Stromy se začínají zelenat, slunce se objevuje čím dál častěji a nadšení vyrazit ven třeba za sportem přirozeně roste. Jarní měsíce bývají dobou, kdy se lidé vracejí k odloženým cílům ze začátku roku a přemýšlejí, jak je proměnit v realitu – ať už jde o sportovní aktivity či zdravý životní styl obecně.
„Jaro tradičně přináší chuť něco změnit. Zároveň ale víme, že lidé často narážejí na každodenní realitu a motivace zase rychle klesá. Právě proto je důležité vytvářet podmínky, které lidem pomohou zdravější návyky udržet dlouhodobě,“ komentuje výsledky průzkumu Jan Michelfeit, marketingový ředitel společnosti Pluxee. „Významně pomoci mohou i zaměstnavatelé.“
Největší překážky: únava, práce a nedostatek času
Průzkum ukázal, že Češi chtějí žít zdravěji. Často ale narážejí na pracovní tempo a každodenní vytížení. Nejčastější překážkou je pro ně totiž únava a psychická zátěž, které uvádí 39 % respondentů. Těsně za nimi následuje nedostatek času (36 %) a pracovní vytížení (35 %). Zdravý životní styl se tak odsouvá na druhou kolej a lidé se mu věnují až ve chvíli, když jim na něj zbývá energie.
„Z toho je jasně vidět, že zdravý životní styl dnes není jen otázkou vůle, ale podmínek, ve kterých lidé fungují. Právě pracovní tempo a dlouhodobá únava jsou největší bariérou,“ vysvětluje Michelfeit z Pluxee a zdůrazňuje: „Je důležité hledat systémová řešení, která lidem pomohou zdravější návyky začlenit do běžného dne.“
Nejvíce pod tlakem jsou mladí, lidé 45+ spoléhají na vlastní disciplínu
Detailnější data dále ukazují rozdíly mezi věkovými skupinami. Únavu nejčastěji uvádějí lidé ve věku 18-26 let (49 %) a nedostatek času nejvíce pociťují lidé ve věku 36 až 44 let (47 %), kteří často kombinují pracovní zátěž s péčí o rodinu.
Nejvíce překážek při snaze žít zdravě však podle průzkumu vnímají právě nejmladší zaměstnanci ve věku 18 až 26 let. Mimo psychickou zátěž nejčastěji zmiňují pracovní vytížení, které jako bariéru uvádí 43 % z nich. Významnou roli pak hraje také stres (36 %) a nedostatek motivace (35 %) či finanční možnosti (35 %). Ukazuje se tak, že ani mladší generace, která bývá často vnímána jako flexibilnější a více orientovaná na zdravý životní styl, nemá v praxi ideální podmínky pro jeho dlouhodobé udržení.
„U mladších zaměstnanců se často potkává vysoké pracovní nasazení s tlakem na výkon a nejistotou, která je typická pro začátek kariéry. To se pak promítá nejen do stresu, ale i do menší kapacity věnovat se vlastnímu zdraví. Právě u této skupiny se proto ukazuje, jak důležité je vytvářet prostředí, které zdravé návyky přirozeně podporuje – ať už jde o flexibilitu, dostupné benefity nebo podporu duševní pohody,“ upozorňuje Jan Michelfeit.
Pokud jde o dlouhodobé dodržování zdravých návyků, i zde jsou výrazné rozdíly mezi jednotlivými věkovými skupinami. Zaměstnanci ve věku 45+ nejčastěji uvádějí, že jim v udržení zdravého životního stylu pomáhá především vlastní disciplína (43 %). Ukazuje se tak, že s rostoucím věkem sice přibývají určité limity, zároveň ale roste schopnost nastavené návyky dlouhodobě dodržovat.
„Starší zaměstnanci často těží ze zkušeností a lépe si uvědomují dopady životního stylu na své zdraví. Díky tomu mají větší tendenci spoléhat na vlastní disciplínu a nastavený režim. Zároveň je ale důležité, aby měli dostatek podpory, která jim pomůže tyto návyky udržet i v náročnějším pracovním nebo životním období,“ říká Michelfeit.
Ženy brzdí únava, muže pracovní vytížení
Zajímavé rozdíly pak ukazují data mezi muži a ženami. Ženy výrazně častěji uvádějí jako hlavní překážku únavu a psychickou zátěž – konkrétně 43 % žen oproti 34 % mužů. Tento rozdíl zřejmě souvisí především s balancováním pracovních a rodinných povinností, kterému ženy stále čelí častěji než muži.
Muži naopak častěji zmiňují pracovní vytížení – konkrétně 38 % mužů, zatímco u žen je to 33 %. U obou skupin je pak na druhém místě nedostatek času, který jako bariéru uvádí 37 % mužů a 36 % žen.
Ženy však mají vyšší motivaci ke zdravějšímu životnímu stylu a častěji se věnují i prevenci. Markantní rozdíly jsou právě v její pravidelnosti – zatímco 74 % žen uvádí, že na preventivní prohlídky chodí pravidelně jednou až dvakrát ročně, u mužů 30 % přiznává, že prevenci sice absolvují, ale nepravidelně.
„Data ukazují, že ženy přistupují k prevenci zodpovědněji, zatímco muži ji častěji odkládají nebo řeší nepravidelně. Právě tady se otevírá prostor pro zaměstnavatele, kteří mohou své zaměstnance k pravidelné péči o zdraví aktivně motivovat – ať už formou benefitů, osvětových aktivit nebo cílených programů zaměřených na preventivní péči,“ upozorňuje Jan Michelfeit.
Zaměstnavatelé mají velký, zatím nevyužitý potenciál
Pracovní prostředí hraje v životním stylu lidí zásadní roli. Jednou z hlavních bariér zdravějšího života je totiž podle respondentů pracovní vytížení (35 %) a dále i nedostatek času (36 %). Podpora ze strany zaměstnavatelů tak může být velmi důležitá, jelikož právě pracovní den často určuje, kolik prostoru lidem zbývá na pohyb, kvalitní stravu nebo prevenci.
Zároveň se ovšem ukazuje, že tento potenciál zůstává z velké části nevyužitý. Celkem 46 % zaměstnanců uvádí, že jejich zaměstnavatel nenabízí benefity zaměřené na podporu zdraví, a pouze 16 % respondentů je aktivně využívá. Až 90 % zaměstnanců přitom říká, že by ocenilo celoroční program zaměřený na zdraví a wellbeing.
„Firmy mají k dispozici skutečně širokou škálu nástrojů, jak své zaměstnance v tomto směru podpořit – od podpory kvalitního stravování prostřednictvím stravenek přes příspěvky na sport a pohyb až po programy zaměřené na duševní zdraví, prevenci nebo flexibilní pracovní podmínky. Významnou roli mohou hrát i zdánlivě drobná opatření, jako je podpora aktivních přestávek, ergonomie pracoviště nebo komunitní aktivity, které pomáhají začlenit zdravé návyky do běžného pracovního dne,“ poukazuje na možnosti, které zaměstnavatelé mají, Michelfeit z Pluxee.
Firmy tak podle něj mají příležitost ovlivnit zdraví zaměstnanců systematicky. A rozhodně se jim takové investice vyplatí. Pokud totiž mají lidé více energie a méně se stresují, pozitivně se to promítá nejen do jejich zdraví, ale i do pracovního výkonu, soustředění a celkové spokojenosti.
Prevence: Češi chodí, ale ne dost
Mezi nejjednodušší způsoby, jak si zdraví dlouhodobě hlídat, patří preventivní péče. Část Čechů ji ale přesto odkládá. Podle průzkumu chodí na preventivní prohlídky dvakrát ročně 21 % respondentů a alespoň jednou ročně 44 %.
„To znamená, že zbylá třetina lidí absolvuje prevenci nepravidelně nebo ji řeší až ve chvíli, kdy se objeví zdravotní problém. A to rozhodně není ideální stav,“ varuje Jan Michelfeit.
Právě pravidelná prevence může pomoci předejít vážnějším zdravotním komplikacím, snížit dlouhodobou únavu nebo včas odhalit problémy, které se často promítají i do pracovního výkonu a celkové kvality života.
„Jaro navíc představuje ideální moment, kdy si lidé mohou preventivní prohlídky naplánovat a začít o své zdraví pečovat systematičtěji. A opět jsou to zaměstnavatelé, kdo může pomoci, například formou Dnů zdraví ve firmách,“ dává tip Michelfeit.
Co pomáhá vydržet: výsledky a disciplína
Udržet zdravější životní styl dlouhodobě není jednoduché. Data ovšem ukázala i to, co lidem pomáhá nejvíce. Pro 41 % respondentů jsou klíčové viditelné výsledky, které potvrzují, že změna má smysl. Téměř stejný podíl, 39 % zaměstnanců, spoléhá především na vlastní disciplínu. Podpora okolí pak hraje významnou roli u 10 % respondentů.
Ukazuje se tak, že nejlépe funguje kombinace vnitřní motivace a vnější podpory, což je také oblast, kde mohou významnou roli sehrát zaměstnavatelé, třeba skrze již zmíněné dlouhodobé programy, komunitní výzvy nebo podporu zdravých návyků během pracovního dne. Viditelné výsledky a pravidelnost totiž pomáhají překonat počáteční nadšení a proměnit krátkodobé předsevzetí v dlouhodobý návyk.
Jinými slovy: Chuť ke změně mezi Čechy rozhodně je, data ale ukazují, že bariéry jsou často systémové. „Jaro může být skutečným začátkem změny – pokud na ni lidé nezůstanou sami,“ uzavírá Jan Michelfeit z Pluxee.
Foto: Unsplash
O průzkumu:
Průzkum o zdraví zaměstnanců byl realizován agenturou Ipsos v únoru 2026 na reprezentativním vzorku 1050 zaměstnanců ČR ve věku 18–65 let.
O Pluxee
Pluxee je globálním lídrem v oblasti zaměstnaneckých benefitů a angažovanosti, působícím ve 29 zemích světa. Firmám pomáhá přitahovat, motivovat a udržet talentované zaměstnance prostřednictvím široké škály řešení zaměřených na stravování, zdraví a pohodu, životní styl, odměny i veřejné benefity.
V České republice je Pluxee dlouhodobým partnerem více než 12 000 firem, které jeho služby využívají k posílení firemní kultury a zlepšení pracovního prostředí. Nabízí inovativní řešení šitá na míru místním potřebám a přispívá ke spokojenosti zaměstnanců napříč obory.
Díky špičkovým technologiím a týmu více než 5 400 zaměstnanců je Pluxee důvěryhodným hráčem v propojeném B2B2C ekosystému, který zahrnuje přes 500 000 klientů, více než 37 milionů uživatelů a přes 1,7 milionu partnerů (akceptačních míst) po celém světě.
S více než 45 lety zkušeností se Pluxee zavazuje vytvářet pozitivní dopad na místní komunity, podporovat pracovní pohodu zaměstnanců a přispívat k ochraně planety.
Více informací zde: www.pluxee.cz
