Co Vás přivedlo k nápadu recenzovat jídla?
Začalo to, když jsem ještě pracoval v kanceláři a když člověk přijde pozdě večer unavený domu, tak ne vždy se mu chce vařit a občas si prostě objedná dovoz jídla, aby si ten čas ušetřil a věnoval čas něčemu jinému. A v té době, když si člověk chtěl něco objednat, tak nikdy předem nevěděl, co mu reálně přijde, protože prakticky neexistovaly žádné spolehlivé recenze restaurací. A já jsem si řekl, že když už si to jídlo stejně objednáváme, tak by bylo fajn lidem ukázat, co za svoje peníze skutečně dostanou, ještě předtím, než je utratí. Postupně to začalo bavit víc a víc lidí a začali jsme to dělat pravidelně.
Po kolika letech se z toho stala výdělečná činnost?
Přibližně první 3 roky to byl jen takový drahý koníček. Pak jak to začalo sledovat víc lidí, tak si to na sebe začalo konečně vydělávat díky reklamám na YouTube. A postupně se to rozrostlo natolik, že už jsem přestával stíhat kombinovat svou normální práci s natáčením a musel jsem si vybrat jedno z toho. Tak jsem se rozhodl pro YouTube. (úsměv)
Mohl byste čtenářům přiblížit, proč vystupujete pod přezdívkou a nikoliv pod jménem?
To jsem popravdě původně ani neplánoval, stejně tak jako jsem neplánoval být anonymní. Obličej u prvních videí jsem neukazoval jen kvůli tomu, že jsem měl pouze jednu kameru a potřeboval jsem zabrat jídlo a obličej se tam už prostě nevešel. Lidem se to začalo líbit a začali si dělat legraci, že jsem „anonymní recenzent bez obličeje a jména“, tak jsem se rozhodl tu hru hrát s nimi také. (smích) Před rokem jsem ale ukázal divákům svůj obličej a letos dokonce i jméno, takže už to není žádné tajemství.
Proč se věnujete především recenzím fast foodů?
Ve skutečnosti se recenzím fastfoodů nevěnujeme zase tolik, jak se to může zdát. Poměrově to nebude víc, než třeba 10 procent obsahu našeho kanálu. Může Vám to tak připadat kvůli tomu, že fastfoodová videa jsou jedny z nejpopulárnějších na kanále. Je to dané i tím, že fastfoody jsou prakticky v každém městě a může je vyzkoušet jak divák z Prahy, tak i třeba z Brna nebo Ostravy, narozdíl od recenzí pražských restaurací, kdy sem musíte vyloženě přijet.
Vzpomenete si, kdy jste poprvé jedl fast food?
Úplně poprvé jsem vyzkoušel McDonald’s v Moskvě, tehdy mi bylo asi 9 let. Žil jsem v malém městě a něco takového jsem předtím neznal. A samozřejmě jsem z toho byl nadšený, protože mi rodiče koupili Happy Meal a tehdy tam byly fakt super hračky. (úsměv)
Na jakém burgeru si nejvíce pochutnáte a kde Vás naopak zklamali?
Já mám rád takovou tu klasiku, ideálně obyčejný cheeseburger s kvalitním, řekněme 180-200g masem, se sýrem, dobrou domácí omáčkou a rajčátkem. :) Z posledních návštěv mě nejvíc zaujalo ostravské Mama’s Bistro, kde ty burgery byly opravdu skvělé. Špatné restaurace asi ani nemá cenu zmiňovat, těch je bohužel pořád dost, ale většinou to jsou podniky, které vám složí jakési „lego“ z koupených polotovarů a ideálně k tomu ještě nahodí cenovku kolem 200 korun, jen protože mít burger v menu je dnes in.
Jaké klasické pražské restaurace s americkým jídlem Vás oslovily?
Třeba vinohradský podnik Bad Jeff\\'s Barbeque je super, je sice trochu dražší, ale vždy jsem si tam pochutnal. Stejně tak např. T.G.I. Fridays je většinou taková sázka na jistotu.
Co si myslíte o vývoji české gastronomické kultury?
Za posledních 6 let, co českou gastronomii aktivně sleduji, tak je ten vývoj neskutečný a mám z něj obrovskou radost. V Praze, a i v dalších městech se objevuje obrovská spousta nových kvalitních podniků, a i úroveň obsluhy se výrazně zlepšila. Často si stačí jen vybrat.
Považujete svou práci i za zodpovědnost vůči divákům?
Spolupracujeme jen s firmami, které jsou mi sympatické a jejichž produkty či služby bych sám používal. Nikdy nepropagujeme něco, co by se mi příčilo, snažíme se držet pryč od alkoholu, cigaret, finančních služeb, nebo nedej bože hazardu. Při spolupráci s restauracemi máme vždy podmínku objektivní a pokud možno i anonymní recenze, vždy ale s tím, že i tak takové video viditelně označíme jako spolupráci, aby o tom naši diváci věděli.
Stává se často, že se ozve restaurace či řetězec kvůli nízkému hodnocení?
Občas se to stane, většinou se ale jedná spíš o nějakou omluvu či vysvětlení, proč k nějakému problému došlo a dost často i poděkuji za recenzi s tím, že teď alespoň ví, na co se mají zaměřit a co můžou zlepšit.
Za jídlem i cestujete. Které z míst, ať už v Česku nebo v zahraničí, Vás nejvíce zaujalo?
V České republice podle mě ani tak nezáleží na místě, protože u nás je to unikátní tím, že i v malé vesničce se může nacházet hospůdka, kde vaří tak skvěle, že jen kvůli jídlu tam klidně jedete tři hodiny z Prahy a vůbec toho nelitujete. (úsměv) Takže všem milovníkům jídla doporučuju jezdit po republice a prostě zkoušet všechno, na co jen natrefíte. Co se týče zahraničí, tak naprosto miluju Španělsko a jejich kuchyni.
Vaříte doma často? Máte nějakou svoji specialitu?
U nás doma vaří spíš moje žena Katka. Já vládnu jenom grilu, když si chceme dát nějaké dobré maso. Jinak to nechávám na ženě.
Jak vznikl nápad na Vaření s Katkou a které jídlo Vám nejvíce chutnalo?
Vznikl víceméně na žádost našich diváků, protože Káťa na svém Instagramu občas zveřejňuje nějaké fotky svých kulinářských výtvorů a spousta lidí nám začala psát, abychom ty recepty natočili. Tak jsme to zkusili a nás i diváky to začalo bavit. Nejraději mám její výborný boršč a skvělé pelmeně. (úsměv)
Chystáte v blízké dob nějaký další projekt?
Něco chystáme, zatím to sice nechci prozrazovat, ale naši diváci se určitě mají na co těšit!
