11. května 2025, svátek má Svatava
Přesunuté pavilony na Výstavišti:  příběhy objektů, které psaly historii bubenečského areálu

Přesunuté pavilony na Výstavišti: příběhy objektů, které psaly historii bubenečského areálu

25. října 2022 – Volně přístupná výstava Přesunuté pavilony na Výstavišti, která je od dnešního dne pro návštěvníky Výstaviště Praha připravena na Bruselské cestě u vstupu ze Stromovky poblíž Bistra No.2, mapuje historii vybraných, kdysi na dobu určitou vystavěných veletržních pavilonů. Od roku 1891, kdy se započala psát historie bubenečského areálu, vznikly takových pavilonů desítky, byť většina z nich posloužila pouze pro jednu či několik výstav. Řada těchto dočasně vystavěných pavilonů však byla ale zachována a přesunuta na nové místo, kde některé z nich stojí dodnes. Jejich osud od historie po současnost pro Výstaviště zmapoval historik a publicista Libor Hruška s fotografem Davidem Hávou a nyní se mohou s těmito poutavými příběhy seznámit v rámci komorní výstavy až do prosince také návštěvníci Výstaviště.

presunute-pavilony2.jpg

Původně se mělo jednat o dočasné stavby na jedno použití, část z nich ale dostala druhou šanci a některé stojí dodnes. Řeč je o pavilonech, restauracích a dalších objektech, které na přelomu 19. a 20. století utvářely kolorit velkých výstavních podniků pořádaných v areálu pražského Výstaviště. Po jejich skončení byly některé objekty na prodej nebo pro ně sami majitelé hledali nové uplatnění. Pavilony byly stěhovány zejména v rámci Prahy a středních Čech. Výjimkou je třeba železná konstrukce strojovny, která skončila až v Innsbrucku, a která tam stojí už bezmála 130 let. Většina přestěhovaných objektů však takové štěstí neměla, jednalo se totiž o nepříliš kvalitní dřevostavby. Výstava mapuje pavilony, které přežily. Některé z nich, jako třeba Petřínské bludiště, jsou notoricky známé, jiné se ukrývají na soukromých zahradách nebo je lidé míjí bez povšimnutí.

presunute-pavilony4.jpg

„Na toto téma jsem narazil už před deseti lety, když jsem na pražské Pedagogické fakultě psal disertační práci o dějinách českého pivovarnictví. Velké výstavy se neobešly bez dočasných zahradních restaurací a pivovarských `ochutnáváren` a právě tyto budovy pak byly často přesunuty na novou adresu. Překvapilo mě, že neexistuje žádná publikace, která by tento fenomén podrobněji mapovala. Staveb přestěhovaných z areálu pražského Výstaviště – a zdaleka to nebyly jen restaurační pavilony – přitom byly desítky, a navíc se mnohdy jednalo o díla předních českých architektů," komentuje výstavu její autor Libor Hruška.

presunute-pavilony5.jpg

„V loňském roce oslavil areál Výstaviště Praha 130 let, oslavy však byly poznamenány pandemií covid, tedy jsme neměli prostor pro větší akce. Právě tehdy jsme ale obdrželi email od Libora Hrušky s nabídkou výstavy Přesunutých pavilonů a ihned nás nadchlo, jak skvěle a pouze ze svého popudu coby rodilý Pražan zpracoval, myslím, že mohu říct pro nás srdeční téma. Bylo to něco, co v archivu areálu chybí a my jsme moc rádi, že jsme si mohli nejen sami přečíst tyto poutavě napsané příběhy pavilonů, které ušly demolici, ale že je nyní můžeme představit také našim návštěvníkům,“ doplňuje Václav Novotný, místopředseda představenstva Výstaviště Praha.

presunute-pavilony3.jpg

Sám autor výstavy je rodákem ze Smíchova, kde byly umístěny hned dva objekty původem z Výstaviště. Smíchovský pivovar si tehdy po zahajovací Jubilejní zemské výstavě z roku 1891 "stáhl" svou restauraci na smíchovský břeh Vltavy a další elegantní zahrádka fungovala v sadech Na Skalce. Výstava Přesunuté pavilony vypráví příběhy, kromě zmíněného Petřínského bludiště, o Hanavském pavilonu, Pavilonu knížete z Lobkowicz, Jaroměřské chalupě či Edisonově pavilonu. Poutavé čtení o budovách a objektech původně určených ke zbourání, bude pro návštěvníky volně přístupné až do prosince tohoto roku na Bruselské cestě, která patřila k ústředním výstavním plochám nejen během první Jubilejní zemské výstavy v roce 1891, kdy se započala psát historie areálu.

presunute-pavilony-ukazka.jpeg

O autorech výstavy

Libor Hruška

Vystudoval historii a pedagogiku na Pedagogické fakultě UK. Od roku 2004 se věnuje žurnalistice. Je spoluautorem expozice o dějinách pivovarnictví v obnoveném pivovaru v Lobči.


David Háva

Vystudoval Institut tvůrčí fotografie v Opavě, od roku 2007 pracuje jako volný fotograf se zaměřením především na novinářskou i reklamní fotografii. Ve své volné tvorbě se věnuje subjektivnímu dokumentu a figurální fotografii. V současné době mapuje proměny pražského Žižkova.

www.navystavisti.cz

Nové vydání

FACEBOOK

INSTAGRAM

ČTĚTE DÁLE

KAPELA LUNETIC PO TŘICETI LETECH OD ZALOŽENÍ: Nejsme socky!

Jen málokteré jméno dokáže tak silně evokovat devadesátky a pobláznit dospívající publikum, jako to kdysi zvládl Lunetic. Čtyři sympatičtí kluci vtrhli na českou popovou scénu s energií, která rozezněla srdce fanynek i rádiové étery. Ačkoli jejich sláva neutuchala, kluci se nevyhnuly vícero turbulentním obdobím. Několikrát je z osobních důvodů opouštěl a zase se vracel Martin Kocián (48), ale tři zbylí členové - Václav Jelínek (46), Aleš Lehký (45) a David Škach (48) to ani tak nevzdali. A právě díky jejich odhodlání teď můžeme oslavit s Luneticem od jejich založení v roce 1995 neuvěřitelných 30 let!

ROBERT LANGDON V PRAZE! Dan Brown chystá nový román s oblíbeným hrdinou pod názvem Secret of Secrets.

Nový román Dana Browna, vůbec nejprodávanějšího spisovatele na světě, vyjde 9. září 2025 v newyorském nakladatelství Doubleday – a v týž den také v nakladatelství Argo v českém překladu Michaly Markové a Davida Petrů. Pro české publikum je nové dílo Dana Browna zvlášť zajímavé: odehrává se totiž v Praze a česká metropole a její mytická minulost i žhavá současnost v něm hrají zásadní roli.

Bronislav Kotiš: Dva úplně nazí muži jsou víc než jen komedie

Nově uváděnou inscenaci Dva úplně nazí muži podle stejnojmenné hry Sébastiena Thiéryho interpretuje a režíruje Filip Renč. A do hlavní role majitele advokátní kanceláře Alaina Kramera obsadil zkušeného divadelního a filmového herce Bronislava Kotiše, kterého tak s odstupem několika desetiletí čeká obnovená premiéra na kladenské scéně. Jak se na ni připravuje?

VOJTĚCH DRAHOKOUPIL: Jsem opatrný. Nic bych do sebe nepíchnul!

Troufl si zvládnout nejen český šoubyznys, ale i drsné podmínky v reality show Survivor, z níž musel odstoupit z psychických důvodů. Ačkoliv na pódiu působí jako sebevědomý profík, přiznává, že život je občas spíš boj než koncert. Co si Vojtěch Drahokoupil nejvíc přeje, proč udělal čistku mezi svými »přáteli«, a kdo je mu největší oporou? 

Vietnamsko-česká kuchařka a influencerka Chili Ta: Hejty mě baví, hrňte to na mě!

Již za pár týdnů ji uvidíme po boku tanečníka Jakuba Mazúcha ve StarDance. Chili Ta, vlastním jménem Ta Thuy Dung, už má s televizními soutěžemi zkušenosti. Zazářila nejen jako kuchařka v Masterchefovi, ale i pořádná bojovnice v Survivoru. Lidem se to ale nelíbí a dávají to jasně najevo. „Pokaždé, když mě někdo kritizuje, se sama sebe ptám, co tím ten člověk asi sleduje a jestli to je konstruktivní kritika na moji tvorbu, kreativitu, inteligenci. Pokud je pro někoho moje účast ve více pořadech důvod k tomu, aby mě na internetu označil za »vietnamskou k*ndu, která se všude cpe«, tak na to se snad ani nedá reagovat jinak než ignorací nebo humorem. Je to jako když někdo kope sám do hlavy a doufá, že to bude bolet vás,“ říká Ta Thuy Dung, které nikdo neřekne jinak Chili!

Vítěz Peče celá země Vojtěch Vrtiška: Místo vítězné euforie jsem se šel učit na zkoušky

Každou výzvu měl promyšlenou do posledního detailu, z každé z nich vyzařovalo jeho estetické cítění a vždy bylo vidět, že ví, co dělá. Třikrát vyhrál titul pekaře týdne, a nakonec se stal i celkovým vítězem třetí řady soutěže Peče celá země. Dvaadvacetiletý student medicíny a kaligrafik si ve finále získal porotu svou rebarborovou pavlovou, fialkovými indiánky, levandulovými madlenkami, vyšperkovanými nanuky a dalšími neodolatelnými dobrotami. A to na první casting přinesl covid!
Tato stránka používá soubory cookies a bez nich nemusí fungovat správně. Povolte prosím soubory cookies ve Vašem prohlížeči.