Rozhodnutí o změně vizuálního stylu je výsledkem dlouhodobých úvah o roli muzea v současné společnosti a o tom, jak lépe komunikovat s veřejností. „Nešlo nám o pouhý rebranding, ale o promyšlený nástroj, který nám pomůže být přístupnější a čitelnější pro návštěvníky – ať už přijdou na výstavu, program pro děti, nebo se u nás zastaví na procházce areálem,“ vysvětluje ředitelka muzea Mgr. Jana Klementová. „Naším přáním bylo, aby nová vizuální identita byla moderní, ale zároveň citlivá k místu a jeho historii.“
Se změnou vizuálního stylu souvisí i úprava názvu. Muzeum se vrací ke kratší variantě, kterou již v minulosti používalo. Dlouhý oficiální název se v praxi ukázal jako zbytečně komplikovaný a obtížně zapamatovatelný, zatímco zkrácený název působí přirozeněji a lépe se s ním pracuje v běžné komunikaci – ostatně již teď je veřejností běžně užíván.
Muzeum bylo do této doby reprezentováno logem, které vzniklo v minulosti na zakázku, avšak dnes již nevyhovuje současným požadavkům moderní kulturní instituce. Dosud také nemělo žádný jednotný grafický manuál, s výjimkou archeologické expozice Archevita, otevřené v roce 2022. Jednou z podmínek nové vizuální identity muzea pak bylo i to, aby si oba styly nekonkurovaly, ale naopak k sobě ladily.
„Chceme být otevřenou kulturní institucí pro všechny generace, která propojuje historii, vzdělávání i komunitní život. Nová vizuální identita je jedním z kroků, jak tuto ambici naplnit,“ dodává ředitelka muzea.
Vizuální jazyk vycházející z místa a historie
Nová vizuální identita vznikla na základě vyzvané soutěže, do níž bylo osloveno několik grafických studií a designérů. Odborná porota pak vybrala návrh pražského Studia Divize, který nejlépe odpovídal zadání, charakteru muzea i jeho dlouhodobé vizi.
Studio se při tvorbě inspirovalo samotným areálem muzea, jeho architekturou i širším (historickým) kontextem středních Čech. „Prostory muzea spojuje řada tvarů a struktur, které vycházejí z jednoduchého motivu kruhu – například křížové klenby, arkády nebo další architektonické a interiérové prvky. Právě ty nám posloužily jako východisko pro nový logotyp,“ vysvětluje Tomáš Brychta z vítězného grafického studia.
Designéři pro nové logo zvolili tzv. piktografické písmo, které propojuje obrazovou a textovou rovinu a funguje jako flexibilní znak i jako základ širšího vizuálního systému. Symbolem slova „středo“ se stal rovnoramenný kříž vepsaný do kruhu, jenž evokuje také cykličnost a propojenost různých epoch a kultur i mlýnské kolo Braunerova mlýna. Slovo „české“ pak zastupuje klín české vlajky. Tyto obrazové znaky jsou doplněny písmenem „M“ jako označením muzea a plným názvem instituce. „Celé pojetí volně navazuje na vizuální styl Archevity, jehož jsme také autory, a hra se čtením obrazů se promítá do jednotného vizuálního systému muzea,“ doplňuje Brychta.
„Usilovali jsme o vizuální jazyk, který bude současný, ale zároveň pevně ukotvený v místě a jeho příbězích,“ vysvětluje Karla Gondeková, spolutvůrkyní nové identity. „Zvolili jsme jednoduché geometrické principy, které umožňují dlouhodobé a variabilní využití – od plakátů a publikací přes digitální prostředí až po orientační systém.“
Vizuální identita jako funkční nástroj komunikace
Součástí poroty byli nezávislí odborníci z oblasti designu, marketingu a muzejnictví. Podle Ivy Knobloch, kurátorka Uměleckoprůmyslového musea v Praze a členky poroty, spočívá síla vítězného návrhu především v jeho systematičnosti: „Nejde o jednorázově efektní řešení, ale o promyšlený vizuální systém, který muzeu umožní dlouhodobě a srozumitelně komunikovat s různorodým publikem.“
Vizuální identita pracuje také s důsledně zvolenou typografií. Jako hlavní písmo logotypu zvolili designéři geometrické písmo Gellix od české písmolijny Displaay a autora Martina Váchy. Doplňkovým písmem je pak Helvetica Now. Jedná se o moderní verzi legendárního písma Helvetica, kterou vytvořil designér Christian Schwartz ve spolupráci s Monotype. Oproti původní verzi je Helvetica Now přepracována tak, aby lépe fungovala v různých prostředích a na různých zařízeních.
Zavádění nové vizuální identity bude probíhat postupně – od tištěných materiálů a plakátů, přes web a sociální sítě až po orientační systém v areálu zámku. Cílem je plynulá změna, která respektuje kontinuitu instituce. „Měníme se navenek, ale naše poslání, hodnoty i vztah k místu zůstávají stejné.
S respektem k předchozím generacím a s vizí moderního muzea pro všechny. Chceme být muzeem, kam se budou návštěvníci rádi vracet,“ uzavírá ředitelka muzea Jana Klementová.
