Ve Veverkově ulici na Letné otevřela kavárna Moe. Prostor, který stojí na jednoduchém principu: dobrá káva, sezónní jídlo a atmosféra, kvůli které se lidé vracejí. Na menu se objevují brunche, sladké pečivo i naturální vína, ale hlavní roli tu hraje pocit. Světlý interiér, otevřený prostor a přirozený ruch od rána do odpoledne.
Moe navazuje na silnou kavárenskou tradici Letné a potvrzuje, že právě tahle čtvrť zůstává jedním z přirozených center pražského kavárenského života. Jen o pár ulic dál vznikl podnik Pleiku, nový projekt podnikatele Jackieho Trana. Kavárna se inspiruje vietnamskou kávovou kulturou, ale překládá ji do současného městského kontextu.
Vedle klasického espressa tu najdete i tradiční vietnamské způsoby přípravy, brunchové menu a prostor, který funguje stejně dobře pro pracovní schůzku i pomalé víkendové ráno. Pleiku ukazuje, jak silně dnes pražskou gastronomii formují osobní příběhy a kulturní přesahy. Proměnu zažívá i historické centrum. Ve Štupartské ulici otevřela Café Hein, kavárna propojená s Divadlem Ungelt. Nenápadný prostor, který přirozeně navazuje na život divadla i ulice. Přes den slouží jako klidné místo pro snídani nebo schůzku, večer se mění v zázemí diváků.
Vzniká tak prostředí, kde se běžný den potkává s kulturním životem, aniž by mezi nimi existovala jasná hranice. Na Žižkově otevřel podnik Better than Classico, který přináší současný pohled na městské bistro. Menu kombinuje různé vlivy, od asijských inspirací po moderní evropskou kuchyni, a doplňují ho naturální vína a neformální servis. Prostor působí civilně a otevřeně, bez snahy o okázalost. Je to typ podniku, který reaguje na tempo čtvrti a postupně se stává její přirozenou součástí. Výraznou proměnou prochází také Holešovická tržnice. Nové podniky a postupná rekonstrukce vracejí do areálu život, který tu dlouho chyběl. Vedle zavedených konceptů vznikají nové restaurace, bistra i kavárny, které přitahují nejen návštěvníky, ale i místní. Tržnice se tak mění z místa, kam se chodilo jen nakupovat, na prostor, kde lidé tráví čas.
Společným jmenovatelem nových podniků není konkrétní styl, ale především přístup. Důraz na kvalitu, autenticitu a atmosféru, a samozřejmě i na to, aby se zákazník cítil vždy příjemně. Podniky nevznikají jako anonymní projekty, ale jako osobní iniciativy lidí, kteří chtějí vytvořit místo s vlastním charakterem. I proto často působí přirozeně, jako by do svého okolí patřily odjakživa. Pražská gastronomická scéna se tak v roce 2026 neposouvá jedním velkým gestem, ale řadou malých kroků. Nové kavárny, bistra a restaurace postupně doplňují mapu města a vytvářejí nové důvody, proč vyrazit ven. Nejde jen o jídlo nebo kávu, ale o způsob, jakým tato místa vstupují do každodenního života.
Praha se nemění nahlas. Mění se pomalu, skrze prostory, které dávají smysl. A právě v nich je dnes možné cítit její současnost nejpřesněji. A je radost to sledovat.
