také historických a muzejních exponátů souvisejících s fenoménem jeskyně. Vědci z Moravského zemského muzea, ústavu Anthropos nám nebývale vyšli vstříc, co se týče zápůjček archeologických a paleontologických exponátů, mezi kterými vynikala kompletní zkamenělá kostra pleistocenního jeskynního medvěda, ale také unikátní předměty a dokumenty z pozůstalosti legendárního profesora Karla Absolona. Bylo pro nás velkým překvapením, když jsme za výstavu obdrželi Cenu Eduarda Štorcha, jíž oceňuje Česká archeologická společnost významné počiny na poli popularizace archeologie.

Jaké nové výstavy na návštěvníky galerie čekají v následujících měsících?

V současné době probíhá v galerii výstava umělecké dvojice Eloise Bonneviot a Anne de Boer, která formou multimediální hry, do které se mohou zapojit diváci, kriticky nahlíží ekologické aspekty architektury a urbanismu. Výstava vznikla ve spolupráci se Společností Jindřicha Chalupeckého. V polovině května se v Galerii NTK představí Lia Perjovschi, významná rumunská konceptuální umělkyně, se svým dlouholetým umělecko-archivním projektem Museum of Knowledge.

Galerií je v Praze mnoho. Čím je podle vás NTK unikátní? Co je takzvaně „její“?

Jak jsem zmínil dříve, pohyb na trajektorii věda-umění je asi to, co Galerii NTK primárně definuje a dělá ji také na pražské umělecké scéně unikátní.

Galerie je součástí univerzitního kampusu, často také hostí i studentské projekty. Máte nějaké nyní ve výhledu?

Na závěr letošního roku v Galerii NTK přivítáme jubilejní výstavu k 30. výročí Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci. Na příští rok pro změnu chystáme prezentaci studentských prací z ateliéru architektury plzeňské Fakulty umění a designu Ladislava Sutnara pod vedením architekta Zdeňka Fránka a také habilitační výstavní projekt umělkyně a pedagožky Terezy Severové z Pedagogické fakulty Univerzity v Hradci Králové.

Pokud se nepletu, letos, konkrétně 9. září, to bude pěkných 15 let od otevření galerie. Chystáte nějaký speciální program na toto téma?

Pro naše půlkulaté výročí chystáme výstavu věnovanou fenoménu měření, jakožto metafoře empirického přístupu ke světu. Bude to opět hybridní výstava, na které se setkají autonomní konceptuální umělecká díla tematizující měření, společně s překrásnými utilitárními historickými měřícími přístroji zapůjčenými ze soukromých sbírek i muzeí.

Jaké máte s galerií plány do budoucna?

Příští rok se nejvíc těším na samostatnou retrospektivně zaměřenou výstavu legendy slovenského konceptuálního umění Otise Lauberta. Byl bych také rád, kdyby se mi podařilo zrealizovat souborný katalog činnosti galerie za dobu její existence. Mohu-li mluvit obecněji, snažím se, aby Galerie NTK nebyla pouze místem pro prezentaci umění.Přál bych si proto, abychom jako instituce do větší míry přispívali ke vzniku nových děl, nejen materiálně, ale především ideově a obsahově, s využitím historických knižních fondů, jež máme v knihovně k dispozici.

Národní technická knihovna