Na Vysočině má zima své osobité kouzlo. Ráno tu voní dřevem z kamen, přes den se mlha líně převaluje přes pole a lesy a večer se světla vesnic zrcadlí v rybnících, které pomalu pokrývá led. Všechno zpomalí a ztiší se – a právě tehdy se začíná psát příběh Vánoc na Vysočině. Místo spěchu a shonu tu lidé hledají klid, blízkost a tradice, které se tu drží po generace.