Fascinující svět dětské fantazie
V období 4–7 let života je myšlení dětí výrazně ovlivněno představivostí a fantazií. Obě mají v tomto období pro dítě harmonizující význam a jsou nezbytné pro citovou a rozumovou rovnováhu. Dítě má potřebu si občas přizpůsobovat okolní svět a realitu svým potřebám. Vnímání je výrazně ovlivněno předchozími zkušenostmi, učením a dalšími kognitivními procesy (včetně myšlení). Ty ještě nejsou u malých dětí tak rozvinuté jako u dospělých. Podle psychologů pracuje dětská mysl a vnímání zcela jiným způsobem než mysl dospělých. Fantazie u dětí splývá s realitou, a tak se lze těžko podivovat tomu, když si děti třeba hrají s imaginárními kamarády. Jenže jde skutečně jen o představy? To zatím nikdo nevyvrátil, ani nedokázal.
„Když jsme se začali zabývat inscenací ‚o zázracích‘, inspirovaly nás samozřejmě nejrůznější zázraky o objevy, ve kterých děti sehrály hlavní nebo významnou úlohu. Narazili jsme tak na známá zázračná zjevení v La Salettě ve francouzských Alpách (1846) i portugalské Fátimě (1917). Zaujalo nás také, kolik zásadních objevů učinily děti. Mezi ty nejznámější patří například objevení pravěké jeskyně Altamira (1879) či jeskyně Lascaux (1940), která je považována za Sixtinskou kapli pravěku. Chtělo by se říct: náhoda. Jenže to spíš vypadá (i vzhledem k výše popsanému), že děti mají, narozdíl od dospělých, zvýšenou schopnost vnímání. Vidí věci a jevy, které my, dospělí, už nevidíme nebo je pro nás těžké je (znovu) uvidět. Často se stávalo a stává, že jsou děti za svá tvrzení o zázracích kárány, nebo dokonce trestány. Dětská ‚schopnost vidět‘ je zkrátka v mnoha případech z minulosti i současnosti bagatelizována a potlačována. Přitom naslouchat dětským ‚zjevením‘ a apriori je nesoudit nám může přinést důležité informace nejen o dětech, ale i o nás samých“, říká režisér inscenace Jiří Ondra.
KROTITELÉ ZÁZRAKŮ
Jiří Ondra, Matouš Danzer a kol.
Jednou ráno táta řekl: „Děti, budeme se stěhovat na vesnici.“ „Na vesnici? Proč?“ „Protože ve městě je těsno a trocha čerstvého vzduchu ještě nikomu neuškodila. Táta bude mít ideální podmínky pro svůj výzkum lidových tradic a mámě dojíždění za prací určitě vadit nebude. Starosta vesnice řekl, že stačí už jen podpis a dům bude náš.“ A taky řekl: „Děti, hlavně nechoďte na půdu!“ „Na půdu? Proč?“ „Protože je tam spousta starého a nebezpečného harampádí… A doslova hromady vzpomínek.“ „Čí jsou? Kam nás zavedou? Půjdou tam s námi i máma s tátou?“
Odpovědi najdete v příběhu o dětech a jejich rodičích, kteří někdy přes všechny starosti nevidí a neslyší to, co je opravdu důležité.
Pro diváky od 7 let.
Režie: Jiří Ondra
Dramaturgie: Matouš Danzer
Výprava: Karel Czech
Hudba: Petr Hubík
Pohybová spolupráce: Antonie Hlavicová
Hrají: Marta Hermannová, Radek Pokorný, Diana Hauptová, Štefánie Šubová, Petr
Šmíd, Tomáš Podrazil
Premiéra: 28. března 2024 v Divadle Lampion
Nejbližší reprízy: 2. dubna, 21. dubna, 23. dubna
Divadla Kladno s. r. o.
Náměstí Starosty Pavla 4, 272 01 Kladno
www.divadlolampion.cz
