Zápisy pro děti, které nastoupí do první třídy v září 2026, se nově uskuteční už mezi 15. lednem a 15. únorem. Každá škola si může termín stanovit sama, rodiče by si proto měli včas na webu školy najít, kdy přesně se u nich zápis uskuteční. Pokud mají v dosahu více škol, Martincová doporučuje zajít se do nich osobně podívat – a ideálně i s dítětem. Je dobré nechat dítě, aby vnímalo atmosféru, prostředí i přístup učitelů. Dítě často samo vycítí, kde se bude cítit jako doma.
Rodiče by si také měli zkontrolovat na webu školy, které dokumenty bude u zápisu škola vyžadovat. Většinou je potřeba vyplněná přihláška, občanský průkaz zákonného zástupce, rodný list dítěte, případně doklad o trvalém bydlišti.
Dřívější zápis má podle odborníků spíše výhody
Podle učitelů i psychologů má dřívější zápis řadu výhod. “Pokud se u dítěte zjistí jakýkoliv problém, je možné ho začít řešit o tři měsíce dříve. Zkušený učitel či učitelka u zápisu rodičům poradí, na co se zaměřit nebo jaké materiály k přípravě využít. Děti, které by potřebovaly vyšetřit, případně pracovat se speciálním pedagogem, se tak k odborníkům dostanou dříve. Dle mého názoru je tak větší pravděpodobnost, že více dětí nastoupí do první třídy ze stejné startovní čáry,” shrnuje výhody dřívějšího zápisu lékařka Jana Martincová.
Rodiče získají zpětnou vazbu o připravenosti dítěte na školu s dostatečným předstihem – tedy ještě v době, kdy je možné některé dovednosti cíleně rozvíjet. Pokud se ukáže, že by dítě potřebovalo v určité oblasti posílit, zůstává více času na společné procvičování, hru i zábavné přípravné aktivity.
Podle některých odborníků přináší dřívější zápis i nevýhody. “U takto malých dětí jsou změny strašně rychlé, mnoho z nich do dubna ještě dozraje. To už nebudeme pozorovat, hůře si děti zmapujeme a bude pro nás těžší rozřadit je rovnoměrně dle dovedností do tříd,“ zmiňuje paní učitelka Lucie Bajziková z Brna.
Někteří rodiče také mají obavy, že se jejich potomek nestihne dostatečně připravit. Podle Martincové ale není potřeba se bát. “Zápis není zkouška. Nic se neděje, pokud dítě nebude něco vědět. Kantoři vám poradí, co ještě do nástupu do školy procvičit,” vysvětluje Martincová.
Co by měl předškolák umět
Dítě by mělo k zápisu znát své jméno a příjmení, poznat barvy a základní geometrické tvary, rozpoznat číslice do 5, zvládat úkony jemné motoriky – tedy držet správně tužku, stříhat nůžkami, namalovat postavu, umět zazpívat písničku nebo říct básničku, dokázat slyšet hlásky ve slově a slabikovat, orientovat se v prostoru (vlevo–vpravo, nahoře–dole) a také se soustředit krátce na úkol a dodržet jednoduché pokyny. Ukázku, jak zápis zpravidla vypadá, si mohou zájemci prohlédnout na webu.
Rodiče by měli s dětmi dělat domácí přípravu
Martincová zdůrazňuje, že na přípravě dítěte do školy by se měl podílet i rodič. Přípravu není možné nechat jen na školce. “Pokud to nevíte, nic si z toho nedělejte, já to také u prvního dítěte nevěděla. Byť je to velmi důležité, tak se nejedná o žádnou kosmickou vědu,” vysvětluje Martincová. Rodičům, kteří si s přípravou neví rady, může pomoci kvalitní, komplexní a vývojově poskládaná publikace, jako jsou například Předškolákovy týdeníčky. “Bohužel rodiče málo připravených dětí, které by intenzivní přípravu potřebovaly, doma většinou nepracují,” uvádí paní učitelka Lucie.
Skutečná příprava do školy, ale i pro život, by měla probíhat doma celoročně. Nesnažit se vše dohnat týden před zápisem. Zatímco celoroční hravou přípravou rodiče budují u dítěte pozitivní vztah ke vzdělávání, dohánění narychlo má přesně opačný efekt. Pokud rodič před zápisem nebo u něj zjistí, že něco dítěti nejde, že to doma nezkoušeli, je lepší to paní učitelce na rovinu přiznat. Pedagožka pak může rodičům poradit, co mají se svým předškolákem ještě před nástupem do školy probrat či dotáhnout tak, aby dítě nenastupovalo do školy s nějakým handicapem. Tipy na to, jak s předškolákem pracovat, a praktická videa najdou zájemci na webu nebo na Instagramu a Facebooku.
Nepřipravených dětí je stále více
Bohužel ale mnohým dětem chybí v první třídě základní dovednosti. Paní učitelky hodnotí letošní prvňáky jako nesamostatné, děti mají podle nich problémy v chování a chybí jim respekt k autoritám. Situace je podle učitelek rok od roku horší také v soustředěnosti, pochopení pokynů vyučujícího, ale i ve fyzické zdatnosti, obratnosti a výdrži dětí.
“To, co jsem dělala s prvňáčky cca před šesti lety, to rozhodně ti letošní, ani ti z minulého roku nezvládnou. Rostou logopedické problémy - děti špatně mluví, takže špatně čtou i píší,” uvádí paní učitelka Irena Košutová z jedné z brněnských škol. “Osm dětí z 20 trpí vadou řeči. Jedna třetina dětí neumí hláskovat,“ doplňuje.
Nezapomeňte na pohybovky a správné držení tužky
Některé děti také mají problémy se správným držením tužky. Rodiče už vnímají, že existuje nějaká grafomotorika. Tu trénují, ale většinou neopravují chybné držení tužky, které si pak dítě zafixuje. Paní učitelka Irena letos hlásí pouze 2 děti z 20 se správným úchopem. Rodiče rovněž zapomínají na hrubou a jemnou motoriku, která je předstupněm budoucího psaní. Grafomotorika stojí až na vrcholu té pomyslné pohybové pyramidy. Nelze trénovat psaní, aniž bychom procvičili celé tělo a prsty, zdůrazňují odborníci.
Rodič, který pracuje v předškolním roce, v první třídě odpočívá
Komplexně, prakticky vedená předškolní příprava je také o budování správných návyků a vede děti k samostatnosti. Rodič, který jí věnoval 5 minut 4x týdně, bude v první třídě relaxovat a nebude ve stresu kvůli tomu, že by jeho dítě muselo něco dohánět. Rozhodně nebude zůstávat po třídních schůzkách tzv. na slovíčko. Připravené děti budou zvládat úkoly i chystání věcí do školy samostatně. Ve škole pak budou schopny reagovat na instrukce kantora, komunikovat s ním i v rámci kolektivu.
