OZP spouští v září novou komunikační kampaň, jejímž hlavním sloganem je „Péče o to nejcennější, co máme“. Jak chcete, aby Vás pojištěnci vnímali?
Jak vyplývá už z názvu kampaně – naším přáním je, aby nás klienti vnímali jako jistotu. Jako neviditelnou jistotu, kterou nejspíš po většinu roku nepotřebují, ale která jim pomůže, kdykoli ta potřeba nastane. Spolehlivě, rychle, profesionálně.
Byli bychom rádi, aby OZP byla tak trochu součástí rodiny každého našeho pojištěnce. Mezi námi a pojištěnci je jakési neviditelné pouto spočívající v péči o jejich zdraví. Po celý život, od mládí do stáří. V zimě, v létě, ve dne, v noci…
V OZP pracuje řada specialistů, se kterými naši klienti nikdy nepřijdou do styku. Přesto všichni, každý z nás, děláme pro spokojenost a pocit jistoty našich pojištěnců maximum. A právě tyto principy chceme prezentovat prostřednictvím naší nové komunikační kampaně.
Popište svými slovy činnost situaci zdravotních pojišťoven na přelomu let 2023 / 2024?
Zdravotní pojišťovny už třetí rok po sobě vynakládají na péči pro pojištěnce víc peněz, než kolik vyberou na pojistném. A to je dlouhodobě neudržitelné. Rozvoj medicíny, technologií, nebo třeba vývoj nových léčivých přípravků jdou kupředu takovým tempem, že kdybychom měli navyšovat náklady tak, jako v posledních letech, tak na to nikdy nebudeme mít dostatek finančních zdrojů.
V České republice je rozsah zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění jeden z největších na světě. Vedle toho ale podíl soukromých peněz, které do zdravotnictví přicházejí, patří k těm nejnižším. A tento rozpor budeme muset dříve či později začít řešit. To ale není na rozhodnutí zdravotních pojišťoven. Je to zejména úkol pro politiky.
V posledních letech se stále častěji diskutuje o budoucnosti a udržitelnosti celého sektoru zdravotního pojištění. Jaké změny nás podle Vašeho názoru čekají?
V první řadě potřebujeme vrátit do systému rovnováhu mezi příjmy a výdaji. A to po covidové pandemii nebude jednoduché, protože v tomto období výdaje zdravotních pojišťoven dramaticky stouply a všechny zdravotní pojišťovny musely sáhnout hluboko do svých rezerv. Z veřejných zdrojů to odčerpalo desítky miliard korun. A přicházejí další finančně náročné výzvy.
Aktuálně například sledujeme, jak prudce roste podíl nákladných, vysoce inovativních léčivých přípravků na celkových nákladech. Na tyto léky spotřebovávané relativně malou skupinou pojištěnců vynakládáme víc, než na všechny léčivé přípravky na recepty. Tím se dotýkáme i určitých etických dilemat, ale je otázka, jestli všechny takovéto přípravky mají být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
Osobně se proto domnívám, že si v blízké budoucnosti budeme muset přiznat, že nemůžeme mít tak velký rozsah zdravotní péče, jako dosud, z pohledu pacienta zadarmo, ale že se na něm budou muset pojištěnci nějak podílet. Netroufám si odhadovat, jestli to bude formou fixní spoluúčasti, procentuální spoluúčasti, komerčního připojištění, nebo nějakým jiným způsobem.
Hodně se mluví o tom, že za dostupnost zdravotní péče v dostatečném rozsahu jsou zodpovědné zdravotní pojišťovny. Jak reálně ale mohou pojišťovny přispět k řešení ne vždy vyhovujícího pokrytí republiky sítí zdravotnických pracovišť?
Toto je další velmi komplikované téma. Ano, z pohledu zákona je to jasné – zodpovědnost za zajištění dostupnosti zdravotní péče, a to jak místní, tak časové, mají zdravotní pojišťovny. V Oborové zdravotní pojišťovně proto neustále síť našich smluvních poskytovatelů, zejména v problematických odbornostech, doplňujeme a rozšiřujeme všude tam, kde to jde.
Významnou součástí služeb pro pojištěnce Oborové zdravotní pojišťovny je Asistenční služba. Naši operátoři každý pracovní den pomáhají klientům zajistit vhodného lékaře, najít volný termín pro požadované vyšetření, nebo řešit různé okamžité situace. Mezi nejžádanější obory patří tzv. primární péče, takže pediatrie, praktičtí lékaři, stomatologie a gynekologie. A hned v závěsu za nimi jsou rehabilitace a fyzioterapie nebo psychologie a psychiatrie. Jsme rádi, že většině žadatelů pomoct opravdu dokážeme. Nicméně vždy musíme vycházet z volných kapacit lékařů a reálného pokrytí konkrétního regionu.
Je ale také pravda, že situaci významně ovlivňují faktory, které jsou mimo hranice vlivu zdravotních pojišťoven. Mluvím například o zájmu lékařů otevírat nové ordinace v některých regionech republiky, přebírání ordinací například po lékařích, kteří odcházejí do důchodu, o ochotě vstupovat do smluvního vztahu s pojišťovnami v některých lékařských specializacích, podpoře zájmu o studium nedostatkových lékařských oborů, podpoře většího zapojení kvalitních zdravotníků ze zahraničí do českého zdravotnického systému…
Na místě je také úvaha, jestli máme opravdu málo některých ambulantních specialistů. Jestli ten kritizovaný nedostatek není způsobený spíše tím, že počet ambulantních návštěv je v Česku vyšší, než je obvyklé v Evropě. A není například nedostatek lékařů v nemocnicích ovlivněný tím, že máme příliš hustou síť nemocnic?
Jak do činnosti zdravotních pojišťoven v současnosti zasahují moderní technologie?
Oborová zdravotní pojišťovna je dlouhodobě lídrem v modernizacích a využívání nových technologií. Začali jsme už před řadou let s elektronizací našich vnitřních agend a komunikací s našimi pojištěnci na dálku z pohodlí domova. A to se nám podařilo.
Zejména v období covidu se stala aktuálním tématem telemedicína. Historicky prvním telemedicínským projektem OZP byl už v roce 2016 „DiaBetty“ zabývající se domácím monitoringem hladiny glukózy v krvi u těhotných s gestačním diabetem. Hlavním cílem bylo ověření využití telemedicínského informačního systému a informačních a komunikačních technologií a aplikace VITAKARTA.
Ve spolupráci s renomovaným Mezinárodním centrem pro telemedicínu (MDT) v Brně jsme zpřístupnili pojištěncům OZP možnost dlouhodobého telemetrického sledování EKG. Jde o sledování EKG po dobu více než sedmi po sobě jdoucích dnů, které prokazatelně zpřesní diagnostiku některých stavů spojených s poruchami srdečního rytmu a přináší výborné výsledky jak v oblasti medicínské, tak ekonomické v podobě úspory prostředků veřejného zdravotního pojištění v důsledku redukce počtu opakování konvenčních vyšetření.
Už druhým rokem spolupracuje Oborová zdravotní pojišťovna s Rehabilitačním ústavem v Kladrubech na pilotním telemedicínském projektu poskytování domácí rehabilitace po propuštění z komplexní lůžkové rehabilitace po úrazech hlavy a mozku s využitím prostředků dálkové terapie.
V roce 2021 jsme se spolu s klinickým a výzkumným centrem v oblasti střevních zánětů ISCARE Praha podíleli na projektu IBD Asistent. Podařilo se prokázat, že tento telemedicínský nástroj je vhodný pro dálkovou monitoraci efektivity medikamentózní léčby střevních zánětů a zkvalitnění poskytované péče i života pacientů s chronickým onemocněním střev.
V současnosti se snažíme zpřístupnit telemedicínu také v oblasti psychiatrie prostřednictvím systému ITAREPS (Information Technology Aided Relaps Prevention in Schizophrenia).
A co využití umělé inteligence?
První příklad už máme. Ve spolupráci se zdravotnickou skupinou EUC nabízíme našim pojištěnkám mamografické vyšetření s využitím umělé inteligence při tzv. třetím čtení snímků. Kromě dvou radiologů tak pořízené snímky posuzuje i počítač. Přináší to zvýšení kvality hodnocení záznamu, takže se může podařit zachytit nálezy, které lidské oko nerozezná, a doporučit pacientce další vyšetření, nebo naopak ušetřit ženu zbytečných dalších procedur, pokud umělá inteligence usoudí, že to není nutné. A řadu takových výsledků už nám tato pilotní studie přinesla.
Nabídka zdravotních pojišťoven se v mnoha ohledech velmi podobá. Podle čeho si mají klienti vybírat zdravotní pojišťovnu s výhledem do roku 2024? Jaký vidíte trend do budoucna?
Pojištěnci by měli hledat takovou pojišťovnu, která jim v době, kdy to potřebují, zajistí spolehlivou a kvalitní péči. Při rozhodování o registraci by si tedy měli především ověřit, jestli lékaři, u kterých jsou registrovaní, mají s příslušnou pojišťovnou uzavřenou smlouvu. Pak by si měli všímat nabídky benefitů, jestli ta nabídka odpovídá jejich potřebám, zda podporuje zdravý životní styl, jak s klienty pojišťovna komunikuje, a tak podobně.
OZP má skoro 50 regionálních poboček a expozitur. Jaké novinky chystáte v této síti kontaktních míst?
Dlouhodobě převádíme komunikaci s pojištěnci do elektronické podoby. Klienti OZP tak dnes mohou všechno vyřešit prostřednictvím mobilních zařízení, nebo počítače na dálku přes aplikaci VITAKARTA, takže na přepážky není nutné chodit. Stále ale existuje významná skupina pojištěnců, kteří z různých důvodů upřednostňují osobní kontakt. Právě pro ně jsme v minulých letech pobočkovou síť doplňovali tak, abychom byli ve všech regionech klientům blízko. Současný stav nám vyhovuje a s rozšiřováním v nejbližších měsících nepočítáme.
OZP začala jako první zdravotní pojišťovna komunikovat s pojištěnci prostřednictvím elektronické aplikace. Jak si klienti na VITAKARTU zvykli a jak moc ji využívají?
Aplikaci VITAKARTA používá více než 400 tisíc pojištěnců. Každý měsíc se do VITAKARTY přihlásí více než 100 tisíc z nich všech věkových skupin, včetně seniorů. Představte si, že bychom je museli obsloužit na pobočkách.
VITAKARTA aktuálně nabízí kolem 50 funkcionalit, některé naprosto unikátní, které neustále zdokonalujeme. Jednou z nich je on-line kontrola nežádoucích lékových interakcí, která každému pojištěnci hlídá jeho vlastní seznam užívaných léčiv, do kterého jsou automaticky doplňovány léky předepsané lékaři a umí ho porovnat v reálném čase, třeba u přepážky v lékárně, s nově pořizovaným lékem či doplňkem stravy, a upozorní třeba i na nevhodnou kombinaci potravin a nápojů. Zjednodušili jsme přidávání nových léků do seznamu, dnes stačí jen mobilní aplikací načíst čárový kód z obalu.
Velmi brzo přidáme zobrazování výsledků laboratorních vyšetření z některých sítí laboratoří, což bude výrazné zjednodušení pro pojištěnce navštěvující více navzájem nepropojených zdravotnických zařízení. A tak bych mohl dlouho pokračovat.
