Evropská unie vstupuje do rozhodující fáze energetické transformace. Přestože se pozornost soustředí hlavně na růst obnovitelných zdrojů, data ukazují, že bez moderních centrálních zdrojů tepla nelze klimatických ani energetických cílů dosáhnout včas. Vytápění a chlazení tvoří téměř polovinu konečné spotřeby energie v EU, sektor budov se podílí na třetině energetických emisí a dvě třetiny dováženého plynu směřují právě do teplárenství. Teplo tak představuje jednu z klíčových oblastí přechodu k nízkoemisní energetice. Moderní plynové kogenerační elektrárny jsou navíc jedním z mála řešení, které umí omezit emise a zároveň stabilizovat elektrizační soustavu.
Kogenerace umožňuje vyrábět teplo a elektřinu současně. Díky tomu dosahuje účinnosti okolo osmdesáti až devadesáti procent. Tradiční oddělená výroba se pohybuje jen kolem padesáti procent. Vyšší účinnost tak znamená o čtvrtinu až třetinu nižší spotřebu paliva a snížení emisí oxidu uhličitého o třicet až šedesát procent ve srovnání se staršími uhelnými zdroji. „Jde také o technologii, která zvyšuje stabilitu sítě. Výrobu elektřiny dokáže posílit ve chvílích, kdy je jí nedostatek, a naopak umožní využít tepelná čerpadla v době přebytků levné elektřiny,“ uvádí Martin Pacovský.
Tím, že kogenerace dodává elektřinu během špiček, zvyšuje nabídku a tlumí extrémně vysoké ceny. „Pokud chceme dostupnější elektřinu ve špičkách a vyhnout se anomáliím v podobě krátkodobých cen v řádech stovek eur za megawatthodinu, je plynová kogenerace jednou z cest,“ dodává Pacovský.
Modelovým příkladem efektivního teplárenství je kogenerační teplárna Bio Term v polských Świebodzicích. S elektrickým výkonem 6,658 megawattu a tepelným výkonem 10,988 megawattu zásobuje více než pět tisíc odběratelů. V posledních letech navíc dosáhla výrazného zlepšení primární energetické účinnosti (WPc), který ukazuje, kolik fosilní energie je potřeba na výrobu jedné jednotky tepla, klesl z 0,9204 v roce 2022 na 0,6475 v roce 2023 a na 0,3733 v roce 2024. Běžné teplárny založené na uhlí nebo starších plynových kotlích se přitom pohybují mezi 1,1 a 1,7. Bio Term tak spotřebuje jen třetinu neobnovitelné energie oproti těmto zdrojům. „V zemi, která je stále závislá na uhlí, ukazuje cestu energetické transformace a může sloužit i jako inspirace pro Česko,“ říká Pacovský. Nízký WPc má zásadní význam i pro stavebnictví. Budovy napojené na takto účinnou síť splní evropské i národní energetické normy výrazně snadněji a nemusejí investovat do dodatečného zateplení či fotovoltaiky v případech, kdy tato opatření nejsou ekonomicky ani technicky smysluplná.
Díky vysoké účinnosti, stabilnímu regulačnímu prostředí a dostupným evropským investičním nástrojům jsou moderní kogenerační teplárny vyhledávanými infrastrukturními projekty. Energetická transformace totiž neproběhne jedním skokem, ale modernizací tisíců systémů. „Moderní kogenerace snižuje spotřebu paliva, omezí emise, stabilizuje soustavu a vytváří prostor pro další moderní technologie. V situaci, kdy Evropa hledá realistickou cestu k energetické bezpečnosti i klimatické neutralitě, se stávají jedním z klíčových prvků, o které se energetika příštích desetiletí opře,“ zakončuje Pacovský.
O skupině ARETE:
Investiční skupina ARETE je od roku 2014 profesionálním správcem aktiv, který realizuje investiční řešení pro institucionální a kvalifikované investory ve dvou základních strategiích zaměřených na nemovitosti a energetickou transformaci. Základem investičních strategií skupiny je nastavení a dodržování investičních cyklů aktiv a investičních produktů. Součástí úspěšné historie jsou dva již uzavřené investiční fondy, které byly vyplacené s nadstandardním výnosem. V současnosti skupina spravuje fond ARETE INDUSTRIAL zaměřený na investice do kvalitních průmyslových nemovitostí a nově také fond ARETE ENERGY TRANSITION, který bude směřovat investice především do flexibilních zdrojů energie. Oba fondy jsou otevřeny pro investování pouze kvalifikovaným investorům. Více informací najdete na www.arete.eu.
