Co se od výhry titulu Masterchef ve vašem životě změnilo?
Nevnímám, že bych se zásadně změnila já sama, ale změnili se okolnosti kolem mě a není to jen vlivem vítězství v soutěži, ale i vydáním mé kuchařské knihy #UPGRADE. Takže se dějí skutečnosti, na které jsem nebyla před soutěží vůbec zvyklá.
Jaké třeba?
Rozhovory, stání na pódiu na food festivalech, lidi mě poznávají na ulici. Můžu zkonstatovat, že vítězství mi docela změnilo plány na tyto prázdniny a víceméně jsem je měla hodně pracovní.
Stouplo vám sebevědomí?
V něčem si rozhodně víc věřím než před soutěží. Mé sebevědomí považuji za »zdravé«, stále jsem normální osmnáctiletá holka, kterou baví a naplňuje vaření.
Jak snášíte popularitu?
Popularitu beru, že přišla, ale také že zase odejde, proto si ji nehýčkám. Lidé mě často poznávají, usmějí se, něco si pošeptají, a když mají odvahu, tak mě i osloví a chtějí se vyfotit. To je milé. Není mi však příjemné, když se mě nezeptají a fotí nebo filmují si mě potají a neberou ohled.
Litovala jste někdy účasti v soutěži?
Nikdy, naopak! Považuji to za perfektní zkušenost, byla to pro mě intenzivní škola vaření. A také jsem získala nové přátele, jak mezi soutěžícími, porotci, tak i ze štábu, který o nás pečoval.
V soutěži jste jednou vypadla a následně jste si vyvařila možnost, vrátit se zpět. Objevily se negativní komentáře na vaši výhru?
Vím, že se objevily i negativní reakce, ale hned na začátku soutěže jsem si dala vlastní »výzvu« nečíst komentáře na Masterchef profilech a tuto osobní výzvu jsem vyhrála. Tisíce zpráv, které jsem obdržela na svém profilu, byly pozitivní a zato jsem moc ráda. Děkuji všem, kdo si našel čas a napsal mi. Taky jsem se všem snažila odpovědět.
Co jste udělala jako první poté, co jste získala titul MasterChef Česko?
Spala jsem. (usmívá se) Natáčení finálového dílu bylo do pozdních nočních hodin. Sice jsem se moc radovala, ale následující dva dny jsem únavou prospala.
Poté ale určitě proběhla nějaká oslava…
Ta byla jenom v rodinném kruhu po natáčení, pravou oslavu jsme si užili všichni až při veřejném odvysílání finálového dílu u nás na zahradě. Dohodli jsme se mezi soutěžícími, že ten kdo vyhraje, zorganizuje párty a tak to padlo na mě.
Kdo všechno krom vás věděl o vítězství?
Výsledek soutěže jsme věděli pár měsíců a věděli o tom všichni, kteří byli na natáčení finálového dílu a podepsali souhlas o mlčenlivosti. Takže mimo soutěžících a porotců, to byly naše rodiny a štáb televize.
Stále jste studentkou obchodní akademie a letos vás čeká maturitní ročník. Jak reagovali spolužáci na vaši výhru?
Věděli, že se něco děje, nebyla jsem ve škole několik měsíců během natáčení. Ale neměli tušení, jak jsem v soutěži dopadla. Bylo milé sledovat jejich reakce po finále.
Jak jste školu zvládala v průběhu soutěže?
Celý druhý ročník jsem byla na výměnném studijním pobytu na státní střední škole v Americe a třetí ročník jsem měla nastavený individuální studijní plán právě kvůli natáčení soutěže MasterChef. A pak kvůli práci s vydáním knihy. Takže mě čeká po 2 letech návrat do školní reality.
Předpokládám, že i nějaká ta práce se díky vítězství objevila…
Nabídky jsem dostávala i před soutěží, ale po odvysílání prvního dílu jich přišlo více. Spolupráce si však vybírám opravdu pečlivě, musí mi dávat smysl a spojení se mnou, i proto jich mám jenom pár a uvádím je i na mojí webové stránce www.madebykristina.cz. Je pro mě důležité, abych značce, kterou promuji, věřila, sama ji používala a měla s ní zkušenost.
Jakými podniky už jste s titulem MasterChef prošla?
V květnu jsem měla, v rámci školní povinné praxe, možnost absolvovat měsíční stáž u Honzy Punčocháře v jeho nové restauraci U Matěje. Byla to moje úplně první práce v profesionální kuchyni. Během prázdnin jsem pak ještě stihla stáže v asijské restauraci TARO a teď mě čeká italská restaurace Aromi. Jde vždy o neplacené pracovní stáže, ne pracovní úvazek.
Už jste zmínila vaši novou kuchařku. Koho napadlo, že ji uděláte společně se svou babičkou?
Nápad s kuchařkou, kde by byly jenom mé recepty, měla nejdřív moje máma, ještě v čase, kdy jsem studovala v USA. Koncept dvougenerační kuchařky vymyslela moje rodina z Ameriky. Přijela mě tam navštívit i moje babička a líbilo se jim, jak přetvářím její tradiční recepty a tak nám tento nápad přišel unikátní, že jsme se obě do toho s nadšením pustily.
Jak babička reagovala?
Babička vaření miluje, je to její profese, a když jsme ji oslovili, byla nadšená. V kuchyni je nezastavitelná - kuchařské perpetum mobile. Vařila od rána až do večera a kdybych nepotřebovala vařit v naši kuchyni i já, vaří tam doteď! Nemyslím si, že někdy snila vydat kuchařku, a možná i proto její nadšení bylo od nápadu až doteď obrovské. Zajímá se každý den, jak se knize vede a co jí ještě napadlo na zlepšení. Začínám mít pocit, že se chystá na pokračování kuchařky.
A na co se chystáte vy kromě maturity. Sníte o vlastním podniku?
Naštěstí mám těch snů stále mnoho, menší až po ty velké, jakým je například vlastní restaurace. Ale rozhodně mezi mé sny patří úspěšně odmaturovat, dostat se na londýnský gastronomicky institut Cordon Bleu, získat další pracovní stáže a nasbírat tak co nejvíce zkušeností. A také sním o michelinské hvězdě.
Nedávno jste tři michelinské restaurace navštívila ve Skandinávii. Jaká jídla jste ochutnala?
O návštěvě dánské restaurace Noma jsem snila opravdu dlouho. Ale famózní a inspirativní byly všechny - Daniel Berlin Krög ve Švédsku i Maemo restaurace v Oslu. Ta pro mě nakonec byla gastronomickým koncertem! V každé jsem ochutnala minimálně 12 chodů. Asi nemá význam rozepisovat celý seznam, ale překvapily mě textury jídel, kombinace horkého a mraženého v jednom pokrmu, nebo zmrzlina s kopřivovým přelivem…
Chtěla byste se vařením živit celý život?
Řeknu to takto: V budoucnu se vidím v kuchyni, a když mě to bude živit, budu moc ráda.
Je reálné, být profesionální kuchařkou a zvládat u toho ještě rodinu?
Na tuto otázku neumím odpovědět, vaření je pro mě zatím koníček, zábava, neživím se jím a nestarám se přitom o rodinu. Ale podle mých dosavadních zkušeností z praxí, musím přiznat, že kuchařina je náročné povolání, jak časově, tak i fyzicky.
Kdo je podle Vás lepší kuchař – muž nebo žena?
To je jako se zeptat, kdo je lepší dítě – holka nebo kluk. Nejde to zevšeobecňovat. Je to o talentu, píli, odhodlání, nadšení a je úplně jedno, jestli jste muž nebo žena.
V soutěži jste měla značný problém s křenem a olomouckými tvarůžky. Jak jste s těmito surovinami na tom teď?
Křen nemám ráda pořád a při vaření ho záměrně vynechávám a ani soutěž mě neposunula. Ale třeba olomoucké tvarůžky jsem nemohla doma vystát, když je rodiče jedli, ale právě recept Bramboto, který nás učil vařit Přemek Forejt, mě přesvědčil, že nejsou zas tak špatné.
S jakou surovinou nejraději pracujete?
S máslem a šalotkou.
Jaké je vaše oblíbené jídlo?
Když se vracím domů po nějakém čase, vždy si přeji, aby mě čekali lasagne a krtkův dort z krabice. Pokud byste se ptala, jaká jídla ráda vařím, tak oblíbené je každé nové, které tvořím. Je to jako malování obrazu, taky by vás nebavilo malovat stejný obraz dokola, ale největší nadšení přichází s každým novým receptem a surovinou.
Jak to děláte, že jste stále tak štíhlá, když při vaření neustále ochutnáváte?
Vtipné je, že nejvíc jsem zhubla během soutěže. Vařili jsme celý den, od rána do večera a při tom ochutnávání jsme pak vůbec neměli chuť na jídlo. Jím však normálně, jenom se snažím i trochu hýbat. Přihlásila jsem se toto léto na bojový sport jiu-jitsu, který mi dává zabrat.
Co ještě ráda děláte ve volném čase?
Zní to vtipně, ale poslední dva roky jsou nabité vším možným, a když je chvíle bez „programu“ a netvořím v kuchyni, tak si ráda užívám nicnedělání.
Jistě vám píše spoustu ctitelů.
Vybrala jste si někoho mezi nimi?
Možná mi to někdo neuvěří, ale odpovídám každému, bez rozdílu pohlaví, kdo se mnou sdílí fotku jídla, nebo se chce něco zeptat. Ale můj veřejný profil Made by Kristína je o vaření, není to má soukromá seznamka. Věřím na moment setkání, proto když mám někoho potkat, tak se to stane.
Stejně jako se stalo, že jste MasterChefem. Vzpomínáte si ještě na ty pocity, když porotce Radek Kašpárek řekl vaše jméno?
Do poslední sekundy jsem nevěřila, že vyhraji, a když řekl mé jméno, padla jsem na kolena a nevěděla, kde jsem, jak se jmenuji a co se stalo. Táta mě zvedl na nohy, máma křičela štěstím, prarodiče brečeli, všude lítali konfety a až tehdy mi začalo docházet, že jsem MasterChef. Prožila jsem si to dvakrát, jednou na natáčení, a pak i při vysílání v televizi, kde sice nebylo vše a dost toho nebylo ukázáno, ale i tak se dostavila radost a nadšení. Těším se doteď!
MasterChef Česko je založen na stejnojmenném britském pořadu od BBC a tuzemsku ho vysílá televize Nova. V první části je produkcí vybrán určitý počet soutěžících, kteří přicházejí uvařit své jídlo před porotce. Soutěžící dostanou hodinu na to, aby připravili své nejlepší jídlo a zaujali tak porotce. Z nich se dostane pouze 16 do finálové sestavy. Každý týden pak porota vyřadí jednoho ze soutěžících, který se zadaného úkolu zhostí nejhůře. Letos se do finále dostali tři soutěžící, z nichž se vítězem stala právě tehdy sedmnáctiletá Kristína Nemčková, která ve finálovém dílu získala celkem 33 bodů.
