4. července 2025, svátek má Prokop
Jiří hájek: Ovocná legenda ze Světozoru

Jiří hájek: Ovocná legenda ze Světozoru

V pasáži ve Vodičkově ulici si to už Pražané bez Ovocného Světozoru neumí ani představit. Zakladatel podniku Jiří Hájek původně začínal v malém obchodě s mraženým zbožím, ale netrvalo dlouho a začal budovat projekt, který za komunismu neměl obdoby.

Jak složité bylo vybudovat Ovocný Světozor?

Podnik vznikal pod křídly státního podniku Zelenina Praha a já jsem ho vybudoval za pomoci kamaráda architekta. Když to poprvé uviděli funkcionáři ze Zeleniny, tak se zhrozili. Částečně asi proto, že nechápali, co to vlastně dělám. Každá blbost navíc tehdy musela být schválená Ministerstvem obchodu, takže se vždy všechno řešilo hrozně složitě. Vůbec neexistovalo, že by si někdo něco vymyslel a druhý den to prostě prodával. Tehdy se vše muselo dělat podle zažitých a ustálených norem. A já si pořád vymýšlel nové věci a chodil otravovat úředníky. Například než jsem mohl začít prodávat pohár Světozor, trvalo to několik měsíc.

To jste je vlastně musel hrozně trápit.

Bylo to takové vzájemné. (smích) Pak už jsem pochopil, jak se co dělá, takže jsem si vždycky na Zelenině vzal formuláře, které byly potřeba, a sám jsem jim pěkně napsal, jak to má být a všechno vypočítal. A ženský na úřadě byly rády, že jsem to už všechno vypočítal a bylo to v pořádku, takže jsem jim tím ušetřil práci. A sobě měsíc schvalování.

Jak tuhle logistiku změnil nástup počítačů?

No... ještě před revolucí přišla od Gorbačova restrukturalizace za pomoci perestrojky. Všechny státní podniky nakoupily počítače, aby byly inovativní, ale nikdo s tím neuměl, tak jen zůstaly v krabicích někde v rohu kanceláře a každej se na to bál šáhnout. A tehdy se samozřejmě všechno počítalo pomalu do posledního drobku, aby měl stát přehled, takže to bylo hodně papírování. No a já jsem tehdy na horách potkal programátora Petra Kobrleho, dnes již mého společníka a věrného kamaráda, a říkám mu ‚Hele, já se s tím musím každej den počítat, nemůžeš mi udělat nějakej program?‘ a on, že jo. Jen si to představoval lehčí, protože si například neuvědomoval, že se bude muset počítat s odpadem jako jsou šlupky od banánů a podobně. Program každopádně udělal a jak nikdo počítačům pořádně nerozuměl, tak ke mně přestali chodit na kontroly, protože stejně nevěděli, jak si to ověřit a říkali „z počítače to musí být správně“. (smích)

Pak ale přišla revoluce a začalo se s privatizací...

Samozřejmě nám tady vyvěsili dražbu a tehdy jsem si říkal, že jsem skončil, protože na vydražení nebudeme mít peníze. Dům s pasáží Světozor ale naštěstí patřil zahraničnímu obchodu Ligna Praha. Podniky zahraničního obchodu musely ve světě vypadat dobře, a proto jim komunisti domy nechali ve vlastnictví. Když generální ředitel Ligny zjistil, že mu kdosi v pasáži rozvěsil dražby na jednotlivé obchody, svolal všechny vedoucí jednotlivých obchodů a řekl, že žádné dražby si dělat nenechá, protože dům není státní, ale patří podniku. Pak nám všem dal výpověď a vzápětí se zeptal, jestli to nechceme, aby to nezůstalo prázdné. No a já jsem se přihlásil a řekl jsem, že chci. Požadoval ročně za metr čtvereční 3500 korun, za totáče se platila stovka na rok. Ostatní vedoucí prodejen řekli, že se ředitel zbláznil. Já jsem to vzal, protože jsem si říkal, že levnější to už nikdy nebude. A měl jsem pravdu. Ostatní odešli a udělali chybu.

Vy jste byl také první, kdo pro Česko objevil styl „menu boardů“, pokud se nepletu.

Je to tak, okoukal jsem to v roce 1980 v Americe, kam jsem se dostal úplnou náhodou přes bratra mé manželky. On emigroval v roce 1968, a když byla konference v Helsinkách o lidských právech, mohl jsem na jeho pozvání vycestovat. Samozřejmě děti jsem musel nechat jako záruku v Československu.

I po mnoha letech neztrácí Ovocný Světozor na své popularitě. Co je váš recept na úspěch?

Určitě poctivost výrobků a spokojenost zákazníka. V prvé řadě klademe důraz na kvalitu, a to jak při výběru surovin pro naše výrobky, tak i na kvalitu obsluhy v našich prodejnách. Každá provozovna má vlastní moderní výrobnu dortů a chlebíčků a na pultech je tak stále čerstvé zboží. Máme také vlastní pekárnu i výrobnu zmrzliny, takže si skutečně maximálně hlídáme kvalitu. Například dortové korpusy pečeme stále tradičním postupem, jako třeba naše babičky, ale s využitím moderních technologií, pomazánky si vyrábíme sami a dodavatele surovin si pečlivě vybíráme. Nyní jsme začali také vyrábět svou vlastní marmeládu, kterou zatím používáme pouze při výrobě dortů, ale brzy ji budeme nabízet i našim zákazníkům.

Ve všech našich provozovnách musí mít prostě zákazník jistotu, že dostane výrobek ve srovnatelné kvalitě a přitom vždy čerstvý. Tenhle druh perfekcionismu si ostatně držíme i v rámci velikostí porcí. V našich prodejnách máme všechno vždy dokonale nakrájené, takže chlebíčky dostanete pokaždé stejné, dorty to samé. Nemůže se vám stát, že v jednom Ovocném Světozoru dostanete za stejné peníze něco jiného, než v jiném. To prostě nepřipadá v úvahu.

Dáte si zmrzlinu někde jinde?

Já jsem spíš na ovocný než smetanový, to už tak u lidí bývá. A určitě si rád dám jinde. Ale hlavně ochutnávám, nevyhnu se srovnávání (smích).

th.

www.ovocnysvetozor.cz 
Instagram
Facebook

Nové vydání

FACEBOOK

INSTAGRAM

ČTĚTE DÁLE

Prvních festivalových –náct! Beats for Love slaví hvězdným programem i revolučními změnami

Největší český hudební festival načíná druhou dekádu své existence. Jedenáctý ročník Beats for Love, který v Ostravě startuje právě dnes 2. července, nabízí našlapaný program plný světových hvězd i velkolepě vylepšený festivalový areál. Start festivalové puberty ani zdaleka nebude o otrávených pohledech, hádkách s rodiči a potížích s dospíváním. Kdepak – zůstává jenom přiměřená míra drzosti.

The Saturn Revue – kabaret z jiné galaxie přistane v září v Nové Spirále na Výstavišti

Jak by vypadal slavný Cotton Club, kdyby se vznášel na oběžné dráze Saturnu? A co se stane, když se burleska potká s vesmírem, akrobacie s jazzem a realita s fantazií? The Saturn Revue, nová velkolepá kabaretní show, která 4. září 2025 poprvé rozzáří prkna legendární Nové Spirály v areálu pražského Výstaviště, nabízí odpovědi nejen na tyto otázky. Výtvarně, hudebně i dramaturgicky výjimečný projekt v sobě propojuje prvky art deco, retrofuturismu, vintage burlesky a přináší tak žánrově jedinečnou podívanou, jaká v Česku dosud nevznikla.
Reklama
reklama

Kulturní tip: Forman na Letní scéně Musea Kampa s Markem Adamczykem a Patrikem Děrgelem

„Drž se toho snu!“ – životní motto proslulého oscarového režiséra Miloše Formana prostupuje celou inscenací Forman, kterou od 7. července uvádí Letní scéna Musea Kampa. Hra scenáristky a producentky Daniely Sodomové a režisérky Adély Laštovkové Stodolové sleduje Formanovy osudy od dětství až po první velké úspěchy. V hlavní roli excelují Marek Adamczyk a Patrik Děrgel.

Autentista Wine and Champagne Bar: Autentický zážitek v srdci Prahy

V historickém centru Prahy, na Řetězové ulici, se nachází Autentista Wine and Champagne Bar, který nabízí jedinečný zážitek pro milovníky vína. Tento bar se specializuje na autentická vína, která zahrnují jak lokální moravská a česká vína, tak i světové naturální vinařské špičky.

EMPATHIC FILM FESTIVAL

Empathic Film Festival uvede svůj druhý ročník ve dnech 18.9.-20.9.2025 v kině Svět v Táboře. Zahajovacím snímkem bude nový český film Pod Parou za účasti herců a tvůrců.
Tato stránka používá soubory cookies a bez nich nemusí fungovat správně. Povolte prosím soubory cookies ve Vašem prohlížeči.