V Městském divadle Kladno vystupujete druhým rokem. Jak se vám tam líbí?
Jsem naprosto spokojený, protože tam dostávám hodně příležitostí. Už teď jsem ve třech inscenacích a každá je úplně jiná. Muzikál Malý krámek hrůz má po premiéře a začínám zkoušet další věc. Těžko jsem si mohl přát lepší příležitost se po maturitě na konzervatoři vyhrát.
Malý krámek hrůz je pro vás první profesionální muzikálovou zkušeností. Co vás naučil?
Jsem především rád, že mi režisér Honza Kříž a kladenské divadlo tuhle příležitost dali. Vždycky jsem si chtěl zkusit muzikál, zároveň ne nějak extra komerční. Tohle je takový komorní kousek, v Americe byl na Off-Broadwayi a jak byl oblíbený, dostal se i na Broadway. Když jsem zjistil, že ho budu dělat, podíval jsem se na film a říkal jsem si, že to bude v pohodě. Pak jsem si pustil playlist z Broadwaye a zjistil jsem, že tam je dvakrát tolik písniček, které jsou brutálně těžké. Ale věřím, že jsem se s tím dokázal poprat. Byla to pro mě velká výzva, a ty já mám rád.
Co vás na Krámku baví nejvíce?
Spolupráce s kolegy a celým tvůrčím týmem. Kvůli maturitě jsem s nimi nemohl být úplně od začátku, ale i tak mě skvěle přijali a zkoušení jsme si užili. A co se týká muzikálu, hudba je nádherná. Příběh je vtipný, místy až bizarní, přitom tragický. Snažili jsme se s tím vším pracovat a udržet to pohromadě tak, aby se s námi divák dokázal i přes všechnu tu nadsázku ztotožnit. Já osobně jsem šťastný, protože miluji herectví a miluji zpěv. Tady to mohu zkombinovat dohromady.
Co muzikáloví fajnšmekři? Stojí jim kladenská verze Malého krámku hrůz za výlet?
Já myslím, že určitě. Troufám si říct, že se to Honzovi Křížovi a celému týmu povedlo, to je první důvod. A druhý je i to, že tenhle muzikál v Česku zatím moc nebyl. Uvedla ho několik let nazpět dvě oblastní divadla, takže je to vlastně pořád žhavá novinka. Myslím, že lidé, co mají rádi muzikály, by si to neměli nechat ujít.
