Vůně živého vánočního stromečku, smrčku, borovice nebo jedle patří asi k té nejdůležitější vánoční vůni. Lidé si do svých příbytků přinášely zeleň v nejrůznějších formách jako symbol života již dávno v předkřesťanské době. Přitom vlastní stavění a zdobení vánočních stromků je velice mladým zvykem. Vlastní vánoční ozdobený stromeček u nás poprvé veřejnosti představil divadelní režisér Jan Karel Liebich v roce 1812. Stavění stromečku se mezi domácnosti šířilo velice pomalu a na venkov se mnohdy dostávalo až po roce 1918.
Vůně kadidla, myrhy, purpury a františka. Tyto vůně jsou navzájem velice zajímavě propojeny mezi sebou a pak i s vlastními Vánocemi.
Kadidlo a myrha jsou vonné pryskyřice z různých druhů kadidlovníkůa myrhovníků. Tyto pryskyřice, mnohdy velice vzácné a ceněné jako zlato, se používaly k vykuřování, léčení a byly také součástí balzamovacích směsí a starých parfémů. I mudrcové z Východu Ježíškovi přinesli vedle zlata také kadidlo a myrhu. Tyto pryskyřice byly důležitými ingrediencemi významných parfémů.
S předešlými vůněmi souvisí také vůně hořících svíček, obzvlášť, jsou-li z včelího vosku, a pak velice charakteristická, ne každému libá, vůně hořících prskavek, které se dávají na vánoční stromečky.
Dalším zdrojem vůní spojených s Vánocemi je pečení vánočního cukroví. Už sama příprava těsta
a následné pečení nás obdaří mnoha vůněmi, které jsou hlavně dány příslušným kořením: vanilka, zázvor, kakao, citronová kůra, hřebíček, skořice, rum a mnoho dalších.
Velkou kapitolou na výstavě bude perník. Na našich výstavách jsou to tradičně hlavně perníky, které dokážoukrásně provonět výstavní prostory. Je to díky „devateru“ koření, které se v utajovaném poměru do perníkového těsta přidává. Špičkoví perníkáři tají i zdroj kvalitního koření, neboť v supermarketech jej nekupují:
1. Anýz, plod jednoleté rostliny.
2. Skořice, kůra stálezeleného skořicovníku.
3. Hřebíček, květní poupata hřebíčkovce.
4. Nové koření, plody stálezeleného stromu pimentovníku pravého.
5. Fenykl, plody fenyklu.
6. Badyán, plody stromu badyáníku pravého. Říká se mu hvězdičkové koření.
7. Vanilka, tobolky vanilky (z rodu orchidejí).
8. Zázvor, používá se oddenek rostliny.
9. Muškátový oříšek, vysušené semeno plodu muškátovníku pravého.
Druhům a tvarování perníků včetně jeho koření bude věnována část prostoru výstavy.
Neodmyslitelně k vánočním svátkům patří také čokolády. Vyrábějí se z kvašených, pražených
a mletých zrnek tropického stromu kakaovníku pravého. Historii, výrobě a druhům čokolád se budeme na výstavě také věnovat. Začneme vlastními kakaovými boby, jejich druhy, fermentací, kakaovým máslem a pak nejrůznějšími čokoládovými produkty. U nás pak zabrousíme i do vánočních čokoládových kolekcí, které jsou staré přibližně 130 let a prošly i zajímavým„politickým“ vývojem.
Ani vůně marcipánu nemůže na této výstavě chybět. I marcipán pochází z Orientu a do Evropy se ve větší míře rozšířil až po objevení Ameriky a následném rozšíření cukrové třtiny. Tato sladká cukrářská hmota mnoha charakteristických vůní, vytvořená převážně z mandlí, k našim Vánocům rovněž neodmyslitelně patří.
Nezapomeneme také na bylinky, které se používaly na čaje, do pokrmů a také na vykuřování příbytků.
Na výstavě návštěvníci naleznou i alchymistickou laboratoř, kde ukážeme, jak se z různých rostlinných materiálů získávaly destilací vonné oleje.
Toto vše dohromady pak bude vytvářet podklad pro vytvoření co nejdokonalejší atmosféry klasických českých lidových Vánoc. Množství ozdobených živých vánočních stromků, zvykoslovných předmětů, a hlavně betlémů z nejrůznějších materiálů vytvořených všemi možnými technikami propojí výše uvedené v jednotný celek.
K účasti na výstavě vyzveme vedle renomovaných tvůrců i širokou škálu dětských kolektivů od mateřských škol až po školy umělecké. Vystavovat budou i kolektivy z domovů důchodců.
Počítáme opět s nejrůznějším předváděním lidových řemesel i setkávání řezbářů, krajkářek apod., kteří návštěvníkům přiblíží lidovou tvorbu dávnou i současnou. Opět počítáme s tím, že se nám podaří zajistit ukázky lidových řemesel tvůrci, kteří jsou obdařeni titulem Nositel tradice lidových řemesel.
Na pódiu dostanou prostor i ti, kteří přijdou zahrát a zazpívat koledy nebozahrát vánoční hry.
Již se těšíme na to, až se ohlásí vystavovatelé, kteří u nás ještě nevystavovali, a tím rozšíří řady stávajících tradičních vystavovatelů.
Časový harmonogram výstavy:
- zahájení instalace 28.10.2024
- vernisáž výstavy – Betlémskákaple 28.11. 2024 v 16.30 hod.
- otevření výstavy 29.11. 2024 v 09.00 hod.
- otvírací doba denně 09.00 – 18.00 hod.
- 24.12. 2024 a 31.12.2024 09.00 – 14.00 hod.
- 25.12. 2024 a 1.1.2025 13.00 – 18.00 hod.
- uzavření výstavy 2.1. 2025 v 18.00 hod.
