Jak vás napadlo založit minipivovar a restauraci Hasič?
Přišly těžké časy, v hospodách se přestalo kouřit, přišel Babiš a EET a vesnické hospody se začaly zavírat. V ten moment mi došlo, že chci vytvořit něco, co nebude Babišovo a co třeba pozvedne lokální kulturu a místo, konkrétně v kraji, který je tak trochu zapomenutý.
Kdy jste vlastně začal pracovat v gastronomii?
Studoval jsem hotelovou školu v Opavě. Po vojně jsem hledal práci a potřeboval peníze, no a tehdy jsem dostal radu od starých kozáků, že abych si pořádně vydělal, musím pracovat v těch nejhorších pivnicích. (smích) První hospoda, ve které jsem dělal, se jmenovala Bruntálské Roští. Po tom, co jsem se učil flambovat a kostit kuřata a pod jménem školy vyhrál několik soutěží, jsem najednou v osm ráno točil piva a naléval tuzemáky. Když si ale projdete deseti hospodami, znáte všechny z Bruntálu i okolí.
Co vás vedlo k založení prvního podniku?
Byla to vlastně trochu náhoda, později jsem si totiž udělal pedagogické minimum a učil jsem odborné předměty na gastro školách v okolí. Tehdy jsem se dozvěděl, že je v Brně volná hospoda, která hledá provozovatele. Tak jsem si půjčil od maminky třicet tisíc, sbalil si jedny džíny a triko do igelitky, vzal starou Škodovku a odjel podnikat do Brna.
Kolik dalších podniků jste založil?
Otevřel jsem desítky barů a hospod nejen v Brně, ale také v Praze, třeba hospoda Ultramarín v hotelu Elit u Národní třídy, v Prostějově, v Ostravě, Frýdku Místku nebo na Valašsku. To byla doba, kdy Česko zažívalo boom výherních automatů a on si zajel speciálně do Las Vegas, aby zjistil, jak herní kultura funguje a jak udělat dobrý bar s automaty. Vždycky jsem chtěl, aby ten bar nebo hospoda vypadal dobře, aby to nebyla žádná díra. (smích) Kromě toho jsem provozoval také dva kulturní domy. Třeba kulturní dům Rybníček v Opavě jsem otevřel za dvacet dnů a organizoval v něm taneční kurzy pro 700 studentů, jazykové kurzy a pohybová cvičení….
Za 20 dní? Jde to vůbec?
Byla to moje nejrychleji postavená hospoda. Za dvacet dnů jsem tam postavil záchody, dláždění, vyrobil nábytek. Tak to ale mám. Rád něco rozjedu, postavím, dám všechno do latě a za čtyři roky vyhořím, chci jít zase dál a hospodu předám někomu dalšímu.
Jak dlouho vám trvalo otevření minipivovaru Hasič?
Otevřel jsem ho za za necelý rok ve čtyřpatrové budově kousek od bruntálského náměstí, ve které nebyla voda, topení, ani přípojky. Dnes je v prvním patře restaurace, varna piva. Společně se svými sládky uvaříme přibližně 10 000 litrů piva měsíčně, pořádámé kurzy vaření piva, pečeme pivní dorty nebo koláče a vaříme pivo také pro místní značku Zubatá žába. V současnosti je využitých asi třicet procent celé budovy a představuju si, že by tady mohlo vzniknout třeba ještě ubytování nebo pivní lázně.
Jak jste se naučil vařit pivo?
Bylo to samozřejmě dlouhá práce, ale dnes už podle vůně poznám, když pivo není dobré. Je to neuvěřitelná dřina. Každé pivo, které uvaříte, je originál. I když máte stejnou vodu, chmel i slad, výsledek je pokaždé jiný. Několikrát jsme museli vylít tank piva a přemýšleli jsme, co jsme udělali špatně.
Čím je inspirovaný název pivovaru?
Pojmenoval jsem ho po svém tatínkovi, rodákovi z Bruntálu, který byl starostou místních dobrovolných hasičů a šéfoval třítisícové jednotce. Abych pivovar utáhl, podnikám kromě toho i s realitami. Přesně k tomu je ideální hospoda. Od pradávna byla hospoda zdrojem informací, kde jste se všechno dozvěděli. (smích) Rozhodně to ale není jednoduché podnikání. Hostinský se buď upije, rozvede, nebo všechno prohraje. Rozhodně to ale musí dělat srdcem. (smích)
Kontakt
Pivovar Hasič
Ruská 1448/1, 792 01 Bruntál
web: www.hasicpivo.cz
telefon: +420 739 600 000
e-mail: info@hasicpivo.cz
